Astronomové objevili největší neutronovou hvězdu. Anebo nejmenší černou díru

Když dojde k erupci supernovy, většinou po ní zůstane buď černá díra, nebo neutronová hvězda. Výsledek záleží na původní mase hmotnosti této hvězdy a je pozorovatelný i na výsledném objektu: nejtěžší neutronová hvězda má hmotnost asi 2,5 Slunce, naopak nejlehčí pozorovaná černá díra je pětkrát těžší než naše Slunce. Ale co se stane, pokud měla původní hvězda hmotnost někde mezi těmito dvěma hranicemi?

Astronomové to zjistili díky pozorováním v rámci projektů LIGO a Virgo, které sledují gravitační vlny. Našli totiž objekt s označením GW190814, který je přesně mezi černou dírou a neutronovou hvězdou.

Autoři objevu na základě dat odhadují, že objekt má hmotnost 2,6 Slunce. Byl součástí srážky s černou dírou o hmotnosti 23 Sluncí, kterou vědci detekovali 14. srpna 2019. Popsali ji nyní v odborném žurnálu The Astrophysical Journal Letters.

Tato událost byla výjimečná rovnou ze dvou důvodů: jde o nejvíce extrémní poměr hmotností těles u gravitačních vln a současně je záhadou, jaké těleso vlastně vzniklo. Může to být buď nejtěžší neutronová hvězda, nebo nejlehčí černá díra.

Objekt, na který věda zatím nestačí

Podle autorů je pro současné teoretické modely složité popisovat události, kde je tak velký nepoměr v hmotnostech mezi oběma účastníky srážky. Toto pozorování ale naznačuje, že k takovým událostem dochází a možná ani nejsou zdaleka tak výjimečné, jak se doposud zdálo.

„Tento záhadný objekt může být neutronová hvězda splývající s černou dírou, což je vzrušující možnost, kterou teorie sice předpovídala, ale zatím nebyla pozorována. Ale protože s hmotností 2,6 Slunce toto těleso překonává moderní předpovědi největší neutronové hvězdy, mohla by to být jen ta nejlehčí černá díra, jakou jsme kdy detekovali,“ uvedli astronomové.

Jakmile došlo k detekci této události, dostali o tom astronomové po celém světě informaci. Na místo, kde byly gravitační vlny zaznamenány, se okamžitě namířily desítky optických dalekohledů, ale bohužel už nic nezachytily. Platí tedy stále, že jediná gravitační vlna potvrzená teleskopy je kolize neutronové hvězdy ze srpna 2017 –⁠ nová událost ale proběhla šestkrát dál, takže bylo složitější ji zachytit.

Vědci tedy zatím nejsou schopni říci, co je objekt zač. Doufají ale, že další objevy pomohou k pochopení jeho povahy. Pokud budou pozorovány další podobné gravitační vlny, mohlo by to zpětně vysvětlit i tento jev.

„Jde vlastně o první pohled na úplně nový druh kompaktních binárních objektů,“ uvedl Charlie Hoy z projektu LIGO. „Skvělé je, že tohle je vlastně jen začátek. Jak se detektory stále zlepšují a stávají pořád citlivějšími, budeme pozorovat takových signálů více –⁠ a lépe tak rozeznáme populaci neutronových hvězd a černých děr ve vesmíru,“ dodal astronom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...