Umělá inteligence vyřešila za rok záhadu zamotaných proteinů. Lidským vědcům to nešlo desítky let

Umělá inteligence společnosti DeepMind už před rokem rozluštila záhadu, kterou lidští vědci nedokázali vyřešit celé desítky let. Odhalila strukturu proteinů, tedy stavebních kamenů života. Teď se díky tomuto objevu podařilo shromáždit databázi téměř všech struktur lidských bílkovin. Celá byla teď zpřístupněna on-line všem vědcům světa zdarma.

Klíčem k pochopení našich základních biologických mechanismů je jejich architektura. Řetězce aminokyselin, z nichž se skládají bílkoviny, se stáčí, kroutí a podivně šmodrchají a vytvářejí tak ty nejpodivnější a na první pohled velmi chaotické trojrozměrné tvary.

Právě tyto propracované formy vysvětlují různé funkce bílkovin; od enzymů, které jsou klíčové pro metabolismus, až po protilátky, které bojují proti infekčním útokům.

Popsat tyto struktury, jež jsou zásadní pro pochopení prakticky celé oblasti biologie, se ukázalo jako nesmírně náročné. Přestože se s tímto výzkumem začalo už v polovině 50. let minulého století, podařilo se rozluštit a popsat strukturu pouze zlomku lidských bílkovin. Každá z nich je totiž složená z tisíců až milionů atomů a celá struktura je natolik titěrná, zamotaná a křehká, že laboratorní výzkum je sisyfovská práce.

Jenže společnost DeepMind před rokem na tento problém nasadila svou specializovanou umělou inteligence AlphaFold založenou na principu neuronové sítě – tedy jakéhosi strojového učení, které napodobuje některé funkce lidského mozku. Ta během krátkého času lidské vědce předběhla a dokázala předpovědět strukturu téměř dvaceti tisíc proteinů, které se u člověka objevují.

Vědci pak výsledky umělé inteligence otestovali: srovnali její předpovědi s podobou těch proteinů, které dokázali za sedmdesát let popsat lidé. Ukázalo se, že stroj dovedl v 95 procentech případů předpovědět tvar bílkoviny velmi spolehlivě.

K čemu to je?

Společnost DeepMind, která patří majiteli Googlu, firmě Alphabet, na tomto přelomovém výzkum spolupracovala s Evropským bioinformatickým institutem (EMBL-EBI) při Evropské laboratoři molekulární biologie. Doufá, že vytvoření veřejně přístupné databáze proteinů pomůže výzkumníkům z celého světa analyzovat fungování života v atomárním měřítku. Mohli by totiž zjistit, jak fungují doposud neodhalené příčiny některých nemocí, mohlo by to ale vést i k zatím jen těžko představitelnému pokroku v rámci medicíny šité na tělo.

Využití ale sahá daleko za hranice medicíny. Protože jsou tyto struktury součástí všeho živého, daly by se výsledky výzkumu použít i v zemědělství při vývoji výživnějších nebo odolnějších plodin či dokonce v energetice a ekologii – už dlouho se zkoumají enzymy, které by dokázaly rozložit plasty.

Podle vyjádření DeepMindu se během posledních měsíců řada takových projektů rozběhla, na výsledky ale bude třeba ještě počkat. Deník Guardian uvedl, že některé z nich se týkají i výzkumů viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19.

„Aplikace jsou vlastně omezeny pouze naší představivostí – na základní úrovni ale databáze AlphaFold zvýší naše porozumění fungování proteinů a jejich roli v základních životních procesech,“ uvedla generální ředitelka EMBL Edith Heardová. „Toto porozumění znamená, že budeme lépe vybaveni k odhalování molekulárních mechanismů života a urychlíme naše úsilí o ochranu a léčbu lidského zdraví i zdraví naší planety. Zpřístupnění tohoto nástroje urychlí sílu výzkumných objevů a inovací pro vědce na celém světě,“ dodala.

Schopnost AlphaFold předpovídat strukturu proteinů se závratnou přesností byla loni představena na „proteinové olympiádě“, která se koná každé dva roky. Účastníci dostali sekvence aminokyselin pro přibližně sto proteinů a měli za úkol je vypočítat. AlphaFold nejenže zastínil výkon jiných počítačových programů, ale dosáhl přesnosti podobné pracným laboratorním metodám.

„Málem jsem spadl ze židle nadšením a úžasem, že se podařilo vyřešit tento dlouholetý problém, jak se skládají proteiny,“ řekl profesor Ewan Birney, ředitel EMBL-EBI, poté, co byly výsledky vloni v listopadu poprvé prezentovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 10 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 12 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 15 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 21 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...