Hmyz cítí bolest, naznačuje nový výzkum

Vědci už desítky let spekulují, jestli hmyz cítí bolest. Až doposud se většina přikláněla k tomu, že ne, protože je na to zkrátka příliš jednoduchý. Nový výzkum ale našel pozoruhodné důkazy pro teorii, že i včely, motýli nebo mravenci opravdu bolestí trpí.

Trojice vědců, dva z londýnské Queen Mary University a další z Teheránské univerzity, našla důkazy, které naznačují, že hmyz může být schopen cítit bolest. Matilda Gibbonsová, Lars Chittka a Sajedeh Sarlak to popsali v článku v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Předchozí výzkum a neoficiální důkazy naznačovaly, že hmyz bolest necítí. I to byl jeden z důvodů, proč bylo pro lidi snadné těmto tvorům ublížit nebo je zabít. V této nové studii ale výsledky naznačují, že tyto předpoklady mohly být mylné.

Vědci vyšli z toho, že jak složitější zvířata, tak i hmyz mají fyziologické systémy, které reagují na to, co se popisuje jako „bolestivý zážitek“. Tyto zkušenosti autoři rozdělili na dvě různé kategorie: jednak na takzvané nocicepce, což je fyzická reakce na fyzické trauma, a pak na samotnou bolest spojenou s touto událostí. Hmyz jednoznačně reaguje na podněty, které mu škodí, například na uříznutou končetinu. Nebylo ale zatím jasné, jestli je to pro hmyz bolestivé.

I člověk umí vypnout bolest

Ví se, že lidé jsou schopní vypnout si reakci na bolest, pokud k ní dojde během mimořádné události – někteří lidé si například neuvědomují, že byli zraněni při autonehodě, až do doby, dokud nejsou ošetřeni v nemocnici. Předchozí výzkum ukázal, že je to možné, protože taková traumatická událost může mozek přimět k tomu, aby začal produkovat látky fungující podobně jako opiáty. 

Vědci teď v nové práci popsali, že hmyz sice opiáty nevyrábí, ale produkuje jiné neuropeptidy, které by mohly sloužit ke stejnému účelu. A když se na ně zaměřili, zjistili, že takové neuropeptidy u hmyzu opravdu vznikají během traumatických událostí. To podle nich dost silně naznačuje, že tento mechanismus má nějaký smysl. Tedy, že pokud je hmyz schopen pocity bolesti potlačovat, musí být nejprve schopný bolest cítit. 

Vědci naznačují, že je třeba provést další práce, aby se potvrdilo, jestli hmyz opravdu cítí bolest. A pokud ano, je pak další a stejně významnou otázkou, jak vlastně řešit etické otázky týkající se zacházení s ním ze strany lidí, kteří ho nějak úmyslně trápí nebo poškozují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 12 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 15 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 18 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...