Na konci srpna rozhodla administrativa amerického prezidenta Joea Bidena o změně, která se dotkne financování vědy. Podle nového rozhodnutí se k výzkumu placenému americkou vládou už dostane každý – odborné časopisy nebudou moci vyžadovat, aby za tento obsah lidé platili.
Vědu čeká zásadní změna. Prezident USA rozhodl, že skončí placení za články k federálně financovanému výzkumu
Současná věda je založená na kvalitních odborných časopisech s recenzním řízením. Nebýt jich, nemohli by se vědci rychle seznamovat s tím, na čem pracují jejich kolegové, nefungovala by výměna poznatků ani ručení za kvalitu výzkumu. Tyto časopisy tvoří páteř systému, který zlepšuje lidské poznání světa.
Ale tento systém je drahý, hodně drahý. Tyto odborné žurnály totiž nefungují zdarma. Část informací sice zveřejňují bezplatně, ale většina je ukrytá za paywallem – tedy, aby se k nim lidé dostali, musí zaplatit. Tyto poplatky jsou přitom dost vysoké a musí je platit každá instituce, každý ústav, který je chce využívat. Reálně je to ale vlastně úplně každý, kdo se ve vědě pohybuje. Pokud se nechce uchýlit ke stahování nelegálních kopií, pak musí platit, jinak se ke kvalitním studiím zkrátka nedostane včas.
Tyto poplatky proto už řadu let vyvolávají nevoli mnoha veřejných institucí, od knihoven, přes univerzity, až po specializované výzkumné ústavy. Protože je opravdu kvalitních časopisů spousta a publikují je různí vydavatelé, tvoří poplatky za jejich používání někdy i celá procenta z rozpočtu těchto institucí.
Změna přichází z Bílého domu
A právě tento systém se teď rozhodl zcela změnit prezident Biden. Bílý dům totiž 25. srpna rozhodl o zásadní změně, která se sice týká jen Spojených států amerických, ale ve skutečnosti dopadne na celý vědecký svět. Nová směrnice totiž nařizuje, aby byly od roku 2026 všechny výsledky výzkumu financovaného z federálních zdrojů okamžitě volně dostupné veřejnosti. Zatím byl federálně financovaný výzkum za paywallem zamčený na jeden rok – při rychlosti vědeckého poznání to ale pro výzkumníky znamenalo věčnost.
„Jen za poslední rok byla americká veřejnost svědkem mimořádných vědeckých úspěchů – zásadních objevů v medicíně a vakcínách, inspirativních poznatků z nejhlubších hlubin oceánu a nevídaných pohledů do nejvzdálenějších koutů našeho vesmíru,“ uvedl Bílý dům.
„Tento výzkum, který mění naše životy a proměňuje náš svět, je umožněn díky americkým daňovým poplatníkům. A přesto jsou tyto pokroky za paywallem a jsou pro příliš mnoho Američanů nedostupné. V příliš mnoha případech brání diskriminace a strukturální nerovnosti – například znevýhodnění ve financování, s nímž se potýkají vysoké školy a instituce sloužící menšinám – některým komunitám v tom, aby sklízely plody vědeckého a technologického pokroku, který pomohly financovat. Faktory jako rasa, věk, zdravotní postižení, zeměpisná poloha, ekonomické zázemí a pohlaví historicky a systémově vylučují některé Američany z přístupu k plným výhodám vědeckého výzkumu,“ argumentuje Bílý dům pro změnu.
Kdo to zaplatí?
Federálně podporovaný výzkum podle zprávy, kterou Bílý dům vydal, tvoří jen asi osmnáct procent studií v odborných žurnálech. Nemělo by to tedy zásadně narušit obchodní model těchto periodik a jejich vydavatelů. Stále budou mít možnost dostatečného množství článků, k nimž se nikdo bez zaplacení nedostane.
Složitější problém je, proč by vlastně tyto časopisy federálně vydávané studie vlastně vydávaly, když z toho nebudou mít žádný zisk? Vydat recenzovanou studii je totiž značně časově i finančně náročný proces.
Kdo tedy bude za vydávání článků platit? To zatím není úplně jasné, Bílý dům nechává dveře otevřené více možnostem. Ale ve zprávě pro Kongres, kde vysvětluje předpokládané dopady, naznačuje, že budoucností vydávání článků je spíše systém, kterému se říká Open Access. V něm musí za celý proces zaplatit jeho autor, respektive instituce, která ho financuje nebo realizuje. Čtenář už pak ale za přečtení textu neplatí nic. V posledním desetiletí se právě tento obchodní model rychle rozšiřuje.
V komentářích, které se objevují na sociálních sítích, se řada vědců obává, že by to pro ně mohla být ve skutečnosti ještě horší komplikace než placení za odborné časopisy. Ty si totiž stejně budou muset platit dál, protože nemohou ignorovat výzkum, který je tam z jiných než federálních zdrojů. Zejména pro menší instituce by to představovalo další náklady navíc. Cena za jeden článek takto vydaný se může běžně pohybovat nad tisícem dolarů, u těch nejprestižnějších žurnálů ale cena může překročit i tři tisíce dolarů.
Zatím také není jasné, jaké budou dopady této změny pro neamerické vědce a vědecké ústavy. Další tři roky, kdy se bude tato změna plánovat a dolaďovat, tak budou zásadní.