Izraelci mají v těle méně jódu, než doporučuje WHO. Výzkum se zaměřuje na používanou odsolenou vodu

Izraelci trpí nedostatkem jódu. Podle studie ministerstva zdravotnictví je u nich jeho koncentrace mnohem nižší, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Vědci z Hebrejské univerzity proto začali měřit množství jódu v padesáti vodních zdrojích v zemi, kde se v hojném množství používá odsolená mořská voda.

Podle serveru The Times of Israel má studie zjistit rozsah problému. Zdravotníci poukazují na to, že by nedostatek jódu mohl negativně ovlivnit vývoj dětí.

Podle doporučení WHO by měl litr lidské moči obsahovat 100 mikrogramů jódu. V Izraeli připadá v průměru na dospělého 60 a na dítě 86 mikrogramů. Jód patří ke složkám stravy a je nezbytný k zajištění syntézy a funkce dvou hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodthyroninu.

Ministerstvo zdravotnictví k nízkým hodnotám jódu u Izraelců uvedlo, že to u dětí může poškodit jejich mentální vývoj a poznávací schopnosti. Chce prosadit legislativní opatření, která zajistí obohacování kuchyňské soli jódem tak, jak to dělají některé státy včetně Česka.

Většina pitné vody je už odsolená

„Dělá nám to starosti, protože osmdesát procent pitné vody pochází z odsolené mořské vody. Odsolování snižuje obsah vápníku, což má vliv na lidi. I jód je ale pro člověka velmi důležitý, protože do značné míry kontroluje metabolismus. Je nezbytný pro štítnou žlázu a další hormonální aktivity,“ řekl profesor Joni Chen, který vede výzkum Hebrejské univerzity.

Podle něj se ví, že odsolená voda obsahuje méně jódu, ale dosavadní studie se tím nezabývaly dostatečně.

„Hodně pozornosti se věnuje vápníku, jeho obsah kontroluje vláda a zajišťuje obohacování odsolené vody kalciem. Dobře se sleduje také množství hořčíku, jehož množství odsolování také snižuje, i když doplňování vody hořčíkem se zatím nepožaduje. O množství jódu se toho moc neví a žádné rozhodnutí o jeho zvýšení nepadlo,“ řekl Chen. Univerzitní výzkum, při němž se bude množství jódu testovat pomocí elektronického zařízení, potrvá půl roku. Chen doufá, že to poskytne údaje, které umožní širší debatu o obsahu jódu ve vodě.

V Izraeli se odsoluje ročně 600 milionů metrů kubických vody. Izrael je také jedničkou v recyklaci vody, protože více než osmdesát procent vody, která odteče kanalizací, je pročištěna a použita k zavlažování. Už předchozí vědecké studie se zabývaly rozdílným obsahem odsolené a sladké vody a zjistily, že konzumenti odsolené vody trpí nedostatkem hořčíku a jsou více než ostatní vystaveni chorobám srdce. Ministerstvo zdravotnictví roku 2018 odhadlo, že nedostatku hořčíku lze přičíst ročně úmrtí 250 lidí, vědci se domnívají, že ve skutečnosti je situace horší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...