Sloni se mohou od lidí nakazit zíváním. A vědci nevědí proč

Zívání je mezi lidmi nakažlivé a novější studie upozorňují, že nakažlivější je mezi partnery. Dokonce existují náznaky, že v kvalitním vztahu se zívá více. Nejnověji ale vědci přišli s překvapivým zjištěním, že přenos funguje i mezidruhově; lidé mohou nakazit zíváním slony.

Zívání je velmi zajímavý a zatím ne zcela vysvětlený fenomén. O jeho smyslu a původu existuje množství teorií a hypotéz. Některé ho vysvětlují jako snahu o lepší okysličení krve, jiné zase vnímají jeho sociální potenciál. Zívá dokonce i celá řada savců, například lenochodi.

Nakažlivé zívání je ale výjimečné, doposud bylo pozorováno jen u primátů a psů a ani tam není popsáno dokonale. Teď ale vědci ukázali, že člověk může zíváním „nakazit“ slona –⁠ a informovali o tom v odborném žurnálu Frontiers in Veterinary Science.

Jedna z hypotéz o smyslu nakažlivého zívání říká, že je spojené s empatií –⁠ tedy schopností vcítit se do potřeb druhého a projevit to. U primátů to dává smysl, jsou blízkými příbuznými člověka a žijí v podobném uspořádání jako dávní předkové, u nichž se tato schopnost vyvinula. Psi jsou zase natolik domestikovaní, že řada projevů jejich chování je reakcí na člověka. Ale proč sloni?

Evoluční záhada

Autoři studie, kteří zívání pozorovali a popsali, přiznávají, že neznají odpověď. Výsledky výzkumu ale ukazují, že sloni zívání kopírují pouze od jediného druhu –⁠ a to právě od člověka. Biologové tlustokožce pozorovali v jihoafrickém parku Knysna: ošetřovatelé tamních slonů po dobu dvou týdnů při kontaktu se zvířaty předstírali zívání, podle hlavní autorky Zoe Rossmanové velmi zdařile.

Během 13 dní a nocí se u deseti slonů afrických podařilo odhalit devět případů, které byly označené jako „mezidruhové nakažlivé chování“. Provozovali ho jenom tři z deseti slonů.

Naznačuje to, že jsou toho schopní i ostatní sloni, zejména ti výjimečně inteligentní. A současně to ukazuje, jak moc jsou tato zvířata citlivá na podněty z lidské strany. Přitom zkoumaní sloni afričtí jsou výrazně méně domestikovaní než jejich asijští bratranci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...