V Lounech se stěhovala chmelová kotva

K nemnoha lounským pomníkům patří i jeden, který byl tak trochu zastrčený. Stál před budovou bývalé Střední zemědělské školy v Lounech. Ve středu 13. srpna byl přestěhován na nové místo, k parkovišti na Komenského náměstí.

Pomník byl instalován v roce 1986 ke stému výročí založení zemědělské školy a má podobu kotvy používané k upevnění chmelnice. Několikanásobně zvětšená kotva (vážící kolem 11 tun) měla připomenout osobnost velkého českého chmelaře Antonína Mohla (nar. 15.12.1859 Chlumčany - zem. 8.1.1924 Rakovník), který na této škole v letech 1889-1897 působil jako ředitel.

Pro stabilitu kotvy byly betonové základy téměř velké jako kotva sama. I na novém místě byly připraveny základy odpovídající velikosti a váze pomníku. Kování napodobující kování skutečné kotvy provedly Dílny ČSD v Lounech a na ztvárnění mohutného kování použil ing. M. Földes zvláštní svařovací metody. Použitá žula pochází z lomu v Tisu a protože zde lámali pouze na vývoz byla i dosti velká cena. Ovšem škola tehdy neměla tolik peněz, aby přímo vývozní kus zaplatila a tak nakonec byl obrovský kvádr prodán za cenu odpadu. Na dokončovací práce vzpomínal Vladislav Mirvald: „Na kotvu, patrně největší na světě, už stačilo dát jen bronzový nápis A. Mohl 1859 – 1924. Mosazná cedulka byla připravena i na jeho rodný domek v Chlumčanech.  Ale v kruzích okresního vedení KSČ začalo budit nelibost to, že na shromaždišti  funkcionářů, kteří odtud nastupovali s věnci k pomníku Rudé armády, bude stát pomník určený agrárníkovi. A na instalovaný obrovský balvan nebylo povoleno nápis umístit. Po tříletém hlemejždění tak před školou zbylo něco, co nic a nikoho nepřipomíná…“ A pro pořádek je nutno uvést, že kotvu navrhl Vladislav Mirvald (bývalý profesor zdejšího gymnázia a výtvarník) a cedulky s nápisy pracně v Praze obstaral tehdejší učitel tělocviku Bohumil Dvořák.

O přemístění pomníku se postarala rada města, finanční prostředky byly uvolněny z kulturního fondu a slavnostní „znovuodhalení“ se uskuteční v pondělí 1. září. „Je to další významný počin, jak připomenout občanům města jeho významné osobnosti“, připomenula šťastná Věra Mirvaldová, dcera Vladislava Mirvalda.

Ladislav Bába, Louny

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...