Biologové popsali, jak světlušky dokáží koordinovaně blikat. Vytváří obří síť vzruchů

Letní blikání světlušek je působivé, ale současně záhadné. Řada pozorovatelů si už totiž všimla, že to občas vypadá, jako by světlušky svítily a poblikávaly koordinovaně. Jenže až doposud se tento fenomén nepodařilo pochopit ani popsat.

Trojice vědců z Coloradské univerzity v Boulderu teď tvrdí, že zná odpověď na tuto hádanku. V časopise Science Advances popsali, jakým způsobem světlušky vytvářejí koordinované světelné efekty a proč se objevují jen za výjimečných okolností.

Teprve nedávno přírodovědci potvrdili, že světlušky, podobně jako hejna některých druhů ryb, jsou schopné synchronizovat své chování. Nové výzkumy ukázaly, že tento hmyz to dokáže, jen pokud je koncentrace světlušek na jednom místě dostatečně vysoká.

Vědci teď zkoumali světlušky v americkém národním parku Great Smokey Mountains, který je proslulý tím, jak moc světlušek zde žije a jak výrazně a synchronně blikají. Jejich chování sledovali pomocí dvou kamer umístěných na místa, kde bývají jejich koncentrace vůbec nejvyšší. Přístroje umístili tak, že zabíraly stejnou oblast, ale svíraly při tom úhel 90 stupňů – díky tomu získali dokonalý trojrozměrný obraz pohybu hmyzu.

Při následné laboratorní analýze se jasně ukázalo, že záblesky vznikají nejprve v jedné části roje, ale pak se kaskádovitě šíří jako vlna přes ostatní členy roje – podobně, jako probíhá synchronizovaný pohyb u některých druhů ryb žijících v obrovských hejnech.

3D model rozsvěcování v roji světlušek
Zdroj: Science

Zjistili také, že někdy se synchronní záblesky objevují v sériích, kdy jedinec spustí řetězovou reakci. Podle autorů studie to naznačuje, že hmyz využívá jako prostředek synchronizace právě blízkost. To znamená, že jakmile jeden brouk uvidí, že jeden z jeho sousedů začal svítit, rozsvítí se také – a pak ho napodobí jeho další soused a spustí se celá kaskáda.

Vědci zatím ale netuší, co je spouštěcím momentem a smyslem této koordinace – doufají ale, že podrobnější a ještě rozsáhlejší výzkum by to mohl odhalit.

Proč a jak světlušky svítí?

Tento hmyz je aktivní jen v noci – během doby rozmnožování bliká. Svítí obě pohlaví, samci i samice, ale samice výrazněji. Frekvence, jas i světlo jejich svitu jsou specifické pro různé druhy, pravděpodobně jim tedy tyto informace pomáhají ve vyhledávání partnerů správného druhu.

Biologové pozorovali, že na světélkování má také významný vliv počasí – vyšší vlhkost vzduchu, nižší teplota a silnější vítr je ovlivňují negativně. Je tedy možné, že koordinované blikání může být také reakcí na nějaké okolní podmínky.

Jak vzniká koordinované blikání světlušek
Zdroj: Science

Světlušky jsou schopné toto světlo regulovat – když spustí do speciálních orgánů kyslík, světlo svítí, když přísun kyslíku zastaví, světlo zhasne.

Světluška ve dne a v noci
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
před 7 hhodinami

Pravěká čelenka šamanky naznačuje kontakty mezi původními obyvateli a migranty

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.
před 7 hhodinami

Americké úřady otočily, mRNA vakcínu proti chřipce začnou schvalovat

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) změnil svůj postoj a oznámil společnosti Moderna, že nakonec přece jen přezkoumá její žádost o registraci nové vakcíny proti chřipce, oznámila společnost. Úřad přitom ještě minulý týden tvrdil, že žádost zamítl a vůbec se jí nebude zabývat.
před 8 hhodinami

Rizika AI vůči lidstvu jsou jasná, ale rozhoduje tlak investorů, obává se expert

Umělé inteligence (AI) představují podle kalifornského experta Stuarta Russella zásadní bezpečnostní riziko v mnoha oblastech. Vědec před nimi varoval na konferenci v Indii, kde tato technologie může velmi rychle zlikvidovat miliony pracovních míst.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nově popsaný pravěký krokodýl připomínal chrta. Jméno má po učiteli fyziky

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.
17. 2. 2026

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
17. 2. 2026

Klíčový úřad v USA končí s programy připravenosti na pandemie

Americké úřady plánují kompletní transformaci agentury, která se doposud starala o připravenost na možné budoucí pandemie a o ochranu Spojených států před AIDS. Kritici kroku varují, že to zemi oslabí v případě budoucích epidemií infekčních nemocí.
17. 2. 2026

Slovensko-český tým objevil nejstarší kovový vrták z Egypta. Vznikl před faraony

Nový objev dvoučlenného vědeckého týmu naznačuje, že vyspělými technologiemi disponovali lidé v Egyptě už před 5300 lety, tedy v době, kdy této zemi ještě nevládli faraoni. Mladí vědci vzácný artefakt objevili, když znovu zkoumali dávno popsané předměty v muzeu.
17. 2. 2026
Načítání...