Lidé jsou si i po letech schopni vybavit přesné detaily z minulých zážitků, tvrdí vědci

Lidé si umí vybavit detaily starších zážitků až s 94procentní přesností. Naznačila to nová studie vědců, kteří se zabývají vztahem mezi pamětí a stárnutím. Výsledky výzkumu publikoval časopis Psychological Science. Mohlo by to znamenat, že příběhy z minulosti, které pamětníci vyprávějí, věrně odpovídají realitě.

Vědci pro účely experimentu vytvořili třicetiminutovou komentovanou prohlídku umění. O pár dní později účastníky požádali, aby jim sdělili vše, co si z ní zamatovali. Odpovědi pak porovnali se skutečností.

V další části studie se výzkumníci zaměřili na to, jakým způsobem si byli lidé schopni vybavit události, které zažili před měsícem až třemi lety.

Závěry následně odhalily, že přesnost paměti byla v obou případech velmi vysoká, a to i přesto, že podle očekávání se počet zapamatovaných detailů postupem času a s rostoucím věkem respondentů snižoval. V nejlepší případech si účastníci vybavili asi čtvrtinu svých zážitků.

„To naznačuje, že sice zapomínáme většinu podrobností z každodenního života, detaily, které si zapamatujeme ale odpovídají realitě,“ vysvětlil podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Nicholas Diamond působící na Pensylvánské univerzitě.

Paměť může podle vědců zůstat stabilní i ve stáří

„Výsledky jsou pro mnohé překvapivé, a to vzhledem k obecnému pesimismu vědců ohledně přesnosti paměti a převládajícímu přesvědčení, že jednorázové paměti nelze důvěřovat,“ dodal Diamond.

Podle spoluautora Briana Levina z Baycrest's Rotman Research Institute a Torontské univerzity může studie pomoci lépe pochopit, jak funguje paměť během stárnutí. „Naše studie ukázala, že přesnost paměti je za normálních okolností docela dobrá a i ve stáří zůstává stabilní,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...