Vědci poprvé ukázali, jak tančí DNA. Výzkum chtějí v budoucnu využít pro léčbu

Tým britských vědců pomocí vylepšené technologie pořídil unikátní snímky DNA. Jde o vůbec nejdetailnější záběry deoxyribonukleové kyseliny, jaké byly doposud zachycené – a navíc ukazují její nepozorované pohyby připomínající tanec.

Podle nového výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Communications, může být deoxyribonukleová kyselina, známá častěji jako DNA, v buňce překvapivě aktivní. Tyto skryté pohyby odhalily počítačové simulace, které vycházely ze snímků DNA s nejvyšším rozlišením, jaké kdy byly pořízeny.

Díky nim mohli vědci v této studii odhalit dosud neviděné chování v samoreplikující se molekule – doufají, že by tento výzkum mohl vést k vývoji nových účinných léků na genetickém základu.

Nahrávám video
Zdroj: Nature Communications

Vědci už na pozorování DNA mikroskopy používali dříve. Její charakteristická šroubovice připomínající zatočený žebřík ale na na těchto záběrech byla statická. Proto zatím nebylo možné zjistit, jestli pohyb může ovlivňovat její strukturu. A tak museli autoři výzkumu přijít s něčím novým: zkombinovali dva jiné přístupy.

Pohled do nitra života

Tím prvním je takzvaná mikroskopie atomárních sil neboli AFM. Tato technika se používá od 90. let 20. století – umí totiž velmi detailně zachycovat miniaturní objekty. Má ale také řadu nevýhod, například může zobrazovat pouze povrch vzorků, nikoliv jejich objemovou strukturu. A proto ji vědci zkombinovali s počítačovými simulacemi molekulární dynamiky. Spojením obou technologií získali realistickou simulaci pohybu DNA.

Jak ukazuje nová studie, výsledkem je zjištění, že DNA má překvapivě dynamické chování.

Spoluautorka studie Agnes Noyová uvedla, že kombinace mikroskopických snímků a počítačové simulace, která statické fotky spojila v pohyblivý film, fungovala tak dobře, že krásně ukázala, „jak jednotlivé atomy dvojité šroubovice DNA tančí“.

DNA v pohybu
Zdroj: Nature Communication

Další a ještě lepší pochopení fungování DNA by podle autorů studie mohly vést k vývoji zcela nových lékařských metod, včetně zdokonalené diagnostiky a terapie založené na DNA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...