Biologové znovuobjevili zlatokrta Wintonova. Osmdesát let ho měli za vyhynulého

Vědci v Jihoafrické republice znovu objevili vzácný druh zlatokrta se zlatavě třpytivou srstí a schopností téměř „plavat“ v písečných dunách. Tento drobný savec nebyl spatřen více než osmdesát let a byl proto až doposud považován za vyhynulého.

Zlatokrta Wintonova, malého slepého savce se „supersluchem“, který se živí hmyzem, nalezli živého na pláži v Port Nollothu na západním pobřeží Jihoafrické republiky výzkumníci z organizace Endangered Wildlife Trust a Pretorijské univerzity. Podle vědců nebyl spatřen od roku 1936.

S pomocí stopařského psa, konkrétně speciálně vycvičené border kolie jménem Jessie, našel tým stopy po tunelech, v nichž by mohl tento tvor žít, a v roce 2021 pak objevil i samotného zlatokrta. Protože ale existuje 21 druhů zlatokrtů a někteří vypadají velmi podobně, potřebovali vědci víc informací, aby si byli jistí, že se jedná opravdu o zlatokrta Wintonova.

Odebrali tedy tvorovi opatrně vzorky DNA, ale museli čekat až do roku 2022, než jim jihoafrické muzeum bylo schopné najít v depozitářích vhodný vzorek DNA zlatokrta Wintonova starý několik desetiletí k porovnání. A letos se ukázalo, že sekvence DNA se shodovaly. Výzkum a zjištění týmu minulý týden publikovala odborná periodika.

„Dělali jsme si velké naděje, ale také nám je pár lidí mařilo,“ řekla jedna z výzkumnic Samantha Mynhardtová. „Jeden odborník na zlatokrta Wintonova nám řekl: ‚Nenajdete ho. Je vyhynulý‘,“ dodala.

Od první cesty vědců na západní pobřeží Jihoafrické republiky k zahájení pátrání po zlatokrtovi, který zřídkakdy zanechává stopy po svých tunelech a téměř „plave“ pod písečnými dunami, uběhly tři roky, uvedli vědci. Zlatokrtovití pocházejí ze subsaharské Afriky a zlatokrt Wintonův byl dosud nalezen pouze v oblasti Port Nollothu.

Podle Mynhardtové byly nyní v Port Nollothu potvrzeni a vyfotografováni dva vzácní zlatokrti, přičemž výzkumný tým nalezl od roku 2021 v oblasti známky výskytu dalších populací.

„Byl to velmi vzrušující projekt s mnoha výzvami,“ řekla vedoucí terénní pracovnice organizace Endangered Wildlife Trust Esther Matthewová. „Naštěstí jsme měli fantastický tým plný nadšení a inovativních nápadů, což je přesně to, co potřebujete, když musíte za den prozkoumat až osmnáct kilometrů dunového biotopu,“ dodala.

Seznam superhledaných

Zlatokrt Wintonův byl na seznamu „nejhledanějších ztracených druhů“, který sestavila skupina Re:wild pro ochranu přírody.

Mezi další druhy na seznamu, které byly znovuobjeveny, patří mločík Jacksonův nalezený v Guatemale v roce 2017, 42 let po svém posledním pozorování, a bércoun somálský, který byl pozorován v Džibutsku v roce 2019, což bylo jeho první zaznamenané pozorování od roku 1968.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 7 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 10 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 14 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.