Populaci ohroženého sýčka se nedaří posílit. Ornitologové letos zaznamenali jen 62 mláďat

Pouze 62 mláďat u 26 párů sýčků obecných letos zaznamenali ornitologové v Česku. Je to zhruba stejně jako loni, populaci kriticky ohrožené sovy se stále nedaří posílit, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO). Odborníky také znepokojilo, že téměř v polovině kontrolovaných hnízd našli neoplozená či zastuzená vajíčka. To může být podle nich důsledek chladného počasí, ale i příbuzenského páření, které je pro sýčky rizikem.

„Letos jsme v jádrové populaci v severozápadních Čechách spočítali jen 62 mláďat. Loni to bylo 56. Kvůli slabé loňské sezoně je letos málo nových samečků, kteří hnízdí poprvé, hledají svá teritoria a samičky a posilují populaci. Zaznamenali jsme celkem 59 volajících samečků, loni to bylo 68 samečků,“ uvedl zoolog a koordinátor ochrany sýčků Martin Šálek.

„Menší počet samců se promítl také do bilance hnízdění. Letos jsme spočítali jen 26 snůšek sýčků, o šest méně než loni,“ dodal vědec, který kromě ČSO působí i v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Například rok 2020 byl přitom, kvůli nadbytku hrabošů, pro sýčky úspěšný. Vyvedli tehdy 95 mláďat.

Mizí genetická rozmanitost

Špatnou zprávou je podle odborníků i to, že v jedenácti hnízdech letos experti našli neoplozená či zastuzená vajíčka a některé snůšky dospělí sýčci opustili úplně. „Celkem pět snůšek bylo kompletně neoplodněných či zastuzených,“ sdělil Šálek.

Existují podle něj dvě pravděpodobné příčiny či jejich kombinace. „Chladné počasí v některé fázi inkubace a vliv příbuzenského páření, které může vyústit ve sníženou schopnost reprodukce,“ vysvětlil vědec.

obrázek
Zdroj: ČT24

Šálek podotkl, že dosavadní analýzy genetické variability sýčků neukazují vysokou míru příbuzenského křížení, v malých a izolovaných populacích, jaké má sýček v Česku, je však páření mezi příbuznými nevyhnutelné. „A může být pro sýčka velkým problémem do budoucna, pokud se přirozeně nepodaří posílit stávající populaci,“ konstatoval zoolog.

Bez pomoci člověka by zmizeli

Většina ze zjištěných hnízdění v severozápadních Čechách se podle ČSO odehrála ve speciálních budkách pro sýčky. „Z celkových 26 hnízdění bylo 23 v budce, jeden pár zahnízdil v hnízdní věži pro synantropní sovy a dva páry hnízdily v dutinách v budovách. Sýčci proto rádi využívají budky, které vyvěšujeme do jejich teritorií a speciálně zabezpečujeme, aby se do nich nedostali predátoři, jako jsou kuny, kočky a další,“ popsal Šálek.

  • Synantropie je stav, kdy volně žijící rostlina nebo živočich žije v těsné blízkosti člověka či v krajině modifikované člověkem a typicky z toho má prospěch. Synantropní živočichové tedy obvykle žijí například uprostřed měst, vesnic a dalších lidských sídel společně s člověkem.

Zoolog také upozornil na riziko nezajištěných sudů, které se mohou stát sýčkům osudnými. Lidé by tak podle Šálka měli nepoužívaný sud otočit dnem vzhůru, do používaného dát dřevěný či pěnový plovák a připevnit na okraj pruh drátěného pletiva, aby se zvířata dostala ven.

Sýček se dříve počítal mezi nejběžnější tuzemské sovy, bývaly jich desetitisíce. Nyní však v Česku sídlí asi jen sto párů a druh je na pokraji vyhynutí. Sýčkům uškodilo intenzivní velkoplošné zemědělství – plošné používání postřiků a rozsáhlá, nečleněná pole. V roce 2020 ministerstvo životního prostředí vypsalo pro sýčky záchranný program.