Hmyz cítí bolest, naznačuje nový výzkum

Vědci už desítky let spekulují, jestli hmyz cítí bolest. Až doposud se většina přikláněla k tomu, že ne, protože je na to zkrátka příliš jednoduchý. Nový výzkum ale našel pozoruhodné důkazy pro teorii, že i včely, motýli nebo mravenci opravdu bolestí trpí.

Trojice vědců, dva z londýnské Queen Mary University a další z Teheránské univerzity, našla důkazy, které naznačují, že hmyz může být schopen cítit bolest. Matilda Gibbonsová, Lars Chittka a Sajedeh Sarlak to popsali v článku v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Předchozí výzkum a neoficiální důkazy naznačovaly, že hmyz bolest necítí. I to byl jeden z důvodů, proč bylo pro lidi snadné těmto tvorům ublížit nebo je zabít. V této nové studii ale výsledky naznačují, že tyto předpoklady mohly být mylné.

Vědci vyšli z toho, že jak složitější zvířata, tak i hmyz mají fyziologické systémy, které reagují na to, co se popisuje jako „bolestivý zážitek“. Tyto zkušenosti autoři rozdělili na dvě různé kategorie: jednak na takzvané nocicepce, což je fyzická reakce na fyzické trauma, a pak na samotnou bolest spojenou s touto událostí. Hmyz jednoznačně reaguje na podněty, které mu škodí, například na uříznutou končetinu. Nebylo ale zatím jasné, jestli je to pro hmyz bolestivé.

I člověk umí vypnout bolest

Ví se, že lidé jsou schopní vypnout si reakci na bolest, pokud k ní dojde během mimořádné události – někteří lidé si například neuvědomují, že byli zraněni při autonehodě, až do doby, dokud nejsou ošetřeni v nemocnici. Předchozí výzkum ukázal, že je to možné, protože taková traumatická událost může mozek přimět k tomu, aby začal produkovat látky fungující podobně jako opiáty. 

Vědci teď v nové práci popsali, že hmyz sice opiáty nevyrábí, ale produkuje jiné neuropeptidy, které by mohly sloužit ke stejnému účelu. A když se na ně zaměřili, zjistili, že takové neuropeptidy u hmyzu opravdu vznikají během traumatických událostí. To podle nich dost silně naznačuje, že tento mechanismus má nějaký smysl. Tedy, že pokud je hmyz schopen pocity bolesti potlačovat, musí být nejprve schopný bolest cítit. 

Vědci naznačují, že je třeba provést další práce, aby se potvrdilo, jestli hmyz opravdu cítí bolest. A pokud ano, je pak další a stejně významnou otázkou, jak vlastně řešit etické otázky týkající se zacházení s ním ze strany lidí, kteří ho nějak úmyslně trápí nebo poškozují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 19 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...