Izraelci mají v těle méně jódu, než doporučuje WHO. Výzkum se zaměřuje na používanou odsolenou vodu

Izraelci trpí nedostatkem jódu. Podle studie ministerstva zdravotnictví je u nich jeho koncentrace mnohem nižší, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Vědci z Hebrejské univerzity proto začali měřit množství jódu v padesáti vodních zdrojích v zemi, kde se v hojném množství používá odsolená mořská voda.

Podle serveru The Times of Israel má studie zjistit rozsah problému. Zdravotníci poukazují na to, že by nedostatek jódu mohl negativně ovlivnit vývoj dětí.

Podle doporučení WHO by měl litr lidské moči obsahovat 100 mikrogramů jódu. V Izraeli připadá v průměru na dospělého 60 a na dítě 86 mikrogramů. Jód patří ke složkám stravy a je nezbytný k zajištění syntézy a funkce dvou hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodthyroninu.

Ministerstvo zdravotnictví k nízkým hodnotám jódu u Izraelců uvedlo, že to u dětí může poškodit jejich mentální vývoj a poznávací schopnosti. Chce prosadit legislativní opatření, která zajistí obohacování kuchyňské soli jódem tak, jak to dělají některé státy včetně Česka.

Většina pitné vody je už odsolená

„Dělá nám to starosti, protože osmdesát procent pitné vody pochází z odsolené mořské vody. Odsolování snižuje obsah vápníku, což má vliv na lidi. I jód je ale pro člověka velmi důležitý, protože do značné míry kontroluje metabolismus. Je nezbytný pro štítnou žlázu a další hormonální aktivity,“ řekl profesor Joni Chen, který vede výzkum Hebrejské univerzity.

Podle něj se ví, že odsolená voda obsahuje méně jódu, ale dosavadní studie se tím nezabývaly dostatečně.

„Hodně pozornosti se věnuje vápníku, jeho obsah kontroluje vláda a zajišťuje obohacování odsolené vody kalciem. Dobře se sleduje také množství hořčíku, jehož množství odsolování také snižuje, i když doplňování vody hořčíkem se zatím nepožaduje. O množství jódu se toho moc neví a žádné rozhodnutí o jeho zvýšení nepadlo,“ řekl Chen. Univerzitní výzkum, při němž se bude množství jódu testovat pomocí elektronického zařízení, potrvá půl roku. Chen doufá, že to poskytne údaje, které umožní širší debatu o obsahu jódu ve vodě.

V Izraeli se odsoluje ročně 600 milionů metrů kubických vody. Izrael je také jedničkou v recyklaci vody, protože více než osmdesát procent vody, která odteče kanalizací, je pročištěna a použita k zavlažování. Už předchozí vědecké studie se zabývaly rozdílným obsahem odsolené a sladké vody a zjistily, že konzumenti odsolené vody trpí nedostatkem hořčíku a jsou více než ostatní vystaveni chorobám srdce. Ministerstvo zdravotnictví roku 2018 odhadlo, že nedostatku hořčíku lze přičíst ročně úmrtí 250 lidí, vědci se domnívají, že ve skutečnosti je situace horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 5 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026
Načítání...