Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety – ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Jenže tento prostor je ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, takže nová prognóza předpovídá mnoha druhům lemurů v blízké době vyhynutí.
Na začátku července zveřejnil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN ) nový Červený seznam ohrožených druhů. Nyní je v něm 33 druhů lemurů zařazeno do kategorie kriticky ohrožených zvířat a to znamená, že se celá třetina všech druhů lemurů ocitla na hranici vyhynutí. Čím dál rychlejší změny Madagaskaru podle expertů nedávají těmto tvorům velkou naději.
- Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature, IUCN) je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.
Posun k horšímu ukazovala už loňská aktualizace Červeného seznamu: ta změnila k horšímu status 13 druhů lemurů, a to i těch nejznámějších. Patří k nim například sifaka malý, který se proslavil tanečními pohyby, nebo miniaturní maki Bertheův. Ještě loni byly tyto druhy v kategorii ohrožených, letos už ale spadly mezi kriticky ohrožené. Celkem hrozí nebezpečí 103 ze 107 přežívajících druhů lemurů.
Co zabíjí lemury
Podle nové zprávy je hlavní příčinou vymírání lemurů zejména zánik jejich přirozeného prostředí – to znamená kácení lesů, kde žijí. Zemědělci pomocí kácení i vypalování mění původní husté pralesy na zemědělskou půdu, ale na té už lemuři nenajdou potravu.
V posledních letech les mizí také kvůli těžařům, a protože v madagaskarských pralesích přibývá dolů, je zapotřebí stále více stavebního i topného dřeva.
Navíc jsou části ostrova velmi chudé, a proto místní využívají prales také jako zdroj potravy, zejména živočišných bílkovin, které si lidé nejsou schopni opatřit jinak. Lov lemurů je sice na Madagaskaru zakázaný, ale část obyvatel to zejména v odlehlejších oblastech stále porušuje.
Podle IUCN by jedním z řešení byl udržitelný ekologický turistický ruch, koronavirová pandemie však něčemu takovému v současné době nepřeje. Na záchraně lemurů pracuje mnoho expertů i neziskových organizací, jejichž úlohu zdůraznil Russ Mittermeier z IUCN. „Situace je pro většinu lemurů velmi závažná, ale je spravedlivé říci, že některé druhy, například lemur severní, by bez pomoci dokonce už vyhynuly.“
Cílem by nyní podle IUCN měla být především koordinovaná ochrana lesů, anebo přinejmenším snaha o zpomalení jejich zániku. Některé studie také upozorňují, že velmi účinným řešením je poskytnout místním lidem peníze, aby nemuseli lesy likvidovat. Tento proces je však nesmírně nákladný a pokud se nepodaří opatřit na podobné programy více financí, bude záchrana lemurů nemožná, varuje v oficiální zprávě Jon Paul Rodríguez z IUCN.
