Když skupina přírodovědců zkoumala v jednom ugandském národním parku tamní žirafy, narazila na něco neobvyklého. Jedno ze zvířat vypadalo na první pohled jinak: mělo výrazně kratší končetiny, než je normální. Při dalším průzkumu v Namibii pak objevili druhou divokou žirafu s podobnými morfologickými abnormalitami.
Přírodovědci nafilmovali zakrslou žirafu. Krátké nohy si vynahrazuje delším krkem
Mláďata žirafy normálně dospívají přibližně ve věku tří až šesti let. Vědci odhadují, že se žirafa narodila roku 2014 a měla by tedy být plně dospělá – přesto mají její nohy délku, jako by byla ještě dospívající.
Autoři pozorování si myslí, že obě žirafy jsou postiženy onemocněním podobným kosterní dysplazii – tato porucha je zastřešující termín pro různé nemoci, které ovlivňují délku končetin. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném žurnálu BMC Research Notes. Podle této práce jde o vůbec první pozorování takové poruchy u volně žijících žiraf.
Vědci vizuální pozorování potvrdili i pomocí analýzy videozáběrů a snímků. Porovnáním těchto morfometrických údajů se zjistilo, že nohy obou žiraf byly opravdu významně kratší – ta ugandská si to ale vynahradila délkou krku, která byla asi o 15 centimetrů delší, než je běžné. Namibijská žirafa měla i krk kratší, než žirafy normálně mívají.
Podle autorů je tato porucha u žiraf hlášená úplně poprvé, neví se ani, že by postihla nějaké zvíře chované v zajetí. Domnívají se, že může jít o nějakou genetickou poruchu, která by mohla být spojená s tím, že v Ugandě tato zvířata mají dlouhodobě populační problémy a zřejmě tedy trpí zvýšenou genetickou zátěží.