Tři z dvaceti gepardů převezených z Afriky do Indie uhynuli, projekt vyvolává otázky

Plán Indie na návrat gepardů do volné přírody desítky let poté, co byli v zemi vyhubeni, vzbuzuje pochybnosti. Tři z dvaceti gepardů, kteří byli převezeni z Afriky, totiž v posledních týdnech uhynuli. Kritici projektu tvrdí, že nové prostředí je pro tyto šelmy nevhodné, píše deník The Guardian.

Gepardi v Indii vyhynuli v roce 1952. Od října loňského roku byla v rámci vládního programu do indického národního parku Kuno ve státě Madhjapradéš přepravena dvacítka gepardů z Jihoafrické republiky a Namibie. Indie počítá s tím, že v průběhu pěti až deseti let přijme celkem padesát těchto kočkovitých šelem.

Prvních osm gepardů vypustil do oploceného výběhu s velkou slávou premiér Naréndra Módí v den svých 72. narozenin. Projekt ale kritizuje řada expertů na ochranu přírody a divoce žijící zvířata. Odborníci Módího vládu obviňují, že jí jde jen o publicitu. Národní park Kuno je podle nich nevhodný pro tak velké množství gepardů, kteří obvykle vyžadují ke svému životu území o rozloze tisíců kilometrů čtverečních.

Nahrávám video

Obavy dále vzrostly v posledních týdnech v souvislosti se smrtí tří gepardů v době, kdy byli ještě drženi v malém výběhu na území parku Kuno. Jeden z gepardů zemřel na selhání ledvin, další uhynul z neznámých příčin v dubnu. Samice Daksha pak tento měsíc podlehla zraněním, která utrpěla při násilném páření, když byla umístěna do výběhu společně s dvěma samci.

Indický soud minulý týden rozhodl, že národní park Kuno není vhodným domovem pro desítky afrických gepardů. „Na jednom místě je jich soustředěno příliš mnoho,“ uvedl soud a vyzval vládu, aby se „povznesla nad politiku“ a zvážila umístění gepardů také v jiných státech, jako je Rádžasthán, kde místní parlament ovládá opozice.

Není to prý selhání

Indičtí vědci, kteří řídí plán návratu gepardů do volné přírody, prohlašují, že úmrtí se dala očekávat a že neznamenají selhání projektu. Připomněli také, že se v Indii od zahájení programu narodila již čtyři gepardí mláďata.

Kritik projektu Ráví Čellam naopak upozorňuje, že jen tři gepardi byli zatím vypuštěni do národního parku a čtrnáct jich zůstává v malých výbězích. Projekt nemá podle něj s ochranou přírody nic společného, přinejlepším jde o „přehnaně vychvalované safari“.

Gepard indický se kdysi pohyboval po celém Blízkém východě, Střední Asii a Indii. Nyní se ale vyskytuje pouze v Íránu a je považován za kriticky ohroženou šelmu. Podle odhadu íránských úřadů z roku 2022 v zemi žije dvanáct jedinců. Afričtí gepardi se od těch, kteří žili v Indii, liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 12 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 12 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 14 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.