Čtyřmetrový papyrus s Knihou mrtvých, sarkofágy i starověká deskovka. Egypt vydal další poklady

Egyptští archeologové představili další významné nálezy z vykopávek na pohřebišti v Sakkáře nedaleko Káhiry. Jsou mezi nimi například zdobené sarkofágy, pohřební masky, čtyřmetrový svitek papyru s jednou z kapitol knihy mrtvých nebo exemplář oblíbené deskové hry senet. Nálezy pocházejí z období Nové říše a vědci je datují lety 1550 až 1070 před naším letopočtem, uvedla agentura DPA.

Kromě toho se podařilo odkrýt také zbytky chrámu královny Neit, manželky faraona Tetiho, prvního panovníka šesté dynastie, která Egyptu vládla v letech 2323 až 2150 před naším letopočtem.

V Sakkáře, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, se pohřbívalo více než 3000 let a přes dvě milénia sloužila jako pohřebiště pro někdejší hlavní město Dolního Egypta Memfis. Vykopávky na tamním pohřebišti vede přední světový egyptolog a bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahí Havás.

Právě Sakkára, kde stojí i známá Džoserova stupňovitá pyramida, se v poslední době stává pro archeology místem rozsáhlých objevů z dosud neodkrytých hrobek. Podle Haváse představené artefakty pocházejí z 22 pohřebních šachet hlubokých až 12 metrů, z nichž bylo vyzvednuto mimo jiné pět desítek sarkofágů.

Ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání loni v listopadu odhadl, že archeologům se dosud v Sakkáře podařilo odkrýt jen asi jedno procento artefaktů, které se tam v zemi ukrývají.

Starověká deskovka

Nalezená desková hra senet byla v Egyptě objevena už dříve –⁠ a to rovnou několikrát. Archeologové dokázali  rekonstruovat její pravidla. Patří k vůbec nejstarším deskovým hrám, které lidstvo zná –⁠ je známá už z doby kolem roku 3100 před naším letopočtem.

Senet z hrobky Tutanchamona
Zdroj: Wikimedia Commons

Její pravidla připomínala dnešní Člověče, nezlob se –⁠ ale navíc měla zřejmě náboženský podtext –⁠ putování herního žetonu polem nejspíš naznačovalo cestu do posmrtného života. V Egyptě byla natolik oblíbená, že se odsud rozšířila i do okolních zemí a až do míst v dnešním Libanonu nebo Izraeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...