Sloni se mohou od lidí nakazit zíváním. A vědci nevědí proč

Zívání je mezi lidmi nakažlivé a novější studie upozorňují, že nakažlivější je mezi partnery. Dokonce existují náznaky, že v kvalitním vztahu se zívá více. Nejnověji ale vědci přišli s překvapivým zjištěním, že přenos funguje i mezidruhově; lidé mohou nakazit zíváním slony.

Zívání je velmi zajímavý a zatím ne zcela vysvětlený fenomén. O jeho smyslu a původu existuje množství teorií a hypotéz. Některé ho vysvětlují jako snahu o lepší okysličení krve, jiné zase vnímají jeho sociální potenciál. Zívá dokonce i celá řada savců, například lenochodi.

Nakažlivé zívání je ale výjimečné, doposud bylo pozorováno jen u primátů a psů a ani tam není popsáno dokonale. Teď ale vědci ukázali, že člověk může zíváním „nakazit“ slona –⁠ a informovali o tom v odborném žurnálu Frontiers in Veterinary Science.

Jedna z hypotéz o smyslu nakažlivého zívání říká, že je spojené s empatií –⁠ tedy schopností vcítit se do potřeb druhého a projevit to. U primátů to dává smysl, jsou blízkými příbuznými člověka a žijí v podobném uspořádání jako dávní předkové, u nichž se tato schopnost vyvinula. Psi jsou zase natolik domestikovaní, že řada projevů jejich chování je reakcí na člověka. Ale proč sloni?

Evoluční záhada

Autoři studie, kteří zívání pozorovali a popsali, přiznávají, že neznají odpověď. Výsledky výzkumu ale ukazují, že sloni zívání kopírují pouze od jediného druhu –⁠ a to právě od člověka. Biologové tlustokožce pozorovali v jihoafrickém parku Knysna: ošetřovatelé tamních slonů po dobu dvou týdnů při kontaktu se zvířaty předstírali zívání, podle hlavní autorky Zoe Rossmanové velmi zdařile.

Během 13 dní a nocí se u deseti slonů afrických podařilo odhalit devět případů, které byly označené jako „mezidruhové nakažlivé chování“. Provozovali ho jenom tři z deseti slonů.

Naznačuje to, že jsou toho schopní i ostatní sloni, zejména ti výjimečně inteligentní. A současně to ukazuje, jak moc jsou tato zvířata citlivá na podněty z lidské strany. Přitom zkoumaní sloni afričtí jsou výrazně méně domestikovaní než jejich asijští bratranci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 20 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
13. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
13. 5. 2026
Načítání...