Svého pána v experimentu zachránila třetina psů. Naznačuje to silnou empatii mezi nimi a lidmi, věří vědci

Psi jsou zřejmě prvními tvory, které si lidstvo domestikovalo – díky tomu je ze všech zvířat právě mezi psem a člověkem nejsilnější vazba. Nový výzkum se pokusil zjistit, jak moc psům na jejich lidských majitelích záleží a zda by se je pokusili zachránit.

Záchrana „páníčka“ jeho psem je oblíbeným motivem řady knih a filmů a díky nim vstoupila i do obecného povědomí. Ale jak je to ve skutečnosti rozšířené, to je úplně jiná otázka – a na ni se pokusil odpovědět tým etologů z Arizonské státní univerzity v práci, která vyšla v odborném časopise PLOS One.

„Tahle legenda žije mezi lidmi už dlouho,“ uvedl hlavní autor studie Joshua Van Bourg. „Jenže pouhé pozorování psů, jak někoho zachraňují, toho moc nevypovídá. Složitější je přijít na to, proč to vlastně dělají,“ dodal s tím, že motivy psího chování jsou zatím pro většinu vědecké obce nevysvětlené. Výzkum probíhal formou několika experimentů.

V tom hlavním byli majitelé psů umístěni do velké bedny – předstírali, že jsou tam uvěznění a že se cítí ohrožení. Co nejrealističtěji volali o pomoc, poblíž se přitom nacházeli právě jenom jejich psi. Ti je mohli zachránit tím, že lehce zatlačí na dveře v bedně, na toto řešení ale museli příjít sami, bez jakékoliv pomoci.

V tomto experimentu figurovalo 60 psů; může se to zdát málo, ale na podobně náročné pokusy je to docela vysoké číslo. Z nich se dvaceti, tedy přesně jedné třetině, podařilo své majitele zachránit. „Může se to zdát málo, ale ve skutečnosti je to při bližším studiu značně působivý výsledek,“ komentoval to Van Bourg.

Potvrzují to další experimenty. Ten první probíhal stejně jako úvodní pokus, s jedinou výjimkou: majitel psa si klidně nahlas četl z časopisu. V tomto scénáři se do bedny pokusilo dostat méně psů, jen 16. Podle autorů práce byla příčinou jejich snahy nespokojenost s tím, že nemohou být se svým pánem.

V druhé kontrolní studii nahradilo člověka v bedně jídlo. V tomto případě ji otevřelo 19 zvířat ze 60. Vědci z toho vyvozují, že „psi osvobodí se stejnou pravděpodobností svého pána, jako se pokusí dostat k potravě. Pomoc člověka pro ně tedy musí být důležitou odměnou“.

Podle Van Bourga to naznačuje, že psi mají nějaký konkrétní zájem o pomáhání lidem – je tak silný, že se vyrovná zisku potravy. Zajímavé také bylo, že z 19 psů, kteří se dostali k jídlu, jich 84 procent zachránilo svého majitele. „Většina psů vás chce zachránit, ale musí vědět, jak na to,“ dodává vědec.

Lidské emoce jsou nakažlivé

Etologové celou dobu sledovali i „emoce“ psů, tedy viditelné stopy po stresu v jejich chování. Ukázalo se, že zatímco při opakovaných pokusech s jídlem se zvířata uklidňovala, u člověka v nesnázích to tak nefungovalo – psi byli stále stejně nervózní.

Autoři říkají, že to potvrzuje hypotézu o tom, že lidé na psy přenášejí své emoce a to zvířata motivuje k jejich sociálnímu chování. Vědci přiznávají, že ve hře může být ještě množství dalších neznámých faktorů, a chtějí proto v pokusech pokračovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 15 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...