Lidé mění tón svého hlasu velice často. Mezi ostatními savci je ale tento rys výjimečný, schopnost ovládá jen několik druhů. Jedním z nich je tuleň obecný, jehož mláďata teď biologové prostudovali. Studie prokázala, že už od mláděcího věku umí měnit tón hlasu a chytře toho využívají.
Že by tuleni byli schopni složitější komunikace, se ukázalo už v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy se povedlo tuleně jménem Hoover naučit, aby poměrně zdařile opakoval lidskou řeč - tehdy tato schopnost biology značně překvapila. Další výzkumy prokázaly, že tuleni ovládají komunikaci včetně měnění tónu a plasticity hlasu.
V novém experimentu se vědci pokusili zjistit, jestli by to dokázala i mláďata tuleňů. Podle autorů výzkumu je to důležité proto, že právě v raném mládí se i lidé nejvíc učí rozumět i vydávat nové zvuky - a to je klíčem pro pozdější zvládnutí mezilidské komunikace.
Experti z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku výsledky popsali v odborném žurnálu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Předmětem jejich výzkumu bylo osm mláďat tuleně obecného ve věku jednoho až tří týdnů.
Vědci jim pouštěli nahrávky zvuků pořízených na volném moři. Měly odlišnou hlasitost, ale výška tónu těchto zvuků odpovídala výšce tónu přirozeného volání mláďat. Cílem bylo zjistit, jestli tuleňata budou na zvuky reagovat a změní tón své normální komunikace - většina zvířat toho schopná není.
Pokud byly zvuky oceánu dostatečně hlasité, tuleňata na ně opravdu reagovala - konkrétně tím, že snížila frekvenci svého hlasu. Mláďata byla přitom dobře schopná adaptace: změny v jejich hlasu přímo souvisely s konkrétními změnami tónů, na které reagovaly. Proč to dělají? Podle autorů je zřejmě tato adaptace pro tuleňata výhodná, protože pomáhá jejich matkám, aby je v hlučném prostředí snadno rozpoznaly - a tedy našly a chránily.
Cesta ke kořenům člověka
„Pokud by se tulení mláďata chovala podobně jako většina zvířat, očekávali bychom, že se zvyšujícím se hlukem budou pouze zvyšovat intenzitu svých hlasů,“ uvedli vědci. „Tuleni však snižovali výšku svých hlasů, aby unikli frekvenčnímu rozsahu hluku - to dokáží pouze druhy s dobrou kontrolou hrtanu včetně lidí,“ dodávají.
Tuleni tedy mohou být jedním z mála druhů savců, kteří mají už od narození vysokou hlasovou plasticictu - podobně jako lidé při mluvení nebo zpěvu tedy dokáží pružně modulovat výšku svého hlasu.
Vědci doufají, že hlubší studium tuleňat by je mohlo přivést k tomu, jak se schopnost mluvit objevila také u člověka - právě artikulovaná a strukturovaná řeč totiž patří k zásadním faktorům, které měly největší podíl na „polidštění opice“.
