Půlhodinové cvičení po prosezeném dni nestačí, varují vědci. Pomoct může třeba začlenění domácích prací

Doporučovaná půlhodina cvičení denně nemusí být pro lidi, kteří mají sedavé zaměstnání, dostatečná. Upozornil na to článek, který publikovali odborníci na stránkách The Conversation. Řešením podle nich může být vhodná kombinace sportu a běžných pohybových aktivit, jako je například práce v domácnosti či na zahradě.

Již dlouho je známé, že sedavý životní styl člověku neprospívá. Některé výzkumy dokonce naznačují, že přílišné vysedávání je podobně škodlivé jako kouření a přispívá ke vzniku celé řady chorob.

Odborníci ale tvrdí, že tato negativa lze vykompenzovat pohybem. Obecně se doporučuje cvičit aspoň třicet minut za den nebo dvě a půl hodiny týdně. Dva vědci nyní zjišťovali, zda tuto radu lze aplikovat bez ohledu na to, kolik času člověk obvykle prosedí. 

Za tím účelem zkombinovali data šesti různých studií, kterých se dohromady zúčastnilo více než 130 tisíc lidí. Všechny tyto výzkumy se opíraly o údaje ze zařízení monitorujících fyzickou aktivitu, jako jsou například chytré hodinky. V průměru sledovali

dobrovolníky po dobu od čtyř do čtrnácti let.

Délka „prosezené“ doby jako důležitý faktor

Analýza ukázala, že u lidí, kteří sedávali méně než sedm hodin denně, třicet minut cvičení denně snížilo riziko předčasného úmrtí až o osmdesát procent.

U účastníků vysedávajících delší dobu už ale výsledek tolik povzbudivý nebyl. Osoby, které tak pravidelně činily nejvýše jedenáct hodin, při půlhodinovém cvičení denně doplněném o čtyři až pět hodin mírného pohybu (jako jsou například domácí práce nebo nakupování), se snížilo toto riziko o pouhých třicet procent.

Podle vědců z toho vyplývá, že například člověk, který cvičí denně třicet minut, kolem šesti hodin se mírně pohybuje a dalších deset hodin prosedí, může mít stejné riziko předčasného úmrtí jako někdo, kdo cvičení věnuje denně 55 minut, mírně se pohybuje další čtyři hodiny a vysedává jich zhruba jedenáct. 

Prospěšné domácí práce

Zjištění podle autorů poskytuje nový pohled na to, co představuje zdravý a aktivní životní styl. Po desetiletí totiž vědci studovali přínosy cvičení, ale do určité míry ignorovali skutečnost, že záleží také na tom, jak člověk tráví zbytek dne.

Doporučení, jak moc se hýbat, by tak mělo reflektovat zvyklosti konkrétního člověka. „Mnozí z nás mají práci, která vyžaduje osm nebo více hodin sezení. Když se ale vrátíte domů, hodinu si zacvičíte a pak se několik dalších hodin věnujete činnostem, jako jsou domácí nebo zahradní práce, může to mít přesto zdravotní výhody,“ napsali autoři. 

Ti však také zjistili, že šest minut lehké fyzické aktivity odpovídá jedné minutě mírného až intenzivního cvičení. „Musíte se tedy takto pohybovat tři hodiny, aby přínosy byly stejné,“ uvádí.

Nezodpovězenou otázkou ale podle odborníků v tomto ohledu zůstává spánek. „Není jasné, jestli jsou zdravotní výhody sportu a pohybu obecně stejné, když ho máte nedostatek,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.