Podle nového výzkumu financovaného americkou vládou se zdá, že ženy, které jsou vystavené takzvaným věčným chemikálií, mají vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny vaječníků a některých dalších typů rakoviny. Například u melanonu, zhoubného nádoru kůže, je riziko asi dvakrát vyšší.
Písmena PFAS jsou zkratkou pro perfluoroalkylové chemické látky. Jde o velkou skupinu tisíců uměle vyrobených chemikálií, které se používají téměř všude. Nedá se jim dnes prakticky vyhnout: jsou v tisících domácích a průmyslových výrobcích, hlavně u věcí, jež mají odolávat horku a nemají se na nich zachytávat skvrny.
„V papírových nebo kartonových obalech se tyto látky užívají na ochranu před prosakováním tuku, aby se například na sáčku s hranolky nevytvářely mastné skvrny. Mají tedy velmi omezený přínos v porovnání s možným rizikem proniknutí do těla spotřebitele,“ vysvětluje Francois Veillerette, mluvčí francouzské nevládní organizace Génération Futures.
PFAS bohužel také snadno pronikají do životního prostředí. Všechny obsahují vazby mezi uhlíkem a fluorem, které jsou jednou z nejsilnějších chemických vazeb v organické chemii. To znamená, že při použití i v životním prostředí odolávají rozkladu, říká se jim proto také často „věčné chemikálie“.
Většina látek PFAS se také snadno přenáší v životním prostředí na dlouhé vzdálenosti od zdroje svého uvolnění. A proto kontaminují podzemní i povrchové vody a také půdu. Zbavit se jich je téměř nemožné, ani ne tak z hlediska technologického, jako spíš proto, že je to nesmírně drahé.
- PFNA: Kyselina perfluornonanová je syntetická perfluorovaná karboxylová kyselina a fluorovaná povrchově aktivní látka, která je také kontaminantem životního prostředí, který se vyskytuje u lidí a volně žijících zvířat.
- PFOS: Perfluoroktansulfonan je fluorovaný aniont používaný jako součást polymerů nebo jako látka chránící povrchy.
- PFDA: Kyselina perfluordekanová je fluorovaná povrchově aktivní látka a používá se v průmyslu s aplikacemi jako smáčedlo a retardér hoření.
- PFOA: Perfluorooktanová kyselina se uplatňovala zejména při výrobě nádobí s nepřilnavým teflonovým povrchem.
PFAS narušují hormonální funkce u žen
Vědci se už delší dobu obávají toho, že tyto všudypřítomné chemikálie mohou poškozovat lidské zdraví. A nové údaje shromážděné americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) to potvrzují. Když je vědecký tým analyzoval, našel v nich dost přesvědčivé důkazy o tom, že ženy trpící řadou „hormonálně podmíněných“ druhů rakoviny, byly vystavené velkému množství PFAS. A z dat vyplývá ještě další možná souvislost: u žen trpících rakovinou se zjistilo vysoké vystavení fenolům, což jsou látky využívané hlavně v obalech potravin a barvivech.
Autoři studie, která vyšla v polovině září v odborném časopise Journal of Exposure Science and Environmental Epidemiology, zdůrazňují, že jejich práce nenašla podobné souvislosti mezi těmito chemickými látkami a diagnózami rakoviny u mužů.
Podle výzkumu totiž PFAS zřejmě narušují hormonální funkce typické právě pro ženy. Proto se u nich také objevuje tak vysoký počet nádorů spojený s hormony a hormonálními změnami. Což znamená ještě jeden problém: proti těmto typům zhoubného bujení se jen těžko bojuje, léčba je složitá a mnohdy dokonce téměř nemožná. Prevence je tedy podle autorů studie tím nejlepším způsobem, jak se s touto zdravotní hrozbou vypořádat.
Výsledky studie ukázaly, že ženy, jež byly více vystavené látce PFDA, která patří mezi PFAS, měly dvojnásobnou pravděpodobnost předchozí diagnózy melanomu, zatímco ženy s vyšší expozicí dvěma dalším sloučeninám, jež patří mezi věčné chemikálie, PFNA a PFOA, měly téměř dvojnásobnou pravděpodobnost předchozí diagnózy melanomu. Vědci uvedli, že zjistili také souvislost mezi PFNA a rakovinou dělohy.
Věčné chemikálie ve vodě
Podle CDC má PFAS v krvi přibližně 97 procent Američanů. Americká geologická služba (USGS), která je součástí ministerstva vnitra USA, uvádí, že 45 procent pitné vody v USA je kontaminováno PFAS.
Práce, která analyzovala data více než deseti tisíc lidí, zjistila rozdíly u žen z různých rasových skupin. Souvislost mezi PFAS a rakovinou vaječníků a dělohy byla pozorována především u bělošek, zatímco souvislost mezi chemickými látkami známými jako fenoly a rakovinou prsu byla pozorována především u žen jiné než bílé pleti. Zatím není zcela jasné, proč tyto rozdíly existují, ale mohly by být způsobeny mimo jiné stravovacími návyky a blízkostí zdrojů kontaminované pitné vody.
Autoři ovšem také zdůrazňují, že jejich studie není schopná prokázat, že příčinou vzniku těchto nádorů bylo právě vystavení PFAS. Výsledky jsou podle nich silným signálem, že tyto chemické látky hrají ve vzniku nemoci nějakou roli a měla by se jim proto věnovat větší pozornost a věda by je měla ještě víc studovat.
Potíže s početím
Tento výzkum není ani zdaleka jediným, který před věčnými chemikáliemi varuje. Například letos v dubu vyšla studie, která upozornila před jiným vlivem PFAS na ženy: ty s vyššími hladinami věčných chemikálií v krvi mají o čtyřicet procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka.
Studie se zúčastnilo přes tisíc žen v plodném věku, které se snažily otěhotnět. Vědci zohlednili jejich věk a vzdělání i to, zda jsou kuřačky nebo kolik již mají dětí. V krvi účastnic výzkumu odhalili řadu PFAS a hodnotili jejich vliv. Zjistili, že ženy, u nichž byla hladina věčných chemikálií o čtvrtinu vyšší než průměr, měly o čtyřicet procent nižší šanci, že do roka otěhotní. Tyto ženy měly také o 34 procent nižší šanci, že do dvanácti měsíců porodí živé dítě.
Vliv hladin PFAS na plodnost byl větší, pokud byly posuzovány jako směs, a ne jednotlivě. „To dává smysl, protože více chemických látek může působit společně a ovlivňovat naše zdraví na mnohem větší úrovni než jedna chemická látka,“ uvedli autoři.
Svět proti PFAS
Studie CDC je součástí probíhajícího výzkumu financovaného americkým Národním institutem pro zdraví životního prostředí, jehož cílem je lépe pochopit, jak chemický koktejl PFAS v mnoha kombinacích a s různými možnostmi vstupu do lidského těla může ovlivnit lidské zdraví.
Americké úřady připravily už v roce 2021 první strategii, která by mohla tyto chemikálie omezit, jejím autorem je Agentura na ochranu životního prostředí EPA. Snahou je zmenšit vypouštění perfluorovaných a polyfluorovaných látek do přírody, urychlit čištění kontaminovaných lokalit a navýšit investice do souvisejícího výzkumu. Dále strategie stanovila limity ohledně výskytu v pitné vodě a zavedla požadavek, aby výrobci PFAS informovali o toxicitě svých produktů.
Už delší dobu o zákazu nebo omezení PFAS jedná také Evropská unie. Chtěla by zakázat až deset tisíc perfluorovaných a polyfluorovaných látek a hledat jejich alternativy. Část věčných chemikálií bude pravděpodobně výrazně omezena na trhu od roku 2026 a 2027, uvedla letos v srpnu Lenka McGachy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
„Hladiny PFOS v dešťové vodě v Evropě překračují normu EU pro kvalitu životního prostředí pro povrchové vody. Kromě toho PFOS přímo kontaminovaly zdroje pitné vody v několika evropských zemích. A stejně jako například mikroplasty byly objeveny v lidském mateřském mléce, a dokonce i v lidské krvi,“ uvedla vědkyně.
PFOS a její soli jsou od roku 2009 zahrnuté do mezinárodní Stockholmské úmluvy, jejímž cílem je vyloučit jejich používání. Dohoda od roku 2020 upravuje i celosvětovou eliminaci PFOA. V reakci na trvající škodlivé emise předložily Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) návrh na jejich omezení.
Cílem návrhu je snížení emisí PFAS do životního prostředí o 96 procent za 30 let od přijetí. Vzhledem k tomu, že PFAS jsou chemicky velmi stabilní, je důležité zohlednit jejich uvolňování ve všech fázích životního cyklu, tedy při výrobě, použití i likvidaci.
Kromě zákazu se zvažují i časově omezené výjimky, a to v rozmezí 18 měsíců až 12 let. Tato možnost se zdá podle vědkyně nejpravděpodobnější. Některé látky totiž nemají náhradu, jedná se například o membrány obleků pro pracovníky v ropném a plynárenském průmyslu, díky kterým jsou obleky odolné proti šíření plamene.
Náhrady existují
Vzhledem k tomu, jak rozšířené tyto látky jsou, je právě otázka jejich nahraditelnosti klíčová. Podle profesora Martina Scheringera z brněnského RECETOXu to ale nebude takový problém, jak by se mohlo zdát.
PFAS jsou totiž podle něj natolik problematické, že většina alternativ bude bezpečnějších nebo přinejmenším vhodnějších. „A to minimálně z hlediska perzistence, protože tyto alternativy budou odbouratelné. PFAS se v přírodě nikdy nerozloží, takže cokoliv, co má podobné vlastnosti, ale zároveň se dá rozložit, je lepší alternativou. Samozřejmě s nutností otestovat jejich toxicitu. Myslím si, že například impregnace se dá řešit pomocí vosků. Vosky byly používané už ve starověké Číně, kdy Číňané používali povoskovaný papír jako ochranu před deštěm. Jednoduchými aplikacemi nebo cestami se dají dělat věci podobně, s podobným efektem nebo benefitem pro lidi. Dají se koupit bundy, ze kterých vosk přímo cítíte,“ popisuje na stránkách ústavu.
Jako další příklad uvádí papír na pečení. Odlišné zpracování dřeva vede podle něj k získání přirozeně odolného papíru proti mastnotě, který je vhodný na pečení. „Potom nepotřebujeme žádná aditiva, jako například PFAS, které se do pečicích papírů přidávají,“ doplňuje vědec.
Nebojí se ani toho, že by zrušení PFAS vedlo ke zdražení výrobků pro lidi. „O něco asi ano, ale nemyslím si, že by to byl velký rozdíl. Víte, PFAS nejsou levné. Jejich výroba je nákladná, takže pro spotřebitele by to podle mého názoru nebyl příliš citelný rozdíl. I kdyby byl ale rozdíl v ceně zásadnější, myslím si, že bychom měli mít vůli zaplatit za výrobky, které PFAS neobsahují,“ zakončuje vědec.
