Nový přesný test na koronavirus znamená přelom. Stojí 10 dolarů, je ze slin a jeho autoři se vzdali zisku

Americké úřady schválily test, který rozpozná přítomnost nového koronaviru v lidských slinách. Podle řady expertů je jeho vznik jedním z nejdůležitějších kroků ve zvládnutí pandemie – a to nejen proto, že ho jeho autoři nechtějí zpeněžit.

Nová metoda pojmenovaná SalivaDirect vznikla na Yalově univerzitě v Connecticutu. V současné době se její funkčnost ověřuje v rámci programu, který testuje hráče a tým basketbalistů v americké lize NBA. Jeho hlavním cílem je rozeznat nakažené osoby, které ještě nemají příznaky nemoci, ale mohou ji přenášet – a jeho největšími výhodami jsou nízká cena a relativně vysoká přesnost podobná klasickým nepříjemným odběrům z nosu.

Díky tomu, že byla schválena americkými federálními úřady, dá se nyní využívat ve všech amerických diagnostických laboratořích, které ji využívat chtějí. Její výroba je natolik levná a rychlá, že je možné ji celostátně zahájit v masivním množství v horizontu týdnů – a pak by se mohla rozšířit i do zahraničí. Využívá totiž složek, které nabízí více producentů, není v tomto ohledu tedy nijak omezená a může se používat i při omezení provozu některého z dodavatelů.

„Je to obrovský pokrok v tom, abychom učinili testování dostupnějším,“ uvedla Chantal Vogelsová, která se na vývoji nového testu podílela. „Začalo to jen jako nápad v naší laboratoři poté, co se ukázalo, že sliny mohou být dobrým zdrojem vzorků. Nyní to má potenciál ve velkém chránit veřejné zdraví. Jsme nadšení, že se můžeme podílet na boji proti koronaviru,“ doplnila. Veškeré informace o vývoji i vlastnostech testu jeho autoři zveřejnili na webových stránkách medRxiv.

Jako velikou naději zmiňuje tento test i zdravotnický expert Obamovy administrativy Andy Slavitt. Podle něj je přelomový v sedmi oblastech: 

  1. Všechny součásti testů už existují a jsou dostupné kdekoliv.
  2. Zisk, respektive jeho neexistence. Jde vlastně jen o nový protokol/postup, k němuž je zapotřebí mít jen vybavení, s nímž Yaleova univerzita souhlasí nebo ho schvaluje.
  3. Test se neprodává jako specializovaná sada, takže nemůže dojít – testování se poprvé stane opravdu veřejně dostupným.
  4. Cena materiálů na jeden test se pohybuje kolem čtyř dolarů (tedy asi 90 korun) – i pokud se započítají náklady na laboratorní práci, stále by to mělo být řádově levnější než současné PCR testy. Pokud by test stát jen 10 dolarů, dali by se lidé testovat konečně opakovaně a protože je odběr bezbolestný, lidé by se testům tolik nebránili.
  5. Přesnost testu je podle oficiálního protokolu asi 88–94 procent. Pokud by byla senzitivita testu 90 procent, pak by se jednalo o zdaleka nejspolehlivější test ze slin. A pokud by ho člověk za 20 dolarů absolvoval dvakrát, pak by byla jeho přesnost přes 99 procent.
  6. Bude to důležité zejména pro školy, univerzity a velké kancelářské budovy – tam všude se tyto testy začnou zavádět v horizontu týdnů.
  7. Testy se budou moci provádět i hromadně, což ještě více urychlí jejich využití v praxi. SalivaDirect může zvýšit kapacitu testů o miliony denně.

Podobné vlastnosti u testu oceňují i jeho autoři: „Pokud by se podařilo implementovat levné alternativní testy, jako je SalivaDirect napříč celou zemí, mohli bychom konečně začít pandemii kontrolovat – a to dokonce ještě před příchodem očkování.“

Výjimečný test

Klíčovým objevem, který umožnil vznik tohoto testu, bylo, že virus SARS-CoV-2 je ve slinách velmi dlouhou dobu stabilním i při vysokých teplotách a není tedy zapotřebí, aby se k jejich udržování používalo speciální a tedy i drahé vybavení.

Autoři nové metody se navíc rozhodli k neobvyklému kroku: nechtějí ji komercionalizovat, tedy na ní nebudou nijak vydělávat. Chtěli by, aby toto zjednodušené testování pomohlo těm, kdo ho nejvíce potřebují. Ke vzniku postupu vědci využili finance od několika grantů, vlastní univerzity, ale také od basketbalové soutěže NBA, která by podobné testy také uvítala.

Kdy bude v Česku?

„Tento typ testování se již i u nás používá, existuje několik variant těchto testů, vyvíjí je řada univerzit,“ uvedla pro ČT Jana Jaklová Dytrtová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Mezi různými variantami existuje řada rozdílů, mezi nejkvalitnější patří například izraelský, naopak hůř se osvědčil australský.

Podle ní by tento typ testování ze slin mohl výrazně pomoci navýšit množství testů, které je stát schopný udělat v situacích, jako byla například ta v dolech OKD. Tedy na místech, kde je zapotřebí dělat velké množství testů opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 20 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...