Třetina druhů lemurů se ocitla na hraně existence. Nová zpráva je řadí mezi kriticky ohrožené

Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety – ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Jenže tento prostor je ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, takže nová prognóza předpovídá mnoha druhům lemurů v blízké době vyhynutí.

Na začátku července zveřejnil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN ) nový Červený seznam ohrožených druhů. Nyní je v něm 33 druhů lemurů zařazeno do kategorie kriticky ohrožených zvířat a to znamená, že se celá třetina všech druhů lemurů ocitla na hranici vyhynutí. Čím dál rychlejší změny Madagaskaru podle expertů nedávají těmto tvorům velkou naději.

  • Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature, IUCN) je mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů. Byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.


Posun k horšímu ukazovala už loňská aktualizace Červeného seznamu: ta změnila k horšímu status 13 druhů lemurů, a to i těch nejznámějších. Patří k nim například sifaka malý, který se proslavil tanečními pohyby, nebo miniaturní maki Bertheův. Ještě loni byly tyto druhy v kategorii ohrožených, letos už ale spadly mezi kriticky ohrožené. Celkem hrozí nebezpečí 103 ze 107 přežívajících druhů lemurů.

Co zabíjí lemury

Podle nové zprávy je hlavní příčinou vymírání lemurů zejména zánik jejich přirozeného prostředí – to znamená kácení lesů, kde žijí. Zemědělci pomocí kácení i vypalování mění původní husté pralesy na zemědělskou půdu, ale na té už lemuři nenajdou potravu.

V posledních letech les mizí také kvůli těžařům, a protože v madagaskarských pralesích přibývá dolů, je zapotřebí stále více stavebního i topného dřeva.

Navíc jsou části ostrova velmi chudé, a proto místní využívají prales také jako zdroj potravy, zejména živočišných bílkovin, které si lidé nejsou schopni opatřit jinak. Lov lemurů je sice na Madagaskaru zakázaný, ale část obyvatel to zejména v odlehlejších oblastech stále porušuje.

Podle IUCN by jedním z řešení byl udržitelný ekologický turistický ruch, koronavirová pandemie však něčemu takovému v současné době nepřeje. Na záchraně lemurů pracuje mnoho expertů i neziskových organizací, jejichž úlohu zdůraznil Russ Mittermeier z IUCN. „Situace je pro většinu lemurů velmi závažná, ale je spravedlivé říci, že některé druhy, například lemur severní, by bez pomoci dokonce už vyhynuly.“

Cílem by nyní podle IUCN měla být především koordinovaná ochrana lesů, anebo přinejmenším snaha o zpomalení jejich zániku. Některé studie také upozorňují, že velmi účinným řešením je poskytnout místním lidem peníze, aby nemuseli lesy likvidovat. Tento proces je však nesmírně nákladný a pokud se nepodaří opatřit na podobné programy více financí, bude záchrana lemurů nemožná, varuje v oficiální zprávě Jon Paul Rodríguez z IUCN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 13 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 15 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 16 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...