Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.
Střevní mikrobiom má vliv na to, jak kojenci reagují na stresové situace, ukázal výzkum
Střevní mikrobiom je v současnosti předmětem mnoha výzkumů. Přibývá totiž důkazů, že jeho složení dopadá na celou řadu tělesných procesů – od imunity přes vznik obezity nebo astmatu až po silné záněty. Kromě toho se ukazuje, že ovlivňuje také myšlení či chování.
Studie vědců z Michiganské státní univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill se nyní zaměřila na to, jak střevní bakterie ovlivňují podobu projevů strachu u kojenců.
To, jak se nejmenší děti dokážou s touto emocí vypořádat, je totiž podle vědců velmi důležité pro jejich budoucí duševní zdraví.
„Strachové reakce jsou běžnou součástí vývoje dítěte. Děti by si měly být vědomy hrozeb ve svém prostředí a být připraveny na ně reagovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Rebecca Knickmeyerová z Michiganské státní univerzity. „Pokud ale nedokážou tuto reakci tlumit, může jim v budoucnu hrozit zvýšené riziko úzkostí nebo deprese,“ dodala.
Halloweenské masky
Pro výzkum měl tým k dispozici přibližně třicet kojenců. Děti vědci vybrali tak, aby faktory ovlivňující střevní bakterie byly co nejkonzistentnější. Všechny například byly kojeny a žádné z nich neužívalo antibiotika.
Složení dětských mikrobiomů experti studovali díky vzorkům stolice. Strachovou odezvu pak vyhodnotili pomocí jednoduchého testu; sledovali reakci kojenců na to, když do místnosti vstoupil člověk s halloweenskou maskou.
„Chtěli jsme, aby šlo o příjemný zážitek, a to jak pro děti, tak pro rodiče, kteří u experimentu celou dobu byli a mohli kdykoliv zasáhnout,“ přiblížila Knickmeyerová. Dodala, že se navíc jedná o situaci, s níž se malé děti běžně setkávají.
Složení mikrobiomu jako klíčový faktor
Závěrečná analýza pak odhalila významnou souvislost mezi některými konkrétními rysy střevního mikrobiomu a podobou dětské strachové reakce.
Například děti, které měly v jednom měsíci po narození ve střevech nerovnováhu, projevovaly v jednom roce věku strach výrazněji než kojenci, kteří měli mikrobiom vyrovnanější. Méně bázlivá roční batolata měla v porovnání s „bojácnější“ skupinou také jiné hladiny některých konkrétních bakterií.
Spojitost mezi složením mikrobiomu a tím, jak děti reagovaly na příchod neznámých lidí bez masek, ale studie nenašla. Vědci si to vysvětlují tím, že do zpracovávání potenciálně děsivých situací jsou zapojené jiné části mozku.
V rámci studie tým dětem také skenoval mozky pomocí magnetické rezonance. Při té příležitosti našel souvislost mezi složením mikrobiomu a velikostí amygdaly, části mozku, která mimo jiné vyhodnocuje potenciální hrozby.
Podle vědců je tuto oblast zapotřebí nadále zkoumat. Věří však, že v budoucnu by stav střevního mikrobiomu mohl pro lékaře představovat nový nástroj pro sledování a podporu zdravého neurologického vývoje u dětí.