Asi před 20 tisíci lety zemřelo na ekvádorském poloostrově Santa Elena 22 obřích lenochodů – ti největší z nich dosahovali velikosti dnešních slonů. Všechny musela zabít nějaká katastrofa, zahynuli totiž ve stejnou dobu. Nyní vědci toto masové pohřebiště prostudovali a popsali, jak zvířata přišla o život – podle všeho se utopila nebo uhynula u znečištěného napajedla.
Vědci poodkryli původ ekvádorského pohřebiště obřích lenochodů
Poloostrov Santa Elena je plný asfaltových jam – na těchto místech na povrch pronikají uhlovodíky z hlubin země. Místní lidé z něj staletí vyráběli nádoby. V moderní době asfalt využily vrtné společnosti, signalizuje totiž blízkost ropy. Roku 2003 zde právě ropná společnost našla pohřebiště pravěkých tvorů: místo dostalo název Tanque Loma.
Kromě pozůstatků gigantických lenochodů se zde našly taky fosilie jelena, koně, pásovce Pampatherium a chobotnatce Gomphotherium. Patnáct lenochodů bylo plně dospělých, u zbytku se jednalo o mláďata a možná dokonce o novorozence.
Obří lenochod Eremotherium laurillardi
Kostry lenochodů se sice našly v asfaltu, podle paleontologů s ním ale smrt zvířat nesouvisí, ačkoliv by se to nabízelo; slavné kalifornské asfaltové jámy v La Brea podobně uvěznily spoustu zvířat, která v lepkavé hmotě uvízla a zahynula.
Vědci ovšem tvrdí, že v ekvádorském případě chybí důkazy o tom, že by v asfaltu přišli o život i lenochodi. Kdyby tam totiž tito velcí býložravci opravdu uvízli, přilákala by jejich rozkládající se těla predátory, kteří by dopadli stejně – přesně tento scénář je známý z La Brea i dalších pravěkých asfaltových jam.
Emily Lindseyová, která výzkum vedla, uvedla pro server Gizmodo, že lenochodi a další tvorové se museli utopit; jejich kostry pak byly zachované pronikáním asfaltu, který se na místě objevil až později.
Umírali jako hroši
V usazeninách se podařilo najít mnoho důkazů o tom, že prostředí bylo velmi bažinaté, to ale stále nevysvětluje, proč by jich zemřelo tolik najednou. Vědci si tedy vypomohli analogií se zvířaty podobných rozměrů, která žijí v současnosti: s hrochy.
Z jejich pozorování v Africe se ví, že se v období sucha shromažďují kolem napajedel. Během jedné takové situace se jich na jednom místě vyskytovalo asi 140. Jak ubývalo vody, přibývalo zde hroších výkalů a také těl mrtvých hrochů, kteří tu přirozeným způsobem umírali.
Znečištění vody dosáhlo extrémních rozměrů a množství hrochů na tuto kontaminaci zemřelo; na konci období sucha žilo jen 40 hrochů z původních 140.
Paleontologové se domnívají, že něco podobného se mohlo stát i na Tanque Loma. Potvrzuje to i množství hmoty, která zřejmě pocházela právě ze stolice těchto tvorů: byli jí prakticky obklopeni.
Eremotherium laurillardi
Objevení lenochodi patřili k největším suchozemským savcům vůbec. Objevili se v Jižní Americe v době před 800 tisíci lety, vymřeli před pouhými 11 tisíci lety. Byli býložraví a živili se zřejmě podobně jako dnešní megafauna (tedy sloni, nosorožci nebo hroši) požíráním enormního množství listí.
Ti největší měřili asi šest metrů a mohli vážit kolem tří tun. V té době neexistovali predátoři, kteří by byli schopní tato masivní zvířata vybavená hrůzu nahánějícími drápy ohrozit.