Ve vesmíru má sloužit nový materiál, který se umí sám zacelit. Vyvíjí ho na Bristolské univerzitě

Nahrávám video

Evropská vesmírná agentura vyzvala vědce k vývoji nových materiálů, které vydrží extrémní podmínky na oběžné dráze kolem Země i ultrafialové elektromagnetické záření. Tuto výzvu přijala Bristolská univerzita, která přišla s hmotou, která se umí sama „léčit“.

Vesmír působí poklidně, nízké oběžné dráhy kolem Země jsou ale přitom značně nebezpečným místem. Od doby, kdy se svět stal závislým na satelitech, roste totiž množství vesmírného odpadu. A při rychlosti 27 tisíc kilometrů za hodinu je ostrým projektilem i prachová částice – teploty se zde přitom pohybují do 150 stupňů pod i nad nulou. 

„Součástí programu je testování kombinace pryskyřic a vláken, abychom zjistili, co v takovém prostředí funguje a co má odolnost a vlastnosti, jaké potřebujeme,“ popsal vedoucí sekce obrany a vesmíru Donovan Holmes z Bristolské univerzity.

Nový materiál má výjimečné vlastnosti

Čím těžší je náklad, tím víc paliva je potřeba k vynesení na oběžnou dráhu. Nové materiály musí být proto lehčí než slitiny kovů, které vzešly z vesmírného soupeření mezi Sověty a Američany za studené války a užívají se dodnes. Tyto nároky by mohl splňovat polymer pryskyřic uzavřených mezi uhlíkovými vlákny. Vědci ho zapékají v autoklávu.

„Postupně zvyšujeme tlak a teplotu na 190 stupňů Celsia a tlak na šest barů, děláme to po delší dobu, několik hodin, během nichž laminát ztvrdne,“ vysvětluje Holmes.

Tento nový materiál má oproti těm starším jednu zásadní výhodu: sám se podle vědců při vesmírném poškození „hojí“. „Když ho vystavíme prostředí na nízké orbitě kolem Země, reaguje s atomovým kyslíkem, s jeho radikály, a v zásadě si vytvoří na povrchu slupku – něco jako ochranný kryt polymeru,“ říká Ian Hammerton z Bristolské univerzity.

Materiál má tloušťku jen několik milimetrů, počítá se s ním ale pro výrobu hlavních částí nových vesmírných plavidel a satelitů. „Můžete jej pokládat za přímou náhražku kovových plátů,“ dodává Hammerton.

Do budoucna se zvažuje výroba tohoto kompozitního polymeru přímo ve vesmíru. „Otevře to mnoho možností budovat velmi velké a složité struktury, které budou odolné, silné a lehké. Už vás nebudou omezovat rozměry nákladového prostoru rakety,“ uvedl Holmes.

Od jara příštího roku budou vědci v reálném čase sledovat, jak se jejich vzorkům daří na oběžné dráze. V roce 2023 se pak vrátí na Zem, kde škody prověří podrobněji. Ukáže se, zda materiál opravdu dokázal utržené rány zacelovat. Když se to podaří, bude to další krůček k nové generaci vesmírných lodí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 11 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 13 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 14 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 15 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
24. 8. 2026

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
24. 8. 2026

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.