Hmyz cítí bolest, naznačuje nový výzkum

Vědci už desítky let spekulují, jestli hmyz cítí bolest. Až doposud se většina přikláněla k tomu, že ne, protože je na to zkrátka příliš jednoduchý. Nový výzkum ale našel pozoruhodné důkazy pro teorii, že i včely, motýli nebo mravenci opravdu bolestí trpí.

Trojice vědců, dva z londýnské Queen Mary University a další z Teheránské univerzity, našla důkazy, které naznačují, že hmyz může být schopen cítit bolest. Matilda Gibbonsová, Lars Chittka a Sajedeh Sarlak to popsali v článku v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Předchozí výzkum a neoficiální důkazy naznačovaly, že hmyz bolest necítí. I to byl jeden z důvodů, proč bylo pro lidi snadné těmto tvorům ublížit nebo je zabít. V této nové studii ale výsledky naznačují, že tyto předpoklady mohly být mylné.

Vědci vyšli z toho, že jak složitější zvířata, tak i hmyz mají fyziologické systémy, které reagují na to, co se popisuje jako „bolestivý zážitek“. Tyto zkušenosti autoři rozdělili na dvě různé kategorie: jednak na takzvané nocicepce, což je fyzická reakce na fyzické trauma, a pak na samotnou bolest spojenou s touto událostí. Hmyz jednoznačně reaguje na podněty, které mu škodí, například na uříznutou končetinu. Nebylo ale zatím jasné, jestli je to pro hmyz bolestivé.

I člověk umí vypnout bolest

Ví se, že lidé jsou schopní vypnout si reakci na bolest, pokud k ní dojde během mimořádné události – někteří lidé si například neuvědomují, že byli zraněni při autonehodě, až do doby, dokud nejsou ošetřeni v nemocnici. Předchozí výzkum ukázal, že je to možné, protože taková traumatická událost může mozek přimět k tomu, aby začal produkovat látky fungující podobně jako opiáty. 

Vědci teď v nové práci popsali, že hmyz sice opiáty nevyrábí, ale produkuje jiné neuropeptidy, které by mohly sloužit ke stejnému účelu. A když se na ně zaměřili, zjistili, že takové neuropeptidy u hmyzu opravdu vznikají během traumatických událostí. To podle nich dost silně naznačuje, že tento mechanismus má nějaký smysl. Tedy, že pokud je hmyz schopen pocity bolesti potlačovat, musí být nejprve schopný bolest cítit. 

Vědci naznačují, že je třeba provést další práce, aby se potvrdilo, jestli hmyz opravdu cítí bolest. A pokud ano, je pak další a stejně významnou otázkou, jak vlastně řešit etické otázky týkající se zacházení s ním ze strany lidí, kteří ho nějak úmyslně trápí nebo poškozují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 17 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 23 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...