Nejohroženější primát světa má opět naději. Giboni hainanští se vrací z hranice vyhubení

Gibon hainanský je nejohroženějším primátem na světě. Žije ve volné přírodě na jediném místě –⁠ na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři. V případě ztráty svého přirozeného prostředí nemá žádnou alternativu. Jeho domov se zároveň stal jeho pastí, nyní mu ale svitla nová naděje.

Poslední oficiální sčítání těchto zvířat z roku 2013 ukázalo, že žije 13 až 15 exemplářů ve dvou tlupách. Nyní ekologové oznámili, že se našel nový pár, který žije stranou obou původních tlup. Díky tomu je populace zdravější než za celá uplynulá desetiletí.

Podle článku, který ekologové zveřejnili v odborném časopise Oryx, žije nový giboní pár asi osm kilometrů od ostatních. Vědci se domnívají, že dvojice, která byla poprvé pozorovaná na podzim roku 2019, formuje novou tlupu a odloučením od ostatních projevuje svou teritorialitu.

Biologové tvrdí, že nyní se populace těchto gibonů skládá asi z třiceti jedinců, kteří zformovali nejméně pět rodin. To je nesmírně důležité pro jejich genetickou rozmanitost –⁠ další generace těchto primátů tak budou mít dostatečně pestré geny na to, aby u nich nedocházelo k nejrůznějším poruchám, jež by mohly vést k nemocem, nebo dokonce neplodnosti.

Odlesňování a pytláctví 

V období 17. století byl gibon hainanský rozšířený i v kontinentální Číně. Ještě na počátku 50. let obývalo ostrov Chaj-nan více než dva tisíce jedinců tohoto druhu. O třicet let později bylo důsledkem odlesňování zničeno více než 650 tisíc hektarů pralesa a zbyla pouze dvě místa, kde byli hainanští giboni ještě pozorováni – pohoří Futouling a Limuling, uvádí ostravská zoologická zahrada, která záchranu tohoto druhu podporuje.

Šance vzácného gibona na přežití snižovala také vysoká míra pytláctví v těchto oblastech. V roce 1988 bylo nalezeno posledních 21 přeživších jedinců v rezervaci Bawangling. Před pěti lety odhady hovořily o 15 jedincích.

Gibony ohrožuje především destrukce a odlesňování původních pralesů. Ničení pralesa je stále radikálnější a zanechává za sebou neplodnou půdu. Giboni před zánikem svého přirozeného životního prostředí ustoupili do vyšších částí hor, kde sice mají více klidu, ale je zde méně dostupné potravy.

/*json*/{"map":{"lat":18.89406312729173,"lng":107.59289140937501,"zoom":6,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Nejdřív ochrana oblasti, pak záchrana druhu

O záchranu gibonů hainanských se snaží především neziskové organizace ve spojení s univerzitními vědci a zoologickými zahradami. Základním krokem, bez něhož by tato snaha ani neměla smysl, bylo obnovení jejich přirozeného životního prostředí.

Ekologové na Chaj-nanu vysadili 80 tisíc stromů 51 původních druhů, které mají tito giboni nejraději a nejlépe vyhovují jejich životním potřebám. „Klíčovým se ukázal výcvik a financování dvou týmů, které gibony sledují. Studují zvířata, monitorují jejich populaci, vysazují stromy a prosazují v celé oblasti udržitelné zemědělství,“ uvedl Philip Lo, který celý projekt vede.

„Populace gibonů hainanských díky koncentrované snaze pomalu roste. Mezi lety 2011 a 2015 vznikly dvě nové skupiny a teď už máme pátou,“ dodal vědec. Díky tomu je momentálně těchto primátů nejvíc za posledních 40 let.