Vědecká expedice objevila v bolivijských Andách 20 nových druhů zvířat i rostlin

Vědecká expedice objevila na svazích bolivijských And nedaleko metropole La Paz dvě desítky nových druhů rostlin a živočichů a také vzácné žáby a motýly, které odborníci považovali za vyhynulé. Informovala o tom agentura Reuters. Jedním z nových druhů je zakrslá žabka, která dorůstá velikosti jen kolem jednoho centimetru.

Výpravu skupiny biologů a ekologů uspořádala organizace na ochranu přírody Conservation International. Vědci se vypravili do oblasti v údolí Zongo ležící asi 50 kilometrů od La Paz. V porostech na tamních příkrých svazích ke svému překvapení objevili během dvou týdnů hned 20 nových druhů. Mimo jiné nový druh hada z podčeledi chřestýšovitých, dva nové druhy motýla pestrobarvce či dosud neznámou orchidej z rodu měkčilek.

Nově objevený druh motýla
Zdroj: Fernando Guerra/ Conservation.org

„Rozhodně jsme nečekali, že objevíme nějaké nové obratlovce, jako jsou dva hadi a žába, to je opravdu neuvěřitelné,“ citoval jednoho z členů výpravy Tronda Larsena deník The Guardian.

Had Dipsas cf. catesbyi
Zdroj: Trond Larsen/ Conservation.org

Obrovským úspěchem je i to, že biologové narazili na některé rostliny a živočichy, které považovali za dávno vyhynulé. Mezi ně patří například žába Oreobates zongoensis, kterou v přírodě pozoroval další z členů výpravy Steffen Reichle jen jedinkrát, a to před 20 lety. „Měli jsme za to, že nejspíš vyhynula, ale zjistili jsme, že jde o poměrně rozšířený druh,“ uvedl Larsen.

Údolí Zongo
Zdroj: Trond Larsen/ Conservation.org

Vědci narazili i na poddruh stromu Alzatea verticillata, který v Bolívii objevili poprvé po 127 letech. „V Bolívii po tomto mytickém stromě pátrala řada expedic. Žádná z nich neuspěla – až do nynějška,“ uvedla Conservation International ve své zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...