Žádné zpívání v dešti. Ptákům škodí silnější srážky způsobené změnami klimatu

Severní Amerika bojuje už desítky let s prudkým úbytkem ptáků. Nejvíc se týká těch, kteří žijí na loukách a pastvinách. Za posledních padesát let jich ubylo přes padesát procent. Vědci nyní popsali, co je příčinou těchto změn.

Papežík americký, samec
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

„Zatím se výzkumu těchto ptáků věnovalo jen málo pozornosti. Je přitom velmi důležité, abychom se dozvěděli o jejich významu i schopnosti adaptovat se na environmentální změny co nejvíc,“ uvedla Kristen Rosamondová, která výzkum vedla.

Jedním z ikonických druhů ptáků amerických savan je papežík. Drobní pestří opeřenci se proslavili výrazným zpěvem, který se nese Velkými planinami, na kterých si staví svá pozemní hnízda. V současné době sice jejich počty neklesají, ale v nedávné minulosti se to stalo. Jsou proto považovaní za velmi zranitelné ztrátou přirozeného životního prostředí i klimatickými změnami.

Déšť na planinách

Vědci zjistili, že se jejich populacím daří lépe, když je více sucho. Studovali to v údolí nebraské řeky Platte, kde vedou klimatické změny k většímu množství srážek, včetně historicky rekordních povodní z roku 2019. Rosamondová s kolegy zjišťovala, zda jsou právě tyto faktory těmi nejdůležitějšími.

„Zjistili jsme, že vyšší červnové srážky jsou spojené s nižším množstvím dospělých papežíků,“ popsala Rosamondová. „Hlavními příčinami jsou záplavy, kroupy a změny, které je vystavují snadněji predátorům,“ dodala vědkyně.

Ze srovnání s jinými druhy ptáků žijících ve stejných podmínkách se ukázalo, že i ony se řídí stejným pravidlem: čím víc déště, tím hůř se jim daří.

Ornitologové ale odhalili ještě další důvod, který se tak úplně nenabízel – je jím konkurence. Ve stejné oblasti totiž žije drobný pěvec vlhovec hnědohlavý, který si vytvořil podobnou strategii jako naše kukačky. Snáší svá vejce do hnízd jiných ptáků, od dravců, až po kolibříky, včetně papežíků. Ti pak vydávají energii na starost o cizí mláďata, místo aby se starali o ta vlastní. A právě vlhovcům se velmi dobře daří, když je srážek hodně.

Vlhovec hnědohlavý, samec
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Problém ještě zhoršily evoluční změny u vlhovců. Dříve sledovali obří, značně mobilní, stáda bizonů. Když ale tito savci téměř vyhynuli, stali se vlhovci více usedlými. Mohou tak škodit jiným ptákům dlouhodobě. 

Dopady těchto změn jsou zatím viditelné jen částečně. Biologové zatím nezjistili okamžitý úbytek papežíků, ale zaznamenali znepokojivě nízký poměr samic vůči samcům. Těch je nyní jen asi třetina, přitom v minulosti byl poměr přibližně stejný.