Paleontologové oznámili pozoruhodný objev – pterosaura, jemuž dali přezdívku Monkeydactyl (neboli opičkodaktyl). Jde o zřejmě prvního tvora na Zemi, který měl takzvaně protistojný palec.
Bizarní ptakoještěr je nejstarším tvorem s protistojným palcem. Našli ho v Číně
Tento létající plaz z jurského období může být nejstarším známým zvířetem, které bylo schopné dotknout se bříškem palce vnitřní strany svých ostatních prstů. Takzvaný protistojný palec je dnes typický zejména pro primáty, výrazně pomohl člověku, aby se mohl naučit ovládat nástroje.
V dějinách evoluce se objevil vícekrát, tento případ z doby před 160 miliony lety je ale tím úplně nejstarším, popsali to paleontologové v odborném žurnálu Current Biology v polovině dubna.
Palec umožňoval „Monkeydactylovi“ lézt na stromy, možná se živit hmyzem a další kořistí, kterou ostatní ptakoještěři ulovit nedokázali. Na unikátnost jeho palce upozorňuje i oficiální vědecké pojmenování Kunpengopterus antipollicatus; antipollicantus znamená řecky právě protistojný palec.
Zkamenělé pozůstatky tohoto tvora byly objevené roku 2019 v severovýchodní Číně jako součást skály. Proto museli paleontologové využít takzvané mikroCT skenování, aby získali 3D zobrazení fosilie. „Díky ní jsme byli schopni podívat se na fosilii z jakéhokoliv úhlu a prokázat, že kosti jsou na správném původním místě,“ uvedl paleontolog Rodrigo Pêgas, který pozůstatky studoval a popsal.
Evolučně výhodný palec
Snímky potvrdily, že kostra měla na každé ruce dobře zachovaný protilehlý palec. „Téměř všechna moderní zvířata, která mají protilehlé palce, je používají k lezení na stromy,“ popsal Pêgas–- typicky jsou to primáti nebo některé druhy stromových žab.
- Z území Česka je znám jediný druh ptakoještěra – Cretornis hlavaci, objevený v roce 1880 u Chocně. Jednalo se zřejmě o mládě pterosaura, žijícího přibližně před 92 miliony let. Dosahovalo rozpětí křídel asi 1,5 – 1,6 metru. V dospělosti mohl mít tento létající plaz rozpětí křídel až několik metrů, nepatřil ale k největším zástupcům své čeledi.
Tyto důkazy spolu s pružností Monkeydactylových kloubů naznačují, že tento druh byl velmi dobře přizpůsobený ke šplhání mezi větvemi stromů – někteří experti ale naznačují, že výsledky této práce jsou příliš unáhlené.
Schopnost se ale od Monkeydactyla evolučně nikam nepřenesla – ptakoještěři stejně jako jejich příbuzní dinosauři vymřeli na konci křídy při hromadném vymírání způsobeném nárazem asteroidu do Země.
U jiných druhů vznikal protistojný palec znovu a evoluce si musela tento pokus vyzkoušet od začátku.