Evropská raketa Vega vynesla na oběžnou dráhu satelit, přičinila se o to i brněnská firma

Evropská raketa Vega v noci na čtvrtek vynesla na oběžnou dráhu pomocí nosiče od české firmy první družici s velmi vysokým rozlišením, která je součástí nové konstelace satelitů Pléiades Neo určené k pozorování Země. Téměř tunová družice Pléiades Neo 3 byla spolu s dalšími pěti malými satelity umístěna na takzvaném dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace.

Raketa odstartovala z rampy v Kourou ve Francouzské Guyaně v 3:50 SELČ. Během mise trvající hodinu a 42 minut Vega vypustila hlavní satelit Pléiades Neo 3 o váze 920 kilogramů ve výšce 628 kilometrů. Kromě toho umístila na orbitu do plánovaných poloh pět malých satelitů včetně pozorovací mikrodružice Norsat-3 a čtyř minisatelitů (CubeSat) různých společností.

Hlavní místo na nosiči neboli dispenseru české firmy SAB Aerospace obsadil právě satelit Pléiades Neo 3, pět dalších sekundárních satelitů bylo umístěno pod ním. „Dispenser jsme tentokrát sestavili v konfiguraci, která je uzpůsobená pro pár menších družic a jeden velký satelit,“ sdělil generální ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun v tiskové zprávě.

„Díky našemu nosiči se tak podařilo plně využít kapacitu rakety, která by za jiných okolností vynesla do vesmíru pouze jeden hlavní satelit. Takto se navíc náklady na cestu do vesmíru rozdělily mezi více subjektů,“ dodal Kapoun.

Konstelace satelitů Pléiades Neo, kterou financuje společnost Airbus, bude podle společnosti Arianespace, která let uskutečnila, znamenat posun v geolokaci. Satelity umožní pozorování Země zejména během přírodních katastrof.

Projekt s komplikacemi

Po neúspěchu z loňského podzimu byl tentokrát start bezchybný, informovalo podle agentury AFP francouzské Národní centrum kosmického výzkumu (CNES).

Společnost Arianespace uvedla, že přípravy startu se řídily souborem opatření, která byla formulována nezávislou vyšetřovací komisí ustanovenou po neúspěchu mise Vegy ze 17. listopadu loňského roku. Tehdy se raketa zřítila do moře i se španělským satelitem SEOSAT-Ingenio, jehož úkolem mělo být získávat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení, a francouzskou družicí Taranis, určené k pozorování Země. Selhání zapříčinil problém vzniklý při výrobě čtvrtého stupně rakety, který nebyl odhalen během kontrol.

Pro společnost Arianespace šlo letos o třetí start. Předtím zorganizovala dva vzlety rakety Sojuz z ruského kosmodromu Vostočnyj. Raketa Vega od svých začátků v roce 2012 uskutečnila svoji osmnáctou misi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 17 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...