Půlhodinové cvičení po prosezeném dni nestačí, varují vědci. Pomoct může třeba začlenění domácích prací

Doporučovaná půlhodina cvičení denně nemusí být pro lidi, kteří mají sedavé zaměstnání, dostatečná. Upozornil na to článek, který publikovali odborníci na stránkách The Conversation. Řešením podle nich může být vhodná kombinace sportu a běžných pohybových aktivit, jako je například práce v domácnosti či na zahradě.

Již dlouho je známé, že sedavý životní styl člověku neprospívá. Některé výzkumy dokonce naznačují, že přílišné vysedávání je podobně škodlivé jako kouření a přispívá ke vzniku celé řady chorob.

Odborníci ale tvrdí, že tato negativa lze vykompenzovat pohybem. Obecně se doporučuje cvičit aspoň třicet minut za den nebo dvě a půl hodiny týdně. Dva vědci nyní zjišťovali, zda tuto radu lze aplikovat bez ohledu na to, kolik času člověk obvykle prosedí. 

Za tím účelem zkombinovali data šesti různých studií, kterých se dohromady zúčastnilo více než 130 tisíc lidí. Všechny tyto výzkumy se opíraly o údaje ze zařízení monitorujících fyzickou aktivitu, jako jsou například chytré hodinky. V průměru sledovali

dobrovolníky po dobu od čtyř do čtrnácti let.

Délka „prosezené“ doby jako důležitý faktor

Analýza ukázala, že u lidí, kteří sedávali méně než sedm hodin denně, třicet minut cvičení denně snížilo riziko předčasného úmrtí až o osmdesát procent.

U účastníků vysedávajících delší dobu už ale výsledek tolik povzbudivý nebyl. Osoby, které tak pravidelně činily nejvýše jedenáct hodin, při půlhodinovém cvičení denně doplněném o čtyři až pět hodin mírného pohybu (jako jsou například domácí práce nebo nakupování), se snížilo toto riziko o pouhých třicet procent.

Podle vědců z toho vyplývá, že například člověk, který cvičí denně třicet minut, kolem šesti hodin se mírně pohybuje a dalších deset hodin prosedí, může mít stejné riziko předčasného úmrtí jako někdo, kdo cvičení věnuje denně 55 minut, mírně se pohybuje další čtyři hodiny a vysedává jich zhruba jedenáct. 

Prospěšné domácí práce

Zjištění podle autorů poskytuje nový pohled na to, co představuje zdravý a aktivní životní styl. Po desetiletí totiž vědci studovali přínosy cvičení, ale do určité míry ignorovali skutečnost, že záleží také na tom, jak člověk tráví zbytek dne.

Doporučení, jak moc se hýbat, by tak mělo reflektovat zvyklosti konkrétního člověka. „Mnozí z nás mají práci, která vyžaduje osm nebo více hodin sezení. Když se ale vrátíte domů, hodinu si zacvičíte a pak se několik dalších hodin věnujete činnostem, jako jsou domácí nebo zahradní práce, může to mít přesto zdravotní výhody,“ napsali autoři. 

Ti však také zjistili, že šest minut lehké fyzické aktivity odpovídá jedné minutě mírného až intenzivního cvičení. „Musíte se tedy takto pohybovat tři hodiny, aby přínosy byly stejné,“ uvádí.

Nezodpovězenou otázkou ale podle odborníků v tomto ohledu zůstává spánek. „Není jasné, jestli jsou zdravotní výhody sportu a pohybu obecně stejné, když ho máte nedostatek,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...