NASA poprvé pozorovala planetu, která dostala „kosmickou škytavku“

Mladá planeta obíhající kolem drobné červené trpasličí hvězdy AU Microscopii se rychle a nepředvídatelně mění, její podoba je odlišná při každém dalším oběhu. Je totiž své mateřské hvězdě tak blízko, že se na ni z hvězdy ženou přívaly energie, které odpařují její vodíkovou atmosféru. Takové chování pozorovala americká kosmická agentura NASA vůbec poprvé a změny atmosféry planety přirovnala k dětské škytavce.

Během jednoho z oběhů, který pozorovali astronomové Hubbleovým vesmírným teleskopem, planeta vypadala, jako by materiál z atmosféry vůbec neztrácela. O rok a půl později už ale opět k úniku došlo, a tentokrát byl masivní.

Tato extrémní proměnlivost mezi pouhými dvěma oběhy je zaskočila. „Nikdy jsme neviděli, že by se únik atmosféry změnil z naprosto nezjistitelného na velmi dobře zjistitelný během tak krátké doby, kdy planeta přechází před svou hvězdou,“ popsala astrofyzička Keighley Rockcliffová z Dartmouth College v New Hampshire.

„Čekali jsme něco předvídatelného a opakujícího se. Ale ve skutečnosti nastalo něco podivného. Když jsem to uviděla poprvé, pomyslela jsem si, že to snad ani nemůže být pravda,“ dodala.

„Tohle, upřímně řečeno dost podivné pozorování, je pro nás zátěžovým testem v modelování vývoje planet. Je skvělé, že se nám povedlo prozkoumat interakci mezi hvězdou a planetou, která leží v tom nejextrémnějším bodě,“ říká Rockcliffová.

Překvapivá planeta

Hvězda AU Microscopii (AU Mic) se nachází od Země z hlediska kosmických rozměrů nedaleko – „pouhých“ 32 světelných let. Je stará méně než 100 milionů let, oproti „našemu“ Slunci starému 4,6 miliardy let je to opravdu jen vesmírná teenagerka. Hvězda je matkou jednoho z nejmladších planetárních systémů, jaký byl kdy pozorován. 

Planeta, která je své hvězdě nejblíž, leží pouhých šest milionů kilometrů od AU Mic; pro srovnání je to asi desetina vzdálenosti, v jaké obíhá Merkur kolem Slunce. Protože je tak blízko, dokáže oběhnout kolem hvězdy za osm a půl dne. Planeta nemá pevný povrch, jde o plynné těleso asi čtyřikrát větší než Země. Vědci ji objevili teprve v roce 2020.

Červení trpaslíci, jako je AU Microscopii, jsou vůbec nejrozšířenější typ hvězd v naší galaxii. Bývají ale příliš dynamické na to, aby jejich planety mohly alespoň teoreticky hostit život. Střídají se na nich velmi aktivní období spojená se vzplanutími a do svého okolí vrhají erupce až tisíckrát silnější než Slunce. To samozřejmě planety výrazně ovlivňuje. 

Erupce mohou být tak mocné, že svou silou odfouknou atmosféru blízké obíhající planety; podle NASA je tento efekt nejsilnější prvních 100 milionů let od vzniku hvězdy. „Chceme zjistit, jaké druhy planet mohou v těchto podmínkách přežít. A také to, jak budou nakonec vypadat, až se hvězda uklidní a zda by u nich mohla být nějaká šance na obyvatelnost, nebo zda skončí jako spáleniště,“ vyjmenovává astrofyzička směry dalšího výzkumu.

Jak škytá hvězda

Hubbleův dalekohled nevidí samotnou planetu, její mateřská hvězda září příliš silně. Může ale měřit změny jasnosti hvězdy způsobené vodíkem, který se z planety uvolňuje a tlumí světlo hvězdy při přechodu planety před hvězdou. Tento plyn se v atmosféře zahřívá tak moc, že uniká z gravitace planety.

Změny, které vědci pozorovali, naznačují, že erupce hvězdy jsou ještě extrémnější a ještě proměnlivější, než se dosud zdálo. Díky nim by mohlo docházet na planetě k jakémusi „škytání“. NASA tak popisuje stav, kdy se z planety náhle, spontánně a dost nepředvídatelně uvolňují kusy její atmosféry. Některé studie takové chování už dříve předvídaly, ale toto pozorování je prvním důkazem, že se něco takového opravdu děje. 

Autoři zdůrazňují, že tyto závěry jsou jen předběžné a že bude zapotřebí hvězdu i její planetu ještě zkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.