Svého pána v experimentu zachránila třetina psů. Naznačuje to silnou empatii mezi nimi a lidmi, věří vědci

Psi jsou zřejmě prvními tvory, které si lidstvo domestikovalo – díky tomu je ze všech zvířat právě mezi psem a člověkem nejsilnější vazba. Nový výzkum se pokusil zjistit, jak moc psům na jejich lidských majitelích záleží a zda by se je pokusili zachránit.

Záchrana „páníčka“ jeho psem je oblíbeným motivem řady knih a filmů a díky nim vstoupila i do obecného povědomí. Ale jak je to ve skutečnosti rozšířené, to je úplně jiná otázka – a na ni se pokusil odpovědět tým etologů z Arizonské státní univerzity v práci, která vyšla v odborném časopise PLOS One.

„Tahle legenda žije mezi lidmi už dlouho,“ uvedl hlavní autor studie Joshua Van Bourg. „Jenže pouhé pozorování psů, jak někoho zachraňují, toho moc nevypovídá. Složitější je přijít na to, proč to vlastně dělají,“ dodal s tím, že motivy psího chování jsou zatím pro většinu vědecké obce nevysvětlené. Výzkum probíhal formou několika experimentů.

V tom hlavním byli majitelé psů umístěni do velké bedny – předstírali, že jsou tam uvěznění a že se cítí ohrožení. Co nejrealističtěji volali o pomoc, poblíž se přitom nacházeli právě jenom jejich psi. Ti je mohli zachránit tím, že lehce zatlačí na dveře v bedně, na toto řešení ale museli příjít sami, bez jakékoliv pomoci.

V tomto experimentu figurovalo 60 psů; může se to zdát málo, ale na podobně náročné pokusy je to docela vysoké číslo. Z nich se dvaceti, tedy přesně jedné třetině, podařilo své majitele zachránit. „Může se to zdát málo, ale ve skutečnosti je to při bližším studiu značně působivý výsledek,“ komentoval to Van Bourg.

Potvrzují to další experimenty. Ten první probíhal stejně jako úvodní pokus, s jedinou výjimkou: majitel psa si klidně nahlas četl z časopisu. V tomto scénáři se do bedny pokusilo dostat méně psů, jen 16. Podle autorů práce byla příčinou jejich snahy nespokojenost s tím, že nemohou být se svým pánem.

V druhé kontrolní studii nahradilo člověka v bedně jídlo. V tomto případě ji otevřelo 19 zvířat ze 60. Vědci z toho vyvozují, že „psi osvobodí se stejnou pravděpodobností svého pána, jako se pokusí dostat k potravě. Pomoc člověka pro ně tedy musí být důležitou odměnou“.

Podle Van Bourga to naznačuje, že psi mají nějaký konkrétní zájem o pomáhání lidem – je tak silný, že se vyrovná zisku potravy. Zajímavé také bylo, že z 19 psů, kteří se dostali k jídlu, jich 84 procent zachránilo svého majitele. „Většina psů vás chce zachránit, ale musí vědět, jak na to,“ dodává vědec.

Lidské emoce jsou nakažlivé

Etologové celou dobu sledovali i „emoce“ psů, tedy viditelné stopy po stresu v jejich chování. Ukázalo se, že zatímco při opakovaných pokusech s jídlem se zvířata uklidňovala, u člověka v nesnázích to tak nefungovalo – psi byli stále stejně nervózní.

Autoři říkají, že to potvrzuje hypotézu o tom, že lidé na psy přenášejí své emoce a to zvířata motivuje k jejich sociálnímu chování. Vědci přiznávají, že ve hře může být ještě množství dalších neznámých faktorů, a chtějí proto v pokusech pokračovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...