Objevitel Tutanchamonovy hrobky některé artefakty z místa ukradl. Vědci mají nyní důkazy

Egypťané dlouhodobě podezírali britského archeologa Howarda Cartera, který v roce 1922 objevil hrobku faraona Tutanchamona, že část pokladu z hrobky před jejím oficiálním otevřením ukradl. Ačkoli se zvěsti o krádeži šířily po generace, bylo těžké najít důkazy. Nyní se v doposud nezveřejněném dopise z roku 1934 objevilo obvinění, že Carter nakládal s majetkem „nepochybně ukradeným z hrobky“, píše list The Guardian.

Autorem dopisu byl prominentní britský egyptolog a filolog Alan Gardiner, který byl v Carterově archeologickém týmu. Carter pověřil Gardinera překladem hieroglyfů nalezených v hrobce staré 3,3 tisíce let a později mu dal amulet, přičemž ho ujistil, že předmět nepochází z hrobky.

Gardiner ukázal amulet Rexi Engelbachovi, tehdejšímu britskému řediteli Egyptského muzea v Káhiře, načež se s hrůzou dozvěděl, že předmět skutečně pochází z hrobky, protože se shoduje s jinými exempláři, jež byly vyrobeny ze stejné formy.

Gardiner v dopise Carterovi přiložil Engelbachův usvědčující verdikt, který zněl: „Amulet, který jste mi ukázal, byl nepochybně ukraden z Tutanchamonovy hrobky. Je mi velmi líto, že jsem se dostal do tak trapné situace,“ vzkázal Gardiner Carterovi a dodal: „Engelbachovi jsem přirozeně neřekl, že jsem amulet získal od vás.“

Před Tutanchamonovou hrobkou
Zdroj: ČT24/Isifa/Gettyimages Editorial

Sto let od objevení hrobky

Dopisy, které jsou nyní v soukromé sbírce, budou zveřejněny v připravované knize Tutankhamun and the Tomb that Changed the World (Tutanchamon a hrobka, která změnila svět), kterou vydá prestižní nakladatelství Oxford University Press. Autorem knihy je americký egyptolog působící na Longislandské univerzitě Bob Brier. Podle něj se o tom, že si Carter část artefaktů nechal pro sebe, dlouho spekulovalo. „Nyní ale o tom není pochyb,“ řekl.

Letos uplyne sto let od chvíle, kdy Carter a jeho sponzor lord Carnarvon objevili hrobku mladého faraona plnou trůnů, vozů a tisíců předmětů potřebných na onom světě. V následujících deseti letech Carter dohlížel na jejich převoz po Nilu do Káhiry, kde byly vystaveny v Egyptském muzeu.

Tutanchamonova hrobka má skrývat i Nefertiti
Zdroj: Mohamed Abd El Ghany/Reuters

Někteří egyptologové zpochybnili Carterovo tvrzení, že část z pokladu byla z hrobky ukradena již v dávných dobách. Alfred Lucas, jeden z Carterových zaměstnanců, uvedl, že Carter tajně vylomil dveře do pohřební komory, kterou pak patrně znovu uzavřel a otvor zakryl.

„Byli podezíráni z toho, že se do hrobky vloupali ještě před jejím oficiálním otevřením a odnesli si z ní artefakty, včetně šperků, které byly po jejich smrti prodány. Vědělo se, že Carter nějak ty předměty získal a lidé měli podezření, že je sebral. Tyto dopisy jsou toho ale jasným důkazem,“ poznamenal Brier. „Rozhodně to nikdy nepřiznal. Nemáme žádné oficiální popření. Ale egyptská vláda ho na nějakou dobu z hrobky vykázala. Byly tam špatné vztahy a podezírali ho, že věci krade,“ uvedl Brier.

Předměty z hrobky v Carterově pozůstalosti

Brier píše, že Egypťané nebyli schopni svá podezření prokázat a byli například přesvědčeni, že Carter chtěl ukrást dřevěnou hlavu Tutanchamona, která se u něj našla. „Egyptské úřady vstoupily do hrobky číslo čtyři, kterou Carter a jeho tým používali pro skladování artefaktů, a objevily v ní krásnou dřevěnou hlavu v životní velikosti zobrazující Tutanchamona jako mladíka,“ uvedl. Podle Briera byla zabalena v bedně od luxusního britského obchodu a nebyla zmíněna v Carterových záznamech o nalezených předmětech. Carter podle autora tvrdil, že byla nalezena v suti v chodbě.

„Později se na trhu s egyptskými starožitnostmi objevily předměty z jeho pozůstalosti, které zjevně pocházely z hrobky,“ dodal Brier.

Některé z nich se podle něj objevily v muzeích, včetně Metropolitního muzea v New Yorku, jež v roce 2010 oznámilo, že Egyptu vrátí 19 předmětů, které získalo ve dvacátých až čtyřicátých letech, jelikož zjistilo, že pocházejí z Tutanchamonovy hrobky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...