Vědci pro účely experimentu vytvořili třicetiminutovou komentovanou prohlídku umění. O pár dní později účastníky požádali, aby jim sdělili vše, co si z ní zamatovali. Odpovědi pak porovnali se skutečností.
V další části studie se výzkumníci zaměřili na to, jakým způsobem si byli lidé schopni vybavit události, které zažili před měsícem až třemi lety.
Závěry následně odhalily, že přesnost paměti byla v obou případech velmi vysoká, a to i přesto, že podle očekávání se počet zapamatovaných detailů postupem času a s rostoucím věkem respondentů snižoval. V nejlepší případech si účastníci vybavili asi čtvrtinu svých zážitků.
„To naznačuje, že sice zapomínáme většinu podrobností z každodenního života, detaily, které si zapamatujeme ale odpovídají realitě,“ vysvětlil podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Nicholas Diamond působící na Pensylvánské univerzitě.
Paměť může podle vědců zůstat stabilní i ve stáří
„Výsledky jsou pro mnohé překvapivé, a to vzhledem k obecnému pesimismu vědců ohledně přesnosti paměti a převládajícímu přesvědčení, že jednorázové paměti nelze důvěřovat,“ dodal Diamond.
Podle spoluautora Briana Levina z Baycrest's Rotman Research Institute a Torontské univerzity může studie pomoci lépe pochopit, jak funguje paměť během stárnutí. „Naše studie ukázala, že přesnost paměti je za normálních okolností docela dobrá a i ve stáří zůstává stabilní,“ uvedl.
