Biologové poprvé potvrdili meningitidu u žraloka gronského. Zjišťují, jak se mohl nakazit

Mořští biologové prokázali, že čtyřmetrový žralok malohlavý neboli grónský zemřel na meningitidu. Potvrdily to výsledky pitvy. Podle vědců je to velmi překvapivé, protože tato nemoc nebyla u žraloků grónských nikdy pozorována.

Nejméně sto let starého žraloka objevil muž venčící svého psa na pláži poblíž anglického města Penzace. Pak sice tvora odnesl odliv do moře, nicméně o několik dní později ho našla rybářská loď. Vědci tak mohli provést pitvu.  

Tito žraloci žijí nejčastěji kolem Grónska, ale pohybují se ve vodách celého Severního ledového oceánu. Příliš se toho o nich neví, protože nejraději mají hloubky kolem dvou a půl kilometru. Mrtvá samice se tedy nalézala mimo své přirozené prostředí – podle biologů by mohla být logickým vysvětlením právě nemoc, která jí napadla mozek.

Příčinou nemoci byly s vysokou pravděpodobností bakterie Pasteurella, které se v mozku při pitvě našly. Zatím se ale neví, jak se žralok nakazil – přestože právě to je vůbec nejdůležitější. 

Záhadný obr z ledových hlubin

V Británii se tento žralok neobjevil nejméně deset let, pro biology tedy představoval skvělou příležitost zjistit o tomto druhu víc. Samice se narodila přibližně v době první světové války, přesto jde ještě o mládě. Podle toho, co se o žralocích malohlavých ví, dospívají teprve kolem 150 let a dožívají se neuvěřitelných čtyř set let. V té době měří kolem 4,2 metru. 

Žralok grónský
Zdroj: Reuters/Julius Nielsen

Žraloci grónští jsou jediným druhem žraloka, který je dostatečně odolný, aby mohl strávit celý rok v Severním ledovém oceánu. Jejich velmi pomalý metabolismus znamená, že jsou dobře přizpůsobení studené vodě, což může vysvětlovat i jejich dlouhý život.

Ročně vyrostou o méně než jeden centimetr, jejich maximální rychlost je pouhých 2,9 kilometru za hodinu a jejich srdce udeří pouze pětkrát až šestkrát za minutu. Největším dosud nalezeným exemplářem byla pětimetrová samice stará možná až 512 let.

Meningitida u žraloků

Meningitida je nemoc způsobená virovou nebo bakteriální infekcí. Bakterie Pasteurella způsobuje meningitidu i u lidí, ale je to velmi vzácné. Patologové zatím nevědí, jaký druh Pasteurelly žraloka postihl.

Meningitida sice byla u jiných druhů žraloků popsána už dříve, ale neví se, jak je rozšířená. Za posledních deset let vědci zaznamenali několik takto postižených žraloků obrovských vyplavených na plážích a také několik menších žraloků citronových chovaných v akváriích.

Tělo poslouží vědě

Poté, co byla provedena pitva, bylo tělo žraloka rozřezáno na menší díly. Ty byly rozeslány specializovaným pracovištím. I mrtvola totiž ještě vědě skvěle poslouží.

Například analýza kůže může pomoci pochopit, jak žraloci mohou v hloubce tak rychle plavat, trávicí trakt zase odhalí, jestli se v něm vyskytují mikroplasty. A jeho analýza pomůže popsat, čím se tito žraloci živí – v minulosti se v žaludcích těchto predátorů našly napříkald i zbytky ledních medvědů. Toxikologické testy jater by zase mohly odhalit, jakým znečišťujícím látkám byl žralok během svého dlouhého života vystaven.

Vědci chtějí také detailně sekvenovat celý genom tohoto žraloka. Mohlo by to posloužit při výzkumu stárnutí a rakoviny, vůči níž jsou žraloci imunní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 2 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 20 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 21 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 22 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 23 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
včera v 07:02

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...