Vědci rekonstruovali tvář „Ledové panny“. Ukázali, jak vypadala nejslavnější mumie Peru

Archeologové představili veřejnosti plastický model, který ukazuje, jak mohla za svého života vypadat nejslavnější mumie z Peru. Dívka z říše Inků celosvětově známá jako Juanita nebo také Ledová panna byla před více než pěti sty lety s největší pravděpodobností rituálně obětována.

Tým peruánských a polských vědců ve spolupráci se švédským specialistou na rekonstrukce obličejů Oscarem Nilssonem vymodeloval ze silikonu dívčinu bustu. Americký antropolog Johan Reinhard, který zmrzlé tělo nalezl během své expedice v roce 1995 v ledovci spícího vulkánu Ampato v nadmořské výšce 6400 metrů, nyní s nadsázkou říká, že díky nové bustě vypadá dívka „ještě živější“.

Vědci se při rekonstrukci řídili tělesnými skeny, měřením lebky, studiem DNA a etnologickými charakteristikami. Nilsson agentuře AP řekl, že modelování obličeje s výraznými lícními kostmi, tmavýma očima a snědou pletí mu zabralo „asi čtyři sta hodin práce“.

Reinhard k tomu říká: „Myslel jsem, že se nikdy nedozvím, jak vypadala její tvář, když byla naživu. Dnes, po 28 letech, se to díky rekonstrukci z dílny Oscara Nilssona stalo skutečností.“

Skvěle zachovalá mumie

Juanita byla oblečena do obřadní tuniky, na hlavě měla čelenku a obklopovaly ji nejrůznější předměty včetně keramických misek a sošek. Díky hlubokému zamražení zůstaly všechny její vnitřní orgány neporušené a v takovém stavu, že vědci dokonce zjistili, co jedla poslední den svého života. Její věk v okamžiku smrti odhadují na 14 až 15 let. Pomocí výpočetní tomografie bylo zjištěno, že pravděpodobnou příčinou smrti byla silná rána tvrdým předmětem do zátylku.

Rekonstrukce Juanity
Zdroj: Reuters

Reinhard vysvětluje, že podle náboženství Inků měla taková oběť přinášet čest rodičům a blažený posmrtný život obětem. Archeologové na základě oblečení a okolních předmětů předpokládají, že oběť pocházela ze zámožné rodiny.

„Dítě bylo poté zbožštěno a uctíváno po generace jako prostředník mezi vesničany a bohy,“ dodal Reinhard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.