Velké banky začaly využívat umělou inteligenci k přeměně světa financí

Německý finanční ústav Deutsche Bank využívá umělou inteligenci (AI) ke sledování portfolií bohatých klientů, banka ING ke zjišťování potenciálních neplatičů a například Morgan Stanley tvrdí, že její bankéři „experimentují“ v bezpečném a omezeném prostředí. Mezitím banka JPMorgan Chase & Co hledá talenty pro práci s umělou inteligencí, a to mnohem více než její konkurenti. Revoluce v oblasti umělé inteligence se na Wall Street rozvíjí spolu s tím, jak roste širší zájem o tuto pokročilou technologii a její možný dopad na podnikání, píše agentura Bloomberg.

Studie konzultační firmy Evident uvádí, že v bankách, které jsou nejvíce nadšené z umělé inteligence, přibližně čtyřicet procent všech nabízených pracovních pozic souvisí s AI. V čele stojí největší americká banka JPMorgan, která od února do dubna inzerovala celosvětově 3651 pozic souvisejících s AI. To je téměř dvojnásobek toho, co inzerovali nejbližší konkurenti, což jsou banky Citigroup a Deutsche Bank.

Když společnost OpenAI loni v listopadu zpřístupnila široké veřejnosti chatovacího robota ChatGPT, všichni vysocí představitelé bank si uvědomili, že přichází něco, co zásadně změní pravidla hry, uvedla výkonná ředitelka a spoluzakladatelka firmy Evident Alexandra Mousavizadehová. Situaci popsala jako „závody ve zbrojení v oblasti AI“.

Snadné odhady rizika

Odměnou je vyhlídka, že každodenní úkoly se budou řešit efektivněji a účinněji, zatímco složité analýzy a modelování rizik budou jednodušší a rychlejší. To je obzvlášť lákavé v bankovnictví, kde stále složitější investiční rozhodnutí vycházejí z hromady dat, a to i navzdory nejistotě kolem případných schopností AI a navzdory starostem o regulaci AI.

Banky už využívají AI k tomu, aby přicházely s řešením zajištění více šitého na míru za pomoci nástrojů, jako jsou úrokové swapy či akciové deriváty, uvedl ředitel firmy Fieldfisher a bývalý obchodník s deriváty Steven Burrows. Banky tak mohou nabízet klientům výhodnější cenové podmínky.

Deutsche Bank využívá takzvané hluboké učení (deep learning) k analýze toho, zda zahraniční klienti privátního bankovnictví příliš mnoho neinvestovali do určitého aktiva. Přiřazuje také jednotlivým klientům vhodné fondy, dluhopisy nebo akcie.

„Jsem velkým příznivcem kombinace umělé a lidské inteligence,“ uvedla vedoucí oddělení datových řešení z divize zahraničního soukromého bankovnictví Deutsche Bank Kirsten-Anne Bremkeová.

Podobné plány má i JPMorgan. Podle informovaných zdrojů tato banka podala v květnu patentovou přihlášku na službu podobnou ChatGPT, která má investorům pomáhat při výběru konkrétních akcií. Projekt je v počáteční fázi.

Morgan Stanley provádí testy jazykových modelů. V dubnu banka uvedla, že si nechala patentovat model využívající AI k interpretaci sdělení americké centrální banky (Fed). Cílem je odhalit směr vývoje měnové politiky.

Bez AI to v bankovnictví nepůjde

Co se finančně technologických firem týče, ředitel švédské Klarna Bank Sebastian Siemiatkowski na konci května řekl, že všichni zaměstnanci mají k dispozici účet ChatGPT-4 a je jim doporučováno, aby s novými technologiemi experimentovali. Někteří ale nabádají k opatrnosti kvůli obavám z transparentnosti a efektivity. Mnozí, včetně amerického miliardáře a investora Warrena Buffetta, považují horlivost v zavádění složitých systémů AI za předzvěst budoucích rizik.

Bankám není využívání technologií k získání výhod cizí. V posledních letech najímají datové vědce, odborníky na strojové učení a také astrofyziky. Tyto investice nyní přinášejí ovoce. Například banka Wells Fargo používá rozsáhlé jazykové modely, které jí pomáhají určit, jaké informace musí klient oznámit regulátorům a jak mohou zlepšit své obchodní procesy. Banka také vytvořila zákaznického asistenta na bázi chatbota s využitím konverzační platformy umělé inteligence.

Francouzská banka BNP Paribas využívá chatboty k zodpovídání dotazů klientů. AI se také snaží odhalovat podvody a předcházet praní špinavých peněz. Podobně Société Générale používá svůj systém Cast ke zjišťování možných nekalých praktik na kapitálových trzích. Funguje ve 26 jazycích a ročně zpracuje 2,5 milionu hodin konverzace a 347 milionů e-mailů, uvedla banka.

Generální ředitel Bank of America Brian Moynihan v dubnu uvedl, že AI by mohla mít mimořádný přínos a že by mohla pomoci snížit počet zaměstnanců. Zároveň ale vyzval k opatrnosti a dodal, že je potřeba pochopit, jakým způsobem jsou přijímána rozhodnutí.

Bankéři mají takzvanou fiduciární povinnost (neboli povinnosti správců cizích záležitostí) neobchodovat na základě nespolehlivých informací. S rozšiřujícím se využíváním AI je to však problém, domnívá se partnerka advokátní kanceláře Friedman Kaplan Seiler Adelman & Robbins LLP Anne Beaumontová. „Jak chcete investorům a regulačním orgánům prokázat, že jste splnili svoji povinnost, když jste použili výstup, aniž byste skutečně věděli, jaké jsou vstupy?“ řekla.

Příliš drahá umělá inteligence

AI je také nákladná, a to jak na vývoj, tak na provoz. Odhady ukazují, že náklady na použití velkých jazykových modelů k zodpovězení otázky mohou činit až 14 amerických dolarů (308 Kč) na dotaz, zatímco prostřednictvím lidského právníka šest dolarů (132 Kč), uvedl generální ředitel firmy Eigen Lewis Liu. Důvodem jsou vysoké náklady na cloud computing spojené se zpracováním složitých finančních dokumentů.

V tuto chvíli si však nikdo není jist, co bude s AI dál. Čerstvé jsou stále vzpomínky na to, jak blockchain a kryptoměny nedokázaly přinést dalekosáhlé změny, o kterých mluvili jejich zastánci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 2 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...