NASA poprvé pozorovala planetu, která dostala „kosmickou škytavku“

Mladá planeta obíhající kolem drobné červené trpasličí hvězdy AU Microscopii se rychle a nepředvídatelně mění, její podoba je odlišná při každém dalším oběhu. Je totiž své mateřské hvězdě tak blízko, že se na ni z hvězdy ženou přívaly energie, které odpařují její vodíkovou atmosféru. Takové chování pozorovala americká kosmická agentura NASA vůbec poprvé a změny atmosféry planety přirovnala k dětské škytavce.

Během jednoho z oběhů, který pozorovali astronomové Hubbleovým vesmírným teleskopem, planeta vypadala, jako by materiál z atmosféry vůbec neztrácela. O rok a půl později už ale opět k úniku došlo, a tentokrát byl masivní.

Tato extrémní proměnlivost mezi pouhými dvěma oběhy je zaskočila. „Nikdy jsme neviděli, že by se únik atmosféry změnil z naprosto nezjistitelného na velmi dobře zjistitelný během tak krátké doby, kdy planeta přechází před svou hvězdou,“ popsala astrofyzička Keighley Rockcliffová z Dartmouth College v New Hampshire.

„Čekali jsme něco předvídatelného a opakujícího se. Ale ve skutečnosti nastalo něco podivného. Když jsem to uviděla poprvé, pomyslela jsem si, že to snad ani nemůže být pravda,“ dodala.

„Tohle, upřímně řečeno dost podivné pozorování, je pro nás zátěžovým testem v modelování vývoje planet. Je skvělé, že se nám povedlo prozkoumat interakci mezi hvězdou a planetou, která leží v tom nejextrémnějším bodě,“ říká Rockcliffová.

Překvapivá planeta

Hvězda AU Microscopii (AU Mic) se nachází od Země z hlediska kosmických rozměrů nedaleko – „pouhých“ 32 světelných let. Je stará méně než 100 milionů let, oproti „našemu“ Slunci starému 4,6 miliardy let je to opravdu jen vesmírná teenagerka. Hvězda je matkou jednoho z nejmladších planetárních systémů, jaký byl kdy pozorován. 

Planeta, která je své hvězdě nejblíž, leží pouhých šest milionů kilometrů od AU Mic; pro srovnání je to asi desetina vzdálenosti, v jaké obíhá Merkur kolem Slunce. Protože je tak blízko, dokáže oběhnout kolem hvězdy za osm a půl dne. Planeta nemá pevný povrch, jde o plynné těleso asi čtyřikrát větší než Země. Vědci ji objevili teprve v roce 2020.

Červení trpaslíci, jako je AU Microscopii, jsou vůbec nejrozšířenější typ hvězd v naší galaxii. Bývají ale příliš dynamické na to, aby jejich planety mohly alespoň teoreticky hostit život. Střídají se na nich velmi aktivní období spojená se vzplanutími a do svého okolí vrhají erupce až tisíckrát silnější než Slunce. To samozřejmě planety výrazně ovlivňuje. 

Erupce mohou být tak mocné, že svou silou odfouknou atmosféru blízké obíhající planety; podle NASA je tento efekt nejsilnější prvních 100 milionů let od vzniku hvězdy. „Chceme zjistit, jaké druhy planet mohou v těchto podmínkách přežít. A také to, jak budou nakonec vypadat, až se hvězda uklidní a zda by u nich mohla být nějaká šance na obyvatelnost, nebo zda skončí jako spáleniště,“ vyjmenovává astrofyzička směry dalšího výzkumu.

Jak škytá hvězda

Hubbleův dalekohled nevidí samotnou planetu, její mateřská hvězda září příliš silně. Může ale měřit změny jasnosti hvězdy způsobené vodíkem, který se z planety uvolňuje a tlumí světlo hvězdy při přechodu planety před hvězdou. Tento plyn se v atmosféře zahřívá tak moc, že uniká z gravitace planety.

Změny, které vědci pozorovali, naznačují, že erupce hvězdy jsou ještě extrémnější a ještě proměnlivější, než se dosud zdálo. Díky nim by mohlo docházet na planetě k jakémusi „škytání“. NASA tak popisuje stav, kdy se z planety náhle, spontánně a dost nepředvídatelně uvolňují kusy její atmosféry. Některé studie takové chování už dříve předvídaly, ale toto pozorování je prvním důkazem, že se něco takového opravdu děje. 

Autoři zdůrazňují, že tyto závěry jsou jen předběžné a že bude zapotřebí hvězdu i její planetu ještě zkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...