Použití genetických nůžek CRISPR může vést až ke vzniku rakoviny, varuje izraelský výzkum

Vědci z univerzity v Tel Avivu varují, že léčba pomocí biotechnologie CRISPR může poškodit genom. „Metoda úpravy genů CRISPR je velmi účinná, ale ne vždy bezpečná. Někdy se rozštěpené chromozomy neobnoví a dojde k narušení stability genomu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo podpořit vznik rakoviny,“ upozornili autoři nové studie.

Výzkum se pokusil odhalit rizika při používání léčby pomocí CRISPRu. Jde o inovativní metodu, jejíž autoři dostali za tento objev Nobelovu cenu. Umožňuje stříhat a upravovat DNA, takže umí smazat, přemístit, nebo dokonce nahradit špatný gen nebo řadu genů. Už nyní se používá k léčbě onemocnění, jako je rakovina, jaterní a střevní choroby a různé genetické syndromy.

Když ale vědci zkoumali dopady této technologie na T-lymfocyty, tedy bílé krvinky imunitního systému, zjistili, že u významného procenta ošetřených buněk došlo ke ztrátě genetického materiálu. Týkalo se to asi deseti procent buněk. Když se to stane, může to podle autorů vést ke vzniku méně stabilního genomu, který se zase může stát příčinou rakoviny. Výsledky vyšly ve vědeckém časopise Nature Biotechnology.

Vědci vyšli z toho, že příčinou vzniku rakoviny bývá často právě poškození genomu, tedy něco podobného, co cíleně provádí CRISPR. V této studii opakovali úplně první experiment s touto léčbou, při níž rozštěpili genom T-lymfocytů na chromozomech 2, 7 a 14 (z 23 párů chromozomů lidského genomu). Pomocí sekvenování RNA analyzovali každou buňku zvlášť a změřili úroveň exprese každého chromozomu v každé buňce. Ukázalo se, že dochází k jejich poškození – a to tím víc, čím víc chromozomů se štěpilo.

„Sekvenování RNA v jedné buňce a výpočetní analýzy nám umožnily získat velmi přesné výsledky. Zjistili jsme, že příčinou rozdílů v poškození bylo přesné místo štěpení na každém ze tří chromozomů. Celkově naše zjištění ukazují, že více než devět procent T-buněk geneticky upravených technikou CRISPR ztratilo významné množství genetického materiálu. Taková ztráta může vést k destabilizaci genomu, což by mohlo podpořit vznik rakoviny.“

Na základě svých zjištění vědci upozorňují, že při používání terapeutických metod CRISPR je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Navrhují také alternativní, méně rizikové metody pro konkrétní lékařské postupy a doporučují další výzkum dvou druhů možných řešení: snížení produkce poškozených buněk nebo identifikace poškozených buněk a jejich odstranění před podáním léku pacientovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 15 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 17 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 19 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...