Chystá se expedice za ztracenou lodí polárníka Shackletona. Bez špičkové vědy to nepůjde

Je to pravděpodobně nejslavnější vrak lodi, kterou se dosud nepodařilo nalézt. Plavidlo Endurance, jež se ztratilo při nešťastné expedici polárníka Ernesta Shackletona v letech 1914 až 1917, leží na dně Weddellova moře. Mnozí přemýšleli nad tím, že ho zkusí najít, někteří se o to dokonce pokusili. Navigace v této oblasti je ale kvůli mořskému ledu velmi obtížná. John Shears a jeho kolegové se nevzdávají, ačkoliv jejich poslední mise skončila nezdarem. Poté, co se předchozí ponorné plavidlo ztratilo, pustí se do pátrání vybaveni jinými stroji.

Pokud tým v hledání Endurance uspěje, vrak zmapuje a vyfotografuje, neodebere z něj ale žádné artefakty. Shackletonova loď je historicky významným místem, podle mezinárodní smlouvy o Antarktidě je památkou. Nikdo ji nesmí žádným způsobem narušit. „Loď se stala ikonou,“ říká John Shears. „Shackletonův impozantní příběh o přežití je známý napříč historií. A ze všech vraků, které ještě nebyly objeveny, je tento nejslavnější a také nejobtížněji lokalizovatelný,“ míní.

„Pokud ho budeme moci identifikovat, prozkoumáme ho a pomocí laserů vytvoříme detailní 3D skeny. Doufáme, že to budeme moci zároveň vysílat,“ řekl vědec BBC News.

Ernest Shackleton a jeho výjimečná transantarktická expedice, kterou podnikl v letech 1914 až 1917, patří k tomu nejtragičtějšímu v dějinách polárních výprav. Loď Endurance tehdy uvěznil mořský led na více než deset měsíců, plavidlo proplouvalo Weddellovým mořem, až ho nakonec rozdrtily kry a kleslo ke dnu. To, jak se poté Shackletonovi a jeho mužům podařilo na záchranných lodích a pěšky uniknout, se stalo legendou.

Místo potopení Endurance je dobře známé, nachází se v hloubce tři tisíce metrů. Kapitán plavidla Frank Worsley polohu zaznamenal pomocí měřicích přístrojů sextantu a teodolitu. Avšak dostat se do této části Weddellova moře – východně od Larsenova šelfového ledovce u Antarktického poloostrova – je extrémně náročné i pro moderní ledoborce.

Shearsovi a jeho kolegům se to povedlo v roce 2019 na výzkumné lodi Agulhas II. K předpokládanému místu vraku vyslali autonomní ponorné plavidlo. Po dvaceti hodinách však s posádkou ztratilo kontakt.

Nová mise, kterou financuje charitativní organizace Falklands Maritime Heritage Trust, ještě potřebuje posvěcení britského ministerstva zahraničí. Za předpokladu, že se tak stane, by Shearsův tým mohl být v Antarktidě v únoru příštího roku.

Výpravu povede Shears společně s mořským archeologem Mensunem Boundem, oba přitom Shackletonova loď fascinuje prakticky celý jejich život. Do Weddellova moře se vydají opět na palubě Agulhas II, která má posádku, jíž vědci důvěřují. Využijí však jiné ponorné plavidlo, konkrétně dva stroje Sabertooth firmy Saab. Tyto roboty jsou konstruovány do hluboké vody, jsou schopny dlouhých výprav a mohou být buď autonomní, nebo řízeny pomocí optického lana.

Potápění mez ledovci je rizikové

Velkou výzvou zůstávají proslulé ledové kry ve Weddellově moři, které tak zmátly Shackletona a dodnes maří všechny pokusy o nalezení potopené lodi. K šanci na úspěch je zapotřebí nepřetržitý přísun radarových snímků pořízených ze satelitu. Nová mise bude tyto mapy opět získávat z platformy TerraSAR-X německého střediska pro letectví a kosmonautiku.

Endurance se potápí
Zdroj: Wikimedia Commons

Jednou z největších otázek zůstává, v jakém stavu je vrak. Voda je příliš hluboká na to, aby ho zničil proplouvající ledovec. A míra ukládání sedimentu v oblasti je podle odhadů dostatečně nízká na to, aby se dalo očekávat, že dřevo je stále na mořském dně viditelné. Kusy plavidla by však mohly být roztroušené na velkém prostranství. Vody kolem vraku jsou téměř jistě také dobře okysličené, což znamená, že organismy, které vydrží místní chlad, mohly zlikvidovat velkou část dřevěné struktury lodi.

„Pravda je, že nevíme, v jakém bude stavu. Víme, že měkkýši, kteří požírají dřevěné vraky lodí na severu, nemohou ve studených vodách Antarktidy přežít. Ale ve dřevě je velký zdroj uhlíku, takže možná na vraku najdeme žít velmi zajímavé věci. Možná dokonce objevíme nějaké nové druhy,“ poznamenal Shears.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 2 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...