Půlhodinové cvičení po prosezeném dni nestačí, varují vědci. Pomoct může třeba začlenění domácích prací

Doporučovaná půlhodina cvičení denně nemusí být pro lidi, kteří mají sedavé zaměstnání, dostatečná. Upozornil na to článek, který publikovali odborníci na stránkách The Conversation. Řešením podle nich může být vhodná kombinace sportu a běžných pohybových aktivit, jako je například práce v domácnosti či na zahradě.

Již dlouho je známé, že sedavý životní styl člověku neprospívá. Některé výzkumy dokonce naznačují, že přílišné vysedávání je podobně škodlivé jako kouření a přispívá ke vzniku celé řady chorob.

Odborníci ale tvrdí, že tato negativa lze vykompenzovat pohybem. Obecně se doporučuje cvičit aspoň třicet minut za den nebo dvě a půl hodiny týdně. Dva vědci nyní zjišťovali, zda tuto radu lze aplikovat bez ohledu na to, kolik času člověk obvykle prosedí. 

Za tím účelem zkombinovali data šesti různých studií, kterých se dohromady zúčastnilo více než 130 tisíc lidí. Všechny tyto výzkumy se opíraly o údaje ze zařízení monitorujících fyzickou aktivitu, jako jsou například chytré hodinky. V průměru sledovali

dobrovolníky po dobu od čtyř do čtrnácti let.

Délka „prosezené“ doby jako důležitý faktor

Analýza ukázala, že u lidí, kteří sedávali méně než sedm hodin denně, třicet minut cvičení denně snížilo riziko předčasného úmrtí až o osmdesát procent.

U účastníků vysedávajících delší dobu už ale výsledek tolik povzbudivý nebyl. Osoby, které tak pravidelně činily nejvýše jedenáct hodin, při půlhodinovém cvičení denně doplněném o čtyři až pět hodin mírného pohybu (jako jsou například domácí práce nebo nakupování), se snížilo toto riziko o pouhých třicet procent.

Podle vědců z toho vyplývá, že například člověk, který cvičí denně třicet minut, kolem šesti hodin se mírně pohybuje a dalších deset hodin prosedí, může mít stejné riziko předčasného úmrtí jako někdo, kdo cvičení věnuje denně 55 minut, mírně se pohybuje další čtyři hodiny a vysedává jich zhruba jedenáct. 

Prospěšné domácí práce

Zjištění podle autorů poskytuje nový pohled na to, co představuje zdravý a aktivní životní styl. Po desetiletí totiž vědci studovali přínosy cvičení, ale do určité míry ignorovali skutečnost, že záleží také na tom, jak člověk tráví zbytek dne.

Doporučení, jak moc se hýbat, by tak mělo reflektovat zvyklosti konkrétního člověka. „Mnozí z nás mají práci, která vyžaduje osm nebo více hodin sezení. Když se ale vrátíte domů, hodinu si zacvičíte a pak se několik dalších hodin věnujete činnostem, jako jsou domácí nebo zahradní práce, může to mít přesto zdravotní výhody,“ napsali autoři. 

Ti však také zjistili, že šest minut lehké fyzické aktivity odpovídá jedné minutě mírného až intenzivního cvičení. „Musíte se tedy takto pohybovat tři hodiny, aby přínosy byly stejné,“ uvádí.

Nezodpovězenou otázkou ale podle odborníků v tomto ohledu zůstává spánek. „Není jasné, jestli jsou zdravotní výhody sportu a pohybu obecně stejné, když ho máte nedostatek,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 10 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 12 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 15 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 15 hhodinami
Načítání...