Použití genetických nůžek CRISPR může vést až ke vzniku rakoviny, varuje izraelský výzkum

Vědci z univerzity v Tel Avivu varují, že léčba pomocí biotechnologie CRISPR může poškodit genom. „Metoda úpravy genů CRISPR je velmi účinná, ale ne vždy bezpečná. Někdy se rozštěpené chromozomy neobnoví a dojde k narušení stability genomu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo podpořit vznik rakoviny,“ upozornili autoři nové studie.

Výzkum se pokusil odhalit rizika při používání léčby pomocí CRISPRu. Jde o inovativní metodu, jejíž autoři dostali za tento objev Nobelovu cenu. Umožňuje stříhat a upravovat DNA, takže umí smazat, přemístit, nebo dokonce nahradit špatný gen nebo řadu genů. Už nyní se používá k léčbě onemocnění, jako je rakovina, jaterní a střevní choroby a různé genetické syndromy.

Když ale vědci zkoumali dopady této technologie na T-lymfocyty, tedy bílé krvinky imunitního systému, zjistili, že u významného procenta ošetřených buněk došlo ke ztrátě genetického materiálu. Týkalo se to asi deseti procent buněk. Když se to stane, může to podle autorů vést ke vzniku méně stabilního genomu, který se zase může stát příčinou rakoviny. Výsledky vyšly ve vědeckém časopise Nature Biotechnology.

Vědci vyšli z toho, že příčinou vzniku rakoviny bývá často právě poškození genomu, tedy něco podobného, co cíleně provádí CRISPR. V této studii opakovali úplně první experiment s touto léčbou, při níž rozštěpili genom T-lymfocytů na chromozomech 2, 7 a 14 (z 23 párů chromozomů lidského genomu). Pomocí sekvenování RNA analyzovali každou buňku zvlášť a změřili úroveň exprese každého chromozomu v každé buňce. Ukázalo se, že dochází k jejich poškození – a to tím víc, čím víc chromozomů se štěpilo.

„Sekvenování RNA v jedné buňce a výpočetní analýzy nám umožnily získat velmi přesné výsledky. Zjistili jsme, že příčinou rozdílů v poškození bylo přesné místo štěpení na každém ze tří chromozomů. Celkově naše zjištění ukazují, že více než devět procent T-buněk geneticky upravených technikou CRISPR ztratilo významné množství genetického materiálu. Taková ztráta může vést k destabilizaci genomu, což by mohlo podpořit vznik rakoviny.“

Na základě svých zjištění vědci upozorňují, že při používání terapeutických metod CRISPR je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Navrhují také alternativní, méně rizikové metody pro konkrétní lékařské postupy a doporučují další výzkum dvou druhů možných řešení: snížení produkce poškozených buněk nebo identifikace poškozených buněk a jejich odstranění před podáním léku pacientovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 13 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...