Biologové popsali, jak světlušky dokáží koordinovaně blikat. Vytváří obří síť vzruchů

Letní blikání světlušek je působivé, ale současně záhadné. Řada pozorovatelů si už totiž všimla, že to občas vypadá, jako by světlušky svítily a poblikávaly koordinovaně. Jenže až doposud se tento fenomén nepodařilo pochopit ani popsat.

Trojice vědců z Coloradské univerzity v Boulderu teď tvrdí, že zná odpověď na tuto hádanku. V časopise Science Advances popsali, jakým způsobem světlušky vytvářejí koordinované světelné efekty a proč se objevují jen za výjimečných okolností.

Teprve nedávno přírodovědci potvrdili, že světlušky, podobně jako hejna některých druhů ryb, jsou schopné synchronizovat své chování. Nové výzkumy ukázaly, že tento hmyz to dokáže, jen pokud je koncentrace světlušek na jednom místě dostatečně vysoká.

Vědci teď zkoumali světlušky v americkém národním parku Great Smokey Mountains, který je proslulý tím, jak moc světlušek zde žije a jak výrazně a synchronně blikají. Jejich chování sledovali pomocí dvou kamer umístěných na místa, kde bývají jejich koncentrace vůbec nejvyšší. Přístroje umístili tak, že zabíraly stejnou oblast, ale svíraly při tom úhel 90 stupňů – díky tomu získali dokonalý trojrozměrný obraz pohybu hmyzu.

Při následné laboratorní analýze se jasně ukázalo, že záblesky vznikají nejprve v jedné části roje, ale pak se kaskádovitě šíří jako vlna přes ostatní členy roje – podobně, jako probíhá synchronizovaný pohyb u některých druhů ryb žijících v obrovských hejnech.

3D model rozsvěcování v roji světlušek
Zdroj: Science

Zjistili také, že někdy se synchronní záblesky objevují v sériích, kdy jedinec spustí řetězovou reakci. Podle autorů studie to naznačuje, že hmyz využívá jako prostředek synchronizace právě blízkost. To znamená, že jakmile jeden brouk uvidí, že jeden z jeho sousedů začal svítit, rozsvítí se také – a pak ho napodobí jeho další soused a spustí se celá kaskáda.

Vědci zatím ale netuší, co je spouštěcím momentem a smyslem této koordinace – doufají ale, že podrobnější a ještě rozsáhlejší výzkum by to mohl odhalit.

Proč a jak světlušky svítí?

Tento hmyz je aktivní jen v noci – během doby rozmnožování bliká. Svítí obě pohlaví, samci i samice, ale samice výrazněji. Frekvence, jas i světlo jejich svitu jsou specifické pro různé druhy, pravděpodobně jim tedy tyto informace pomáhají ve vyhledávání partnerů správného druhu.

Biologové pozorovali, že na světélkování má také významný vliv počasí – vyšší vlhkost vzduchu, nižší teplota a silnější vítr je ovlivňují negativně. Je tedy možné, že koordinované blikání může být také reakcí na nějaké okolní podmínky.

Jak vzniká koordinované blikání světlušek
Zdroj: Science

Světlušky jsou schopné toto světlo regulovat – když spustí do speciálních orgánů kyslík, světlo svítí, když přísun kyslíku zastaví, světlo zhasne.

Světluška ve dne a v noci
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...