Biologové popsali, jak světlušky dokáží koordinovaně blikat. Vytváří obří síť vzruchů

Letní blikání světlušek je působivé, ale současně záhadné. Řada pozorovatelů si už totiž všimla, že to občas vypadá, jako by světlušky svítily a poblikávaly koordinovaně. Jenže až doposud se tento fenomén nepodařilo pochopit ani popsat.

Trojice vědců z Coloradské univerzity v Boulderu teď tvrdí, že zná odpověď na tuto hádanku. V časopise Science Advances popsali, jakým způsobem světlušky vytvářejí koordinované světelné efekty a proč se objevují jen za výjimečných okolností.

Teprve nedávno přírodovědci potvrdili, že světlušky, podobně jako hejna některých druhů ryb, jsou schopné synchronizovat své chování. Nové výzkumy ukázaly, že tento hmyz to dokáže, jen pokud je koncentrace světlušek na jednom místě dostatečně vysoká.

Vědci teď zkoumali světlušky v americkém národním parku Great Smokey Mountains, který je proslulý tím, jak moc světlušek zde žije a jak výrazně a synchronně blikají. Jejich chování sledovali pomocí dvou kamer umístěných na místa, kde bývají jejich koncentrace vůbec nejvyšší. Přístroje umístili tak, že zabíraly stejnou oblast, ale svíraly při tom úhel 90 stupňů – díky tomu získali dokonalý trojrozměrný obraz pohybu hmyzu.

Při následné laboratorní analýze se jasně ukázalo, že záblesky vznikají nejprve v jedné části roje, ale pak se kaskádovitě šíří jako vlna přes ostatní členy roje – podobně, jako probíhá synchronizovaný pohyb u některých druhů ryb žijících v obrovských hejnech.

3D model rozsvěcování v roji světlušek
Zdroj: Science

Zjistili také, že někdy se synchronní záblesky objevují v sériích, kdy jedinec spustí řetězovou reakci. Podle autorů studie to naznačuje, že hmyz využívá jako prostředek synchronizace právě blízkost. To znamená, že jakmile jeden brouk uvidí, že jeden z jeho sousedů začal svítit, rozsvítí se také – a pak ho napodobí jeho další soused a spustí se celá kaskáda.

Vědci zatím ale netuší, co je spouštěcím momentem a smyslem této koordinace – doufají ale, že podrobnější a ještě rozsáhlejší výzkum by to mohl odhalit.

Proč a jak světlušky svítí?

Tento hmyz je aktivní jen v noci – během doby rozmnožování bliká. Svítí obě pohlaví, samci i samice, ale samice výrazněji. Frekvence, jas i světlo jejich svitu jsou specifické pro různé druhy, pravděpodobně jim tedy tyto informace pomáhají ve vyhledávání partnerů správného druhu.

Biologové pozorovali, že na světélkování má také významný vliv počasí – vyšší vlhkost vzduchu, nižší teplota a silnější vítr je ovlivňují negativně. Je tedy možné, že koordinované blikání může být také reakcí na nějaké okolní podmínky.

Jak vzniká koordinované blikání světlušek
Zdroj: Science

Světlušky jsou schopné toto světlo regulovat – když spustí do speciálních orgánů kyslík, světlo svítí, když přísun kyslíku zastaví, světlo zhasne.

Světluška ve dne a v noci
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 9 mminutami

První teplotní rekordy padly už dopoledne. Sledujte v mapě, jak přibývají

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc, než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově.
11:36Aktualizovánopřed 25 mminutami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 58 mminutami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 1 hhodinou

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 4 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 20 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 22 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
včera v 11:40
Načítání...