Biologové odhalili dva nové druhy australských vačnatců. Umí plachtit vzduchem až sto metrů

Vysoko ve větvích australských eukalyptových lesů nežije jeden, ale tři druhy vakovců létavých, oznámili vědci v odborném časopise Scientific Reports z nakladatelství Nature.

Noční vačnatec z čeledi possumovitých využívá při svých cestách za eukalyptovými listy a poupaty kožní membrány, které má na končetinách. Díky nim může i za naprosté tmy klouzat vzduchem mezi větvemi na vzdálenost až 100 metrů. Podle toho také dostal své jméno. Až doposud ale vědci věřili, že existuje jen jediný druh tohoto tvora, který se vyskytuje ve dvou barevných variantách.

Ale analýza DNA provedená na vzorcích jejich tkáně z více oblastí jejich rodné Austrálie odhalila, že tento druh existuje ve třech odlišných druzích. Tento objev přichází ve chvíli, kdy jejich počet klesl za posledních dvacet let o více než 80 procent, v řadě oblastí už dokonce vyhynuli úplně.

Podle nové studie se tři jejich druhy liší podle velikosti – čím blíže k rovníku žijí, tím jsou menší. V současné době se už ve volné přírodě nacházejí na jediném místě, a to je východní pobřeží Austrálie. Jejich další existenci komplikuje fakt, že samice jsou schopné starat se jen o jedno mládě, které nosí až čtyři měsíce jeho života ve vaku.

Tři druhy vakovce
Zdroj: Science Advances

„Australská biodiverzita se právě významně obohatila. Nestává se každý den, aby se našel nějaký nový savec, natož dva noví savci,“ řekl jeden z autorů výzkumu, profesor Andrew Krockenberger z Univerzity Jamese Cooka.

Přežije?

Po obrovských požárech, které zasáhly Austrálii v posledních letech, se přehodnocuje stav ochrany některých druhů – a právě tento proces vedl k objevení dvou neznámých druhů vakovců.

„Katastrofální sezona požárů v letech 2019–2020 spálila přes 97 tisíc kilometrů čtverečních a přímo či nepřímo zabila miliony původních zvířat,“ uvádí studie v časopise Scientific Reports.

Její autoři uvedli, že jejich objev je tak důležitý především proto, že jakékoliv nedostatky znalostí o genetické struktuře druhů mohou mít za následek neschopnost je chránit před vyhynutím.

Přestože byli vakovci v poslední době považováni za „běžný a hojný druh“, jsou nyní podle zákona o národní ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti zařazeni na seznam ohrožených druhů jako zranitelný a celosvětově zranitelný podle červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody.

„Vzhledem k nedávným rozsáhlým požárům a historii nevyřešených populačních poklesů je stav ochrany v současnosti uznaného jediného druhu vakovce přehodnocován,“ uvedli autoři.

Doktorandka z Univerzity Jamese Cooka Denise McGregorová pro britský deník Independent uvedla, že se již delší dobu spekulovalo o tom, že existuje více než jeden druh vakovce. „Teď máme důkaz z jejich DNA, mění to celý způsob, jakým o nich přemýšlíme,“ řekla.

O dvou nových druzích se toho zatím ví málo, další výzkum se tomu bude věnovat. Už jen proto, aby se daly lépe a cíleněji chránit.