Kamenný kruh u Stonehenge byl recyklovaný. Původně stály kameny ve Walesu, naznačuje výzkum

Pozůstatky starověké památky v západním Walesu naznačují, že kameny, které stály na tomto místě, mohly být rozebrány a později použity k vybudování slavného kamenného kruhu ve Stonehenge. Důkazy přinesla nová studie.

Některé z obřích kamenů, které tvoří monumentální Stonehenge, byly už předtím použité ve starší podobné stavbě na jihozápadě Walesu – od Stonehenge je vzdálená 280 kilometrů.
Podle autorů výzkumu z University College London (UCL) existují mezi oběma neolitickými stavbami překvapivé shody. Kamenný kruh Stonehenge byl postavený asi před pěti tisíci lety, velšský monument Waun Mawn je ještě starší.

  • Velšský kněz Geoffrey of Monmouth popsal ve dvanáctém století jako první vyprávění o čaroději Merlinovi.  
  • Ten měl vést výpravu do Irska, která se tam zmocnila kouzelného kamenného kruhu jménem „Tanec obrů“ - pak ho čaroděj nechal postavit znovu v Anglii.
  • Přestože je Geoffrey z Monmouthu považovám za historicky nespolehlivého, tato legenda může zahrnovat jádro prehistorické vzpomínky.

Vědci tvrdí, že slavné modré a šedé kameny, které stojí ve stonehengeském kruhu, u nichž bylo již dříve prokázáno, že byly vyrobené ve Walesu, mohly být přesunuty do Stonehenge, když celá kultura jejich tvůrců migrovala po Anglii.

Studie vyšla v odborném časopise Antiquity a vysvětluje, proč byly obří monolity přesunuty tak daleko, když většina podobných kamenných kruhů z té doby byla postavena poblíž lomů, kde vznikly.

Záhada z Walesu

Waun Mawn je jedním z nejstarších kamenných kruhů v Británii a třetím největším v zemi. Jeho okolí bylo důležitou a hustě osídlenou oblastí, a to až do roku 3000 př. n. l., kdy zde nečekaně a náhle lidská činnost mizí. „Jako by se prostě vypařili. Možná odsud většina lidí migrovala a brala si s sebou i své kameny – symboly své rodové identity,“ uvedl archeolog Mike Parker Pearson z UCL. Zdá se tedy, že Stonehenge byl vlastně recyklovaná stavba, kterou její tvůrci jen přesunuli o stovky kilometrů – a později ji doplňovali a vylepšovali.

Vizualizace pravěké podoby Stonehenge
Zdroj: ČTK

Vědci odhadují, že ve Stonehenge mohlo být recyklováno mnohem víc kamenů z jiných částí Walesu – Waun Mawn v hrabství Pembrokeshire zřejmě nebyl jedinou památkou, která se přestěhovala a byla znovu využita. „Možná jich je v Preseli víc a čekají, až je někdo najde. Kdo ví? Někdo bude mít třeba to štěstí a najde je,“ řekl Pearson.

Co prozradil výzkum

Z datování dřevěného uhlí a usazenin z děr, kde kameny na velšské lokalitě původně stály, vyplývá, že tam kamenný kruh vznikl zhruba 400 let před Stonehenge. A je možné, že stavitelé použili nejen materiál z Waun Mawn, ale i jeho architekturu.

Waun Mawn má totiž průměr 110 metrů – stejně jako příkop, který obklopuje Stonehenge. Obě stavby také byly orientovány s ohledem na letní slunovrat: při letním slunovratu je osa kruhu orientována na východ slunce. Právě proto se ve Stonehenge každým rokem během slunovratu konají velké oslavy.

Vědci ale kromě orientace přišli u kruhu v Waun Mawn na další pozoruhodnou věc: odkryli řadu zasypaných děr, které kopírují obrys kruhu a jejich tvar velmi dobře odpovídá tvarům modrých kamenů ve Stonehenge. Jeden z nich má dokonce otisk, který odpovídá neobvyklému průřezu modrého kamene ze Stonehenge „jako klíč v zámku“, uvedli archeologové. Mike Parker Pearson řekl listu Guardian: „Zabývám se výzkumem Stonehenge už dvacet let a tohle je opravdu ta nejzajímavější věc, jakou jsme kdy našli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 1 hhodinou

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 18 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 19 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026
Načítání...