Pod povrchem Marsu se skrývaly obrovské kusy ledu. Odhalil je dopad meteoroidu, oznámila NASA

Agentura NASA odhalila led v kráteru na Marsu nedaleko rovníku. Jeho přítomnost v těchto místech může být rozhodující pro misi člověka na planetu, uvedla agentura.

Na Vánoce loňského roku se na Marsu otřásla Země. Americká kosmická agentura NASA tyto otřesy zaznamenala díky sondě InSight – měly sílu čtvrtého stupně Richterovy stupnice. Vědci byli nadšení – a jejich entuziasmus se ještě zvýšil, když se později dozvěděli, co marsotřesení způsobilo. Byl to zřejmě nejsilnější dopad meteoroidu, který lidstvo na Marsu zatím pozorovalo.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Že jde o důsledek dopadu tělesa z kosmu, odhalila analýza místa, kde bylo epicentrum otřesů. Když se astronomové podívali na snímky před a po dopadu, uviděli tam úplně nový kráter s rozměry přes 150 metrů. Místo sledovala z oběžné dráhy Rudé planety sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Událost a její následky jsou podrobně popsané ve dvou článcích, které vyšly ve čtvrtek v odborném časopise Science. 

Místo před a po dopadu
Zdroj: NASA

Autoři odhadují, že meteoroid měřil mezi pěti a dvanácti metry. Kdyby padal na Zemi, v naší husté atmosféře by shořel – ale řídká atmosféra Marsu na to nestačila. Plynným obalem prošel a narazil do planety v oblasti zvané Amazonis Planitia. Zanechal po sobě 150 metrů široký a 21 metrů hluboký kráter. Náraz měl takovou sílu, že kusy povrchu to odmrštilo na vzdálenost 37 kilometrů.

NASA předpokládá, že se jedná o jeden z největších kráterů, které kdy vědci mohli sledovat vznikat. Na Marsu sice existuje mnoho výrazně větších kráterů, ale všechny jsou podstatně starší a vznikly před jakoukoli lidskou misí.

Lovec zemětřesení

Sonda InSight zkoumá kůru, plášť a jádro planety. Klíčové je pro tento cíl sledování seismických vln; díky nim se může zprostředkovaně dívat do hlubin planety. Od přistání v listopadu 2018 už zaznamenala 1318 marsotřesení, včetně několika způsobených dopady menších meteoroidů.

Nový kráter na Marsu
Zdroj: NASA

Otřesy vzniklé v důsledku dopadu z loňského prosince ale byly prvními pozorovanými, které měly i povrchové vlny – tedy takové, které se šíří podél vrchní části planetární kůry. Proto citlivým přístrojům nemohly uniknout a okamžitě to v NASA spustilo nadšení prozkoumat tento fenomén detailněji. A to jim nabídl výše zmíněný Mars Reconnaissance Orbiter.

„Obraz dopadu se nepodobal žádnému, který jsem kdy viděla. Měl mohutný kráter, v něm obnažený led a kolem dramatickou zónu výbuchu vepsanou v marsovském prachu,“ popsala svůj první pohled na snímek Liliya Posiolova, která vede Orbitální vědeckou a operační skupinu MSSS. „Nemohla jsem si pomoci, představila jsem si, jaké to muselo být, kdybych byla osobně svědkem toho nárazu, atmosférického výbuchu a trosek vymrštěných na kilometry daleko.“

Co z toho?

Tato událost představuje pro poznání lačné vědce poklad. Lepší popis toho, jak často se na  Marsu objevují krátery, je zásadní pro zpřesnění geologické minulosti planety: na starším povrchu, jako má právě Mars nebo náš Měsíc, se nachází více kráterů než na Zemi.

Nové krátery ale také odhalují to, co se skrývá pod povrchem. A v tomto případě to byly velké kusy ledu, které náraz rozházel po okolí – zachytila je barevná kamera HiRISE (High-Resolution Imaging Science Experiment) sondy MRO. Takto ukrytý led nebyl zatím nikdy pozorován tak blízko marťanského rovníku, který je jakožto nejteplejší část Marsu pro astronauty lákavou lokalitou.

Podle plánů NASA bude klíčovým zdrojem pro astronauty, kteří by ho mohli využívat pro nejrůznější účely – ať už jako zdroj pitné vody, důležitou chemickou sloučeninu, anebo pro zalévání brambor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 7 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 23 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...