Ryby zmatené bělením korálů nepoznají nepřítele od konkurenta

Stále častější bělení korálů podle nového výzkumu ztěžuje některým druhům útesových ryb rozeznávání svých konkurentů. Jaké mohou být dlouhodobé dopady těchto změn a které ryby se jim snaží přizpůsobit, zatím není úplně jasné.

Ekologové zkoumali útesy v pěti indopacifických oblastech. Zjistili, že po rozsáhlém úbytku korálů způsobeném jejich bělením došlo k narušení schopnosti tamních ryb identifikovat případné rivaly a správně na ně reagovat.  

Autoři studie (vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B) se domnívají, že tyto změny mohou mít vliv na přežití celých druhů, protože další globální oteplování zvyšuje také pravděpodobnost úbytku korálů.

Sally Keithová, která výzkum vedla, uvedla: „Protože ryby umí rozpoznat své konkurenty, mohou se kvalifikovaně rozhodnout, jaké řešení konfliktu zvolí – jestli pokračovat v konfliktu, eskalovat ho anebo z něj ustoupit. Ušetří tak cennou energii a vyhnou se zraněním.“ 

Stopování klipek

Nastalou situaci vědci popsali na klipkách; provedli více než 3700 pozorování jejich osmatřiceti druhů na útesech před a po událostech bělení korálů a porovnali jejich chování.  

Po úhynu korálů způsobeném bělením byla signalizace mezi rybami různých druhů méně častá, přičemž setkání přerostla v pronásledování ve více než 90 procentech případů – oproti 72 procentům před událostí. Vědci také zjistili, že vzdálenost těchto honiček se po bělení zvýšila a ryby vynaložily více energie na odhánění potenciálních konkurentů než dříve.  

Doktorka Keithová dodává: „Tím, že pochopíme, jak chování reaguje na skutečné změny prostředí, a tím, že zjistíme, že tyto změny jsou stejné bez ohledu na lokalitu, můžeme začít předpovídat, jak se mohou ekologická společenstva měnit do budoucna.“

Zatím není jasné, jestli jsou ryby schopné změnit svoje pravidla dostatečně rychle na to, aby se změnám přizpůsobily. Adaptace ryb je podle expertů jen drobná a navíc zvířata stojí energii. Pokud se takových maličkých změn nahromadí více, mohlo by to mít znatelně větší dopad, varuje expertka na mořské ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 22 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...