Půlhodinové cvičení po prosezeném dni nestačí, varují vědci. Pomoct může třeba začlenění domácích prací

Doporučovaná půlhodina cvičení denně nemusí být pro lidi, kteří mají sedavé zaměstnání, dostatečná. Upozornil na to článek, který publikovali odborníci na stránkách The Conversation. Řešením podle nich může být vhodná kombinace sportu a běžných pohybových aktivit, jako je například práce v domácnosti či na zahradě.

Již dlouho je známé, že sedavý životní styl člověku neprospívá. Některé výzkumy dokonce naznačují, že přílišné vysedávání je podobně škodlivé jako kouření a přispívá ke vzniku celé řady chorob.

Odborníci ale tvrdí, že tato negativa lze vykompenzovat pohybem. Obecně se doporučuje cvičit aspoň třicet minut za den nebo dvě a půl hodiny týdně. Dva vědci nyní zjišťovali, zda tuto radu lze aplikovat bez ohledu na to, kolik času člověk obvykle prosedí. 

Za tím účelem zkombinovali data šesti různých studií, kterých se dohromady zúčastnilo více než 130 tisíc lidí. Všechny tyto výzkumy se opíraly o údaje ze zařízení monitorujících fyzickou aktivitu, jako jsou například chytré hodinky. V průměru sledovali

dobrovolníky po dobu od čtyř do čtrnácti let.

Délka „prosezené“ doby jako důležitý faktor

Analýza ukázala, že u lidí, kteří sedávali méně než sedm hodin denně, třicet minut cvičení denně snížilo riziko předčasného úmrtí až o osmdesát procent.

U účastníků vysedávajících delší dobu už ale výsledek tolik povzbudivý nebyl. Osoby, které tak pravidelně činily nejvýše jedenáct hodin, při půlhodinovém cvičení denně doplněném o čtyři až pět hodin mírného pohybu (jako jsou například domácí práce nebo nakupování), se snížilo toto riziko o pouhých třicet procent.

Podle vědců z toho vyplývá, že například člověk, který cvičí denně třicet minut, kolem šesti hodin se mírně pohybuje a dalších deset hodin prosedí, může mít stejné riziko předčasného úmrtí jako někdo, kdo cvičení věnuje denně 55 minut, mírně se pohybuje další čtyři hodiny a vysedává jich zhruba jedenáct. 

Prospěšné domácí práce

Zjištění podle autorů poskytuje nový pohled na to, co představuje zdravý a aktivní životní styl. Po desetiletí totiž vědci studovali přínosy cvičení, ale do určité míry ignorovali skutečnost, že záleží také na tom, jak člověk tráví zbytek dne.

Doporučení, jak moc se hýbat, by tak mělo reflektovat zvyklosti konkrétního člověka. „Mnozí z nás mají práci, která vyžaduje osm nebo více hodin sezení. Když se ale vrátíte domů, hodinu si zacvičíte a pak se několik dalších hodin věnujete činnostem, jako jsou domácí nebo zahradní práce, může to mít přesto zdravotní výhody,“ napsali autoři. 

Ti však také zjistili, že šest minut lehké fyzické aktivity odpovídá jedné minutě mírného až intenzivního cvičení. „Musíte se tedy takto pohybovat tři hodiny, aby přínosy byly stejné,“ uvádí.

Nezodpovězenou otázkou ale podle odborníků v tomto ohledu zůstává spánek. „Není jasné, jestli jsou zdravotní výhody sportu a pohybu obecně stejné, když ho máte nedostatek,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 6 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 21 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...