První satelity vypuštěné ze západní Evropy selhaly. Raketa dosáhla oběžné dráhy, pak došlo k anomálii

Nahrávám video

První vyslání družic ze západní Evropy bylo patrně neúspěšné. Raketa vypuštěná v úterý speciálně upraveným Boeingem 747 společnosti Virgin Orbit, který odstartoval z letiště u města Newquay v britském Cornwallu, kvůli „anomálii“ dosáhla oběžné dráhy, družice na ni ale nedopravila. Na Twitteru o tom informoval Virgin Orbit.

Detaily přinesla společnost v úterý ráno. Stroj odstartoval před půlnocí SEČ s raketou přichycenou pod křídlem a poté se vznesl nad Atlantický oceán. Upravený letoun vypustil raketu LauncherOne nesoucí devět satelitů po půlnoci SEČ ve výšce zhruba 10 700 metrů. Raketa pak zažehla motory, rychle přešla na hypersonickou rychlost a úspěšně se dostala do vesmíru.

Let pak pokračoval úspěšným oddělením stupňů a zážehem druhého stupně. „V určitém okamžiku během zážehu motoru druhého stupně rakety a při rychlosti rakety vyšší než 11 tisíc mil za hodinu (17,7 tisíc km/h) však systém zaznamenal anomálii, která misi předčasně ukončila,“ uvedla Virgin Orbit. 

Raketa LauncherOne
Zdroj: ČTK

Přestože mise nedosáhla konečné oběžné dráhy, představuje její let podle Virginu důležitý krok vpřed – zejména proto, že se jí podařilo dosáhnout vesmíru. V pěti předchozích misích LauncherOne s nákladem pro soukromé společnosti a vládní agentury uspěl, tato je první, při níž se nepodařilo dopravit náklad na přesnou cílovou oběžnou dráhu.

Melissa Thorpeová, ředitelka společnosti Spaceport Cornwall, dodala: „Jsme nesmírně hrdí na všechno, čeho jsme dosáhli s našimi partnery z celého kosmického průmyslu zde ve Spojeném království a v USA. Dostali jsme se do vesmíru – jako první ve Spojeném království. Bohužel jsme se dozvěděli, že Virgin Orbit zaznamenal anomálii. To znamená, že jsme neuspěli. Dnes jsme přesto inspirovali miliony lidí a budeme se i nadále snažit inspirovat další miliony. Nejen svými ambicemi, ale také svou statečností. Ano, dobývání vesmíru je těžké, ale my jsme teprve na začátku.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 2 mminutami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 2 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 3 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 4 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 17 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 18 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 22 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.