Oteplující se planeta v budoucnu ohrozí konání zimních olympijských her

Klimatická změna ohrožuje budoucnost sportů na sněhu a zimních olympijských her. Krátce před zahájením Her v Pekingu na to upozornili experti z univerzity v britském Loughborough a skupiny Chraňte naše zimy. Rostoucí teploty způsobené emisemi skleníkových plynů podle studie znamenají, že zimní olympijské hry budou mít v budoucnu problém najít pořadatelská města s dostatkem sněhu.

Spoléhání se na umělé zasněžování, jako to právě dělají čínští organizátoři v Pekingu, nepovažují experti za ideální. „Nejde jen o spotřebu energie a vody a časté používání chemikálií pro zpomalení tání, ale navíc to je povrch, který mnoho závodníků označuje za nevyzpytatelný a potenciálně nebezpečný,“ uvádějí ve zprávě, která vyšla v odborném žurnálu Current Issues in Tourism.

Pořadatelé olympijských her v Pekingu v horských střediscích, kde prakticky nesněží, používají stovky sněžných děl. Hájí se, že využívají jen vodu shromážděnou z letních dešťů nebo odtékající z hor. Díky nové technologii jí spotřebují o dvacet procent méně než při tradičním zasněžování.

Sněhu bude málo, vody také

Autoři studie upozorňují, že přírodní sníh je čím dál vzácnější na mnoha místech po celém světě. Je také k dispozici čím dál méně vody pro umělé zasněžování. Zimní sporty provozované na sněhu jsou proto podle nich v ohrožení. „Riziko je jasné: člověkem způsobené globální oteplování ohrožuje budoucnost zimních sportů. Také snižuje počet klimaticky vhodných míst pro pořádání zimních Her,“ uvedli.

Předpovídají, že do roku 2050 bude z jednadvaceti dosavadních pořadatelů ZOH vhodných jen deset. Chamonix, kde se v roce 1924 konala první zimní olympiáda, společně s místy v Norsku, Francii a Rakousku označují za vysoce rizikové. Kanadský Vancouver, ruské Soči a americké Squaw Valley považují za nespolehlivé.

Jak studie vznikla

Výzkumníci použili průzkum, který vyplnilo 339 elitních sportovců a trenérů, a navrhli čtyři klimatické ukazatele, které znemožňují spravedlivé a bezpečné podmínky pro soutěže ve sněhových sportech: nepřijatelně vysoké nebo nízké teploty, déšť, mokrý sníh a nekvalitní sněhovou pokrývku.

Zjistili, že množství nevhodných a nebezpečných podmínek se v místech, kde se dříve konaly zimní olympijské hry, za posledních padesát let zvýšilo, a že tento trend bude pravděpodobně pokračovat.

„Žádný sport nemůže uniknout dopadům měnícího se klimatu. Dosažení cílů Pařížské dohody má zásadní význam pro záchranu sněhových sportů, jak je známe, a pro zajištění toho, aby se na celém světě našla místa, kde se budou konat zimní olympijské hry,“ uvedl Daniel Scott, výzkumník z University of Surrey a hlavní autor studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 16 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 22 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...