Žádné zpívání v dešti. Ptákům škodí silnější srážky způsobené změnami klimatu

Severní Amerika bojuje už desítky let s prudkým úbytkem ptáků. Nejvíc se týká těch, kteří žijí na loukách a pastvinách. Za posledních padesát let jich ubylo přes padesát procent. Vědci nyní popsali, co je příčinou těchto změn.

„Zatím se výzkumu těchto ptáků věnovalo jen málo pozornosti. Je přitom velmi důležité, abychom se dozvěděli o jejich významu i schopnosti adaptovat se na environmentální změny co nejvíc,“ uvedla Kristen Rosamondová, která výzkum vedla.

Jedním z ikonických druhů ptáků amerických savan je papežík. Drobní pestří opeřenci se proslavili výrazným zpěvem, který se nese Velkými planinami, na kterých si staví svá pozemní hnízda. V současné době sice jejich počty neklesají, ale v nedávné minulosti se to stalo. Jsou proto považovaní za velmi zranitelné ztrátou přirozeného životního prostředí i klimatickými změnami.

Déšť na planinách

Vědci zjistili, že se jejich populacím daří lépe, když je více sucho. Studovali to v údolí nebraské řeky Platte, kde vedou klimatické změny k většímu množství srážek, včetně historicky rekordních povodní z roku 2019. Rosamondová s kolegy zjišťovala, zda jsou právě tyto faktory těmi nejdůležitějšími.

„Zjistili jsme, že vyšší červnové srážky jsou spojené s nižším množstvím dospělých papežíků,“ popsala Rosamondová. „Hlavními příčinami jsou záplavy, kroupy a změny, které je vystavují snadněji predátorům,“ dodala vědkyně.

Ze srovnání s jinými druhy ptáků žijících ve stejných podmínkách se ukázalo, že i ony se řídí stejným pravidlem: čím víc déště, tím hůř se jim daří.

Ornitologové ale odhalili ještě další důvod, který se tak úplně nenabízel – je jím konkurence. Ve stejné oblasti totiž žije drobný pěvec vlhovec hnědohlavý, který si vytvořil podobnou strategii jako naše kukačky. Snáší svá vejce do hnízd jiných ptáků, od dravců, až po kolibříky, včetně papežíků. Ti pak vydávají energii na starost o cizí mláďata, místo aby se starali o ta vlastní. A právě vlhovcům se velmi dobře daří, když je srážek hodně.

Vlhovec hnědohlavý, samec
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Problém ještě zhoršily evoluční změny u vlhovců. Dříve sledovali obří, značně mobilní, stáda bizonů. Když ale tito savci téměř vyhynuli, stali se vlhovci více usedlými. Mohou tak škodit jiným ptákům dlouhodobě. 

Dopady těchto změn jsou zatím viditelné jen částečně. Biologové zatím nezjistili okamžitý úbytek papežíků, ale zaznamenali znepokojivě nízký poměr samic vůči samcům. Těch je nyní jen asi třetina, přitom v minulosti byl poměr přibližně stejný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...