Vědci rekonstruovali tvář „Ledové panny“. Ukázali, jak vypadala nejslavnější mumie Peru

Archeologové představili veřejnosti plastický model, který ukazuje, jak mohla za svého života vypadat nejslavnější mumie z Peru. Dívka z říše Inků celosvětově známá jako Juanita nebo také Ledová panna byla před více než pěti sty lety s největší pravděpodobností rituálně obětována.

Tým peruánských a polských vědců ve spolupráci se švédským specialistou na rekonstrukce obličejů Oscarem Nilssonem vymodeloval ze silikonu dívčinu bustu. Americký antropolog Johan Reinhard, který zmrzlé tělo nalezl během své expedice v roce 1995 v ledovci spícího vulkánu Ampato v nadmořské výšce 6400 metrů, nyní s nadsázkou říká, že díky nové bustě vypadá dívka „ještě živější“.

Vědci se při rekonstrukci řídili tělesnými skeny, měřením lebky, studiem DNA a etnologickými charakteristikami. Nilsson agentuře AP řekl, že modelování obličeje s výraznými lícními kostmi, tmavýma očima a snědou pletí mu zabralo „asi čtyři sta hodin práce“.

Reinhard k tomu říká: „Myslel jsem, že se nikdy nedozvím, jak vypadala její tvář, když byla naživu. Dnes, po 28 letech, se to díky rekonstrukci z dílny Oscara Nilssona stalo skutečností.“

Skvěle zachovalá mumie

Juanita byla oblečena do obřadní tuniky, na hlavě měla čelenku a obklopovaly ji nejrůznější předměty včetně keramických misek a sošek. Díky hlubokému zamražení zůstaly všechny její vnitřní orgány neporušené a v takovém stavu, že vědci dokonce zjistili, co jedla poslední den svého života. Její věk v okamžiku smrti odhadují na 14 až 15 let. Pomocí výpočetní tomografie bylo zjištěno, že pravděpodobnou příčinou smrti byla silná rána tvrdým předmětem do zátylku.

Rekonstrukce Juanity
Zdroj: Reuters

Reinhard vysvětluje, že podle náboženství Inků měla taková oběť přinášet čest rodičům a blažený posmrtný život obětem. Archeologové na základě oblečení a okolních předmětů předpokládají, že oběť pocházela ze zámožné rodiny.

„Dítě bylo poté zbožštěno a uctíváno po generace jako prostředník mezi vesničany a bohy,“ dodal Reinhard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 9 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 10 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 12 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 18 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...