Fyzici zopakovali slavný štěrbinový experiment a doplnili ho o časovou dimenzi. Otestovali při tom nadějný materiál

Známý experiment před dvěma sty lety vyzkoušel, jak se světlo pohybuje prostorem. Nová verze pokusu teď ověřila, jak by se světlo pohybovalo, kdyby mu to bylo umožněno jen v určitých časech. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Physics.

Jen málokterý vědecký experiment je slavnější než „dvouštěrbinový pokus“. Proběhl už roku 1801 a ukázal tehdy zaskočeným vědcům, že je svět mnohem pozoruhodnější místo, než si do té doby mysleli.

Britský lékař a egyptolog Thomas Young zkoumal mimo jiné vlastnosti světla. Nechal při pokusu procházet svazek světla dvěma rovnoběžnými štěrbinami, za které umístil stínítko. Kdyby na bariéru se štěrbinami hodil běžnou hmotu, tak by se na stínítku objevil vzor odpovídající tvaru děr – hmota by zkrátka prošla otvory a zanechala po sobě odpovídající stopu. Jenže se stalo něco úplně jiného.

Světlo se totiž rozdělilo na dvě vlny, které prošly bariérou a protnuly se na druhé straně – díky tomu se na stínítku ukázaly více než dva proužky světla. To ukázalo, že světlo má zvláštní povahu, chová se totiž jako částice i jako vlna. Vědci později experiment mnohokrát zopakovali s nejrůznějšími úpravami a změnami parametrů.

Výsledek dvouštěrbinového experimentu
Zdroj: Wikimedia Commons

Tento experiment se stal přelomem v chápání povahy vesmíru a otevřel dveře pro podobné experimenty s elektrony, a dokonce i s antihmotou a stal se odrazovým můstkem pro obor kvantové mechaniky, jenž zcela proměnil moderní chápání světa.

Tým fyziků teď tento experiment provedl znovu, ale s malou, avšak důležitou změnou. Tentokrát totiž vylepšili pokus o časový rozměr; vědci toho dosáhli použitím unikátního materiálu, od něhož si slibují další plodné využití.

Čas, prostor, svět

„Náš experiment odhaluje více o základní povaze světla a zároveň slouží jako odrazový můstek k vytvoření dokonalých materiálů, které mohou drobně ovládat světlo v prostoru i čase,“ uvedl Riccardo Sapienza, fyzik z Imperial College London, který výzkum vedl. 

Thomas Young, první autor dvouštěrbinového experimentu
Zdroj: Wikimedia Commons

V nové práci vědci provedli jednu zásadní změnu: Vyměnili obyčejnou stěnu se dvěma štěrbinami za vrstvu oxidu india a cínu – tedy stejný metamateriál, který se používá v obrazovkách moderních telefonů. 

  • Jde o materiál, který se v přírodě nevyskytuje a který je upraven tak, aby se choval určitým způsobem.

Výzkumníci změnili odrazivost obrazovky pomocí ultrarychlých laserů, které propouštěly světlo jen v určitých časech – a to ultrakrátkých periodách v rozmezí kvadriliontin sekundy. V podstatě postavili cosi, co v nadsázce přezdívají „kvantová mýtná brána.“ Pomocí laserů v ní pak otevírali průchod a přes ni pak pouštěli jen zvolené množství světla, a to dokonce až na úroveň jediného fotonu. Ukázalo se, že i když přes „bránu“ pustili pouze jeden foton, světlo i tak vytvářelo interferenční obrazec.

Výsledky využitelné v praktickém výzkumu

Vědci si tímto pokusem ověřili, že použitý materiál je ideální pro testování chování světla na ultrarychlých časových škálách. Laserové pulzy se používají také ke zlepšení výdrže kvantových bitů neboli qubitů, také v tomto případě se podobné principy využívají pro zkoumání chování kvantových částic v čase. Právě qubity jsou základem kvantových počítačů, jež mají potenciál přinést revoluci do výpočetních technologií.

Autoři také věří, že by mohli tuto technologii nasadit na zkoumání toho, jak se chovají takzvané časové krystaly, jejichž struktura se mění v různých časových úsecích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 3 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 7 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 7 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 22 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...