Biologové poprvé potvrdili meningitidu u žraloka gronského. Zjišťují, jak se mohl nakazit

Mořští biologové prokázali, že čtyřmetrový žralok malohlavý neboli grónský zemřel na meningitidu. Potvrdily to výsledky pitvy. Podle vědců je to velmi překvapivé, protože tato nemoc nebyla u žraloků grónských nikdy pozorována.

Nejméně sto let starého žraloka objevil muž venčící svého psa na pláži poblíž anglického města Penzace. Pak sice tvora odnesl odliv do moře, nicméně o několik dní později ho našla rybářská loď. Vědci tak mohli provést pitvu.  

Tito žraloci žijí nejčastěji kolem Grónska, ale pohybují se ve vodách celého Severního ledového oceánu. Příliš se toho o nich neví, protože nejraději mají hloubky kolem dvou a půl kilometru. Mrtvá samice se tedy nalézala mimo své přirozené prostředí – podle biologů by mohla být logickým vysvětlením právě nemoc, která jí napadla mozek.

Příčinou nemoci byly s vysokou pravděpodobností bakterie Pasteurella, které se v mozku při pitvě našly. Zatím se ale neví, jak se žralok nakazil – přestože právě to je vůbec nejdůležitější. 

Záhadný obr z ledových hlubin

V Británii se tento žralok neobjevil nejméně deset let, pro biology tedy představoval skvělou příležitost zjistit o tomto druhu víc. Samice se narodila přibližně v době první světové války, přesto jde ještě o mládě. Podle toho, co se o žralocích malohlavých ví, dospívají teprve kolem 150 let a dožívají se neuvěřitelných čtyř set let. V té době měří kolem 4,2 metru. 

Žralok grónský
Zdroj: Reuters/Julius Nielsen

Žraloci grónští jsou jediným druhem žraloka, který je dostatečně odolný, aby mohl strávit celý rok v Severním ledovém oceánu. Jejich velmi pomalý metabolismus znamená, že jsou dobře přizpůsobení studené vodě, což může vysvětlovat i jejich dlouhý život.

Ročně vyrostou o méně než jeden centimetr, jejich maximální rychlost je pouhých 2,9 kilometru za hodinu a jejich srdce udeří pouze pětkrát až šestkrát za minutu. Největším dosud nalezeným exemplářem byla pětimetrová samice stará možná až 512 let.

Meningitida u žraloků

Meningitida je nemoc způsobená virovou nebo bakteriální infekcí. Bakterie Pasteurella způsobuje meningitidu i u lidí, ale je to velmi vzácné. Patologové zatím nevědí, jaký druh Pasteurelly žraloka postihl.

Meningitida sice byla u jiných druhů žraloků popsána už dříve, ale neví se, jak je rozšířená. Za posledních deset let vědci zaznamenali několik takto postižených žraloků obrovských vyplavených na plážích a také několik menších žraloků citronových chovaných v akváriích.

Tělo poslouží vědě

Poté, co byla provedena pitva, bylo tělo žraloka rozřezáno na menší díly. Ty byly rozeslány specializovaným pracovištím. I mrtvola totiž ještě vědě skvěle poslouží.

Například analýza kůže může pomoci pochopit, jak žraloci mohou v hloubce tak rychle plavat, trávicí trakt zase odhalí, jestli se v něm vyskytují mikroplasty. A jeho analýza pomůže popsat, čím se tito žraloci živí – v minulosti se v žaludcích těchto predátorů našly napříkald i zbytky ledních medvědů. Toxikologické testy jater by zase mohly odhalit, jakým znečišťujícím látkám byl žralok během svého dlouhého života vystaven.

Vědci chtějí také detailně sekvenovat celý genom tohoto žraloka. Mohlo by to posloužit při výzkumu stárnutí a rakoviny, vůči níž jsou žraloci imunní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...