Vědci poodkryli původ ekvádorského pohřebiště obřích lenochodů

Asi před 20 tisíci lety zemřelo na ekvádorském poloostrově Santa Elena 22 obřích lenochodů – ti největší z nich dosahovali velikosti dnešních slonů. Všechny musela zabít nějaká katastrofa, zahynuli totiž ve stejnou dobu. Nyní vědci toto masové pohřebiště prostudovali a popsali, jak zvířata přišla o život – podle všeho se utopila nebo uhynula u znečištěného napajedla.

Poloostrov Santa Elena je plný asfaltových jam – na těchto místech na povrch pronikají uhlovodíky z hlubin země. Místní lidé z něj staletí vyráběli nádoby. V moderní době asfalt využily vrtné společnosti, signalizuje totiž blízkost ropy. Roku 2003 zde právě ropná společnost našla pohřebiště pravěkých tvorů: místo dostalo název Tanque Loma.

Kromě pozůstatků gigantických lenochodů se zde našly taky fosilie jelena, koně, pásovce Pampatherium a chobotnatce Gomphotherium. Patnáct lenochodů bylo plně dospělých, u zbytku se jednalo o mláďata a možná dokonce o novorozence.

Obří lenochod Eremotherium laurillardi
Zdroj: CONABIO/ Sergio de la Rosa/Wikimedia Commons

Kostry lenochodů se sice našly v asfaltu, podle paleontologů s ním ale smrt zvířat nesouvisí, ačkoliv by se to nabízelo; slavné kalifornské asfaltové jámy v La Brea podobně uvěznily spoustu zvířat, která v lepkavé hmotě uvízla a zahynula.

Vědci ovšem tvrdí, že v ekvádorském případě chybí důkazy o tom, že by v asfaltu přišli o život i lenochodi. Kdyby tam totiž tito velcí býložravci opravdu uvízli, přilákala by jejich rozkládající se těla predátory, kteří by dopadli stejně – přesně tento scénář je známý z La Brea i dalších pravěkých asfaltových jam.

Emily Lindseyová, která výzkum vedla, uvedla pro server Gizmodo, že lenochodi a další tvorové se museli utopit; jejich kostry pak byly zachované pronikáním asfaltu, který se na místě objevil až později.

Umírali jako hroši

V usazeninách se podařilo najít mnoho důkazů o tom, že prostředí bylo velmi bažinaté, to ale stále nevysvětluje, proč by jich zemřelo tolik najednou. Vědci si tedy vypomohli analogií se zvířaty podobných rozměrů, která žijí v současnosti: s hrochy.

Z jejich pozorování v Africe se ví, že se v období sucha shromažďují kolem napajedel. Během jedné takové situace se jich na jednom místě vyskytovalo asi 140. Jak ubývalo vody, přibývalo zde hroších výkalů a také těl mrtvých hrochů, kteří tu přirozeným způsobem umírali.

Znečištění vody dosáhlo extrémních rozměrů a množství hrochů na tuto kontaminaci zemřelo; na konci období sucha žilo jen 40 hrochů z původních 140.

Paleontologové se domnívají, že něco podobného se mohlo stát i na Tanque Loma. Potvrzuje to i množství hmoty, která zřejmě pocházela právě ze stolice těchto tvorů: byli jí prakticky obklopeni.

Eremotherium laurillardi

Objevení lenochodi patřili k největším suchozemským savcům vůbec. Objevili se v Jižní Americe v době před 800 tisíci lety, vymřeli před pouhými 11 tisíci lety. Byli býložraví a živili se zřejmě podobně jako dnešní megafauna (tedy sloni, nosorožci nebo hroši) požíráním enormního množství listí.

Ti největší měřili asi šest metrů a mohli vážit kolem tří tun. V té době neexistovali predátoři, kteří by byli schopní tato masivní zvířata vybavená hrůzu nahánějícími drápy ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 9 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 11 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...