Skoro třetina obyvatel USA toto léto zažila živelní pohromu. Škody jsou rok od roku vyšší

Téměř třetina z více než 330 milionů obyvatel Spojených států žije v okresech, které byly během uplynulých tří měsíců zasažené živelní pohromou. S takovým zjištěním přišel deník The Washington Post (WP), který analyzoval příslušné vyhlášky Federální agentury pro řešení krizových situací (FEMA) z tohoto léta. Podíl Američanů žijících v oblastech, které byly během letních měsíců prohlášeny za zóny zasažené pohromami, podle něj od roku 2018 roste.

Letošní léto přineslo mimo jiné rekordní vlnu veder na severozápadě USA a další ničivou sezonu lesních požárů, které na západě země zachvátily tisíce čtverečních kilometrů půdy. Kvůli dlouhodobému nedostatku vláhy federální vláda poprvé přistoupila k omezování spotřeby vody z řeky Colorado, jinde zase působily problémy prudké srážky a následné bleskové záplavy. Vládní záznamy a zprávy médií dokumentují nejméně 388 úmrtí způsobených od června bouřemi, vysokými teplotami a požáry, vyčísluje Washington Post.

Úřad FEMA podle deníku během léta postupně vydal prohlášení o živelních pohromách vztahující se na oblasti, kde dohromady žije 32 procent americké populace. Kromě toho údajně 64 procent Američanů žije v místě, které letos zasáhla vícedenní vlna veder. Takovéto fenomény podle Postu nejsou oficiálně brány jako pohromy, „ale jsou považovány za nejnebezpečnější formu extrémního počasí“.

V roce 2018 se údajně letní vyhlášky FEMA týkaly jen pěti procent obyvatelstva USA. O rok později to bylo 12 procent a v loňském roce 28, letos tedy vzestupný trend pokračuje.

Bývalý šéf FEMA Craig Fugate pro Washington Post řekl, že si nevybavuje letní sezonu tak nabitou krizemi, jako je ta letošní. Otázkou podle něj zůstává, zda se toto léto stane zlomovým momentem, který donutí politické lídry konat. „Když ne tohle, tak co teda?“ tázal se ředitel FEMA z let 2009 až 2017.

Čím dál draží pohromy

Tato zpráva má jen omezenou vypovídací hodnotu. Tři roky jsou příliš krátká doba na to, aby se z ní daly odvozovat obecnější závěry. Že škody za živelní pohromy ve Spojených státech v posledních letech dramaticky rostou, ale potvrzují i další zdroje. Například sdružení amerických pojišťoven Insurance Information Institute ukazuje, že poslední roky jsou v USA na tyto události bohaté a roků, kdy jsou škody výrazně nadprůměrné, přibývá.

Tím zatím vůbec nejhorším byl rok 2017, kdy škody překročily 133 miliard dolarů. Hlavními viníky tehdy byly zejména hurikány, především ničivé hurikány Irma a Maria.

Právě hurikány tvoří osm z deseti nejničivějších katastrof v USA za poslední roky. Podle meteorologů jich sice nepřibývá, ale stoupá počet těch nejsilnějších a tedy potenciálně nejničivějších hurikánů – a změny klimatu to ještě víc zhorší.

Pohrom přibývá, mrtvých ubývá

Tyto údaje odpovídají i těm, které nedávno zveřejnila Organizace spojených národů (OSN). Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou podle její zprávy v současnosti asi čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.

V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000–2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně – neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED).

Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.

Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba čtyřicet úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období padesáti let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.

„Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se,“ okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...