Koncentrace oxidu uhličitého jsou nejvyšší za dobu měření. Nepomohla ani pandemie

Stoupající trend v atmosférické koncentraci oxidu uhličitého letos pokračuje i přes pokles emisí spojený s opatřeními proti šíření koronaviru. Meteorologická observatoř na sopce Mauna Loa na Havajských ostrovech v květnu opět zaznamenala rekordní podíl tohoto skleníkového plynu v ovzduší, informovaly zahraniční zpravodajské weby.

Koncentrace CO2 bývá nejvyšší právě v pátém měsíci roku a tentokrát podle amerických vědců dosáhla hodnoty 417,1 částice na milion, zatímco loni byl měsíční průměr necelých 415. Deník Washington Post napsal, že oxidu uhličitého je aktuálně v atmosféře nejvíce v dějinách lidstva a pravděpodobně také nejvíce za poslední tři miliony let.

Meteorologové zaznamenali nárůst i přesto, že v mnoha zemích bylo v souvislosti s bojem proti covidu-19 pozorováno zpomalení emisí. Americký Národní úřad pro oceán a ovzduší (NOAA) a výzkumný ústav Scripps Institution of Oceanography ovšem vysvětlují, že tento pokles nevyvažuje značné sezonní výkyvy v koncentraci CO2, které jsou způsobeny reakcí rostlin a půdy na meteorologické faktory.

Změny mají setrvačnost

„Zpráva, že reakce na koronavirovou pandemii neměla větší vliv na úroveň CO2, možná lidi překvapí. Ale hromadění CO2 je trochu jako skládka s odpadem. S tím, jak jej vypouštíme, se dál hromadí. Krize přinesla zpomalení emisí, ale ne takové, aby se to na Mauna Loa znatelně projevilo. Víc bude záležet na tom, jakou trajektorií se vydáme v návaznosti na tuto situaci,“ řekl profesor Ralph Keeling ze Scripps Institution of Oceanography.

Řada měření poklesů emisí se také netýkala oxidu uhličitého, ale jiných splodin –⁠ zejména emisí dusíku.

Ústav uvedl, že růst hodnot registrovaných na Havaji by se zpomalil až po šesti až 12 měsících, kdy by emise oxidu uhličitého byly oproti normálu nižší zhruba o 25 procent. Mezinárodní tým vědců minulý měsíc publikoval studii, která pro letošní rok předpovídá meziroční pokles emisí CO2 maximálně o sedm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...