Kamenný kruh u Stonehenge byl recyklovaný. Původně stály kameny ve Walesu, naznačuje výzkum

Pozůstatky starověké památky v západním Walesu naznačují, že kameny, které stály na tomto místě, mohly být rozebrány a později použity k vybudování slavného kamenného kruhu ve Stonehenge. Důkazy přinesla nová studie.

Některé z obřích kamenů, které tvoří monumentální Stonehenge, byly už předtím použité ve starší podobné stavbě na jihozápadě Walesu – od Stonehenge je vzdálená 280 kilometrů.
Podle autorů výzkumu z University College London (UCL) existují mezi oběma neolitickými stavbami překvapivé shody. Kamenný kruh Stonehenge byl postavený asi před pěti tisíci lety, velšský monument Waun Mawn je ještě starší.

  • Velšský kněz Geoffrey of Monmouth popsal ve dvanáctém století jako první vyprávění o čaroději Merlinovi.  
  • Ten měl vést výpravu do Irska, která se tam zmocnila kouzelného kamenného kruhu jménem „Tanec obrů“ - pak ho čaroděj nechal postavit znovu v Anglii.
  • Přestože je Geoffrey z Monmouthu považovám za historicky nespolehlivého, tato legenda může zahrnovat jádro prehistorické vzpomínky.

Vědci tvrdí, že slavné modré a šedé kameny, které stojí ve stonehengeském kruhu, u nichž bylo již dříve prokázáno, že byly vyrobené ve Walesu, mohly být přesunuty do Stonehenge, když celá kultura jejich tvůrců migrovala po Anglii.

Studie vyšla v odborném časopise Antiquity a vysvětluje, proč byly obří monolity přesunuty tak daleko, když většina podobných kamenných kruhů z té doby byla postavena poblíž lomů, kde vznikly.

Záhada z Walesu

Waun Mawn je jedním z nejstarších kamenných kruhů v Británii a třetím největším v zemi. Jeho okolí bylo důležitou a hustě osídlenou oblastí, a to až do roku 3000 př. n. l., kdy zde nečekaně a náhle lidská činnost mizí. „Jako by se prostě vypařili. Možná odsud většina lidí migrovala a brala si s sebou i své kameny – symboly své rodové identity,“ uvedl archeolog Mike Parker Pearson z UCL. Zdá se tedy, že Stonehenge byl vlastně recyklovaná stavba, kterou její tvůrci jen přesunuli o stovky kilometrů – a později ji doplňovali a vylepšovali.

Vizualizace pravěké podoby Stonehenge
Zdroj: ČTK

Vědci odhadují, že ve Stonehenge mohlo být recyklováno mnohem víc kamenů z jiných částí Walesu – Waun Mawn v hrabství Pembrokeshire zřejmě nebyl jedinou památkou, která se přestěhovala a byla znovu využita. „Možná jich je v Preseli víc a čekají, až je někdo najde. Kdo ví? Někdo bude mít třeba to štěstí a najde je,“ řekl Pearson.

Co prozradil výzkum

Z datování dřevěného uhlí a usazenin z děr, kde kameny na velšské lokalitě původně stály, vyplývá, že tam kamenný kruh vznikl zhruba 400 let před Stonehenge. A je možné, že stavitelé použili nejen materiál z Waun Mawn, ale i jeho architekturu.

Waun Mawn má totiž průměr 110 metrů – stejně jako příkop, který obklopuje Stonehenge. Obě stavby také byly orientovány s ohledem na letní slunovrat: při letním slunovratu je osa kruhu orientována na východ slunce. Právě proto se ve Stonehenge každým rokem během slunovratu konají velké oslavy.

Vědci ale kromě orientace přišli u kruhu v Waun Mawn na další pozoruhodnou věc: odkryli řadu zasypaných děr, které kopírují obrys kruhu a jejich tvar velmi dobře odpovídá tvarům modrých kamenů ve Stonehenge. Jeden z nich má dokonce otisk, který odpovídá neobvyklému průřezu modrého kamene ze Stonehenge „jako klíč v zámku“, uvedli archeologové. Mike Parker Pearson řekl listu Guardian: „Zabývám se výzkumem Stonehenge už dvacet let a tohle je opravdu ta nejzajímavější věc, jakou jsme kdy našli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...