Vědci poodkryli původ ekvádorského pohřebiště obřích lenochodů

Asi před 20 tisíci lety zemřelo na ekvádorském poloostrově Santa Elena 22 obřích lenochodů – ti největší z nich dosahovali velikosti dnešních slonů. Všechny musela zabít nějaká katastrofa, zahynuli totiž ve stejnou dobu. Nyní vědci toto masové pohřebiště prostudovali a popsali, jak zvířata přišla o život – podle všeho se utopila nebo uhynula u znečištěného napajedla.

Poloostrov Santa Elena je plný asfaltových jam – na těchto místech na povrch pronikají uhlovodíky z hlubin země. Místní lidé z něj staletí vyráběli nádoby. V moderní době asfalt využily vrtné společnosti, signalizuje totiž blízkost ropy. Roku 2003 zde právě ropná společnost našla pohřebiště pravěkých tvorů: místo dostalo název Tanque Loma.

Kromě pozůstatků gigantických lenochodů se zde našly taky fosilie jelena, koně, pásovce Pampatherium a chobotnatce Gomphotherium. Patnáct lenochodů bylo plně dospělých, u zbytku se jednalo o mláďata a možná dokonce o novorozence.

Obří lenochod Eremotherium laurillardi
Zdroj: CONABIO/ Sergio de la Rosa/Wikimedia Commons

Kostry lenochodů se sice našly v asfaltu, podle paleontologů s ním ale smrt zvířat nesouvisí, ačkoliv by se to nabízelo; slavné kalifornské asfaltové jámy v La Brea podobně uvěznily spoustu zvířat, která v lepkavé hmotě uvízla a zahynula.

Vědci ovšem tvrdí, že v ekvádorském případě chybí důkazy o tom, že by v asfaltu přišli o život i lenochodi. Kdyby tam totiž tito velcí býložravci opravdu uvízli, přilákala by jejich rozkládající se těla predátory, kteří by dopadli stejně – přesně tento scénář je známý z La Brea i dalších pravěkých asfaltových jam.

Emily Lindseyová, která výzkum vedla, uvedla pro server Gizmodo, že lenochodi a další tvorové se museli utopit; jejich kostry pak byly zachované pronikáním asfaltu, který se na místě objevil až později.

Umírali jako hroši

V usazeninách se podařilo najít mnoho důkazů o tom, že prostředí bylo velmi bažinaté, to ale stále nevysvětluje, proč by jich zemřelo tolik najednou. Vědci si tedy vypomohli analogií se zvířaty podobných rozměrů, která žijí v současnosti: s hrochy.

Z jejich pozorování v Africe se ví, že se v období sucha shromažďují kolem napajedel. Během jedné takové situace se jich na jednom místě vyskytovalo asi 140. Jak ubývalo vody, přibývalo zde hroších výkalů a také těl mrtvých hrochů, kteří tu přirozeným způsobem umírali.

Znečištění vody dosáhlo extrémních rozměrů a množství hrochů na tuto kontaminaci zemřelo; na konci období sucha žilo jen 40 hrochů z původních 140.

Paleontologové se domnívají, že něco podobného se mohlo stát i na Tanque Loma. Potvrzuje to i množství hmoty, která zřejmě pocházela právě ze stolice těchto tvorů: byli jí prakticky obklopeni.

Eremotherium laurillardi

Objevení lenochodi patřili k největším suchozemským savcům vůbec. Objevili se v Jižní Americe v době před 800 tisíci lety, vymřeli před pouhými 11 tisíci lety. Byli býložraví a živili se zřejmě podobně jako dnešní megafauna (tedy sloni, nosorožci nebo hroši) požíráním enormního množství listí.

Ti největší měřili asi šest metrů a mohli vážit kolem tří tun. V té době neexistovali predátoři, kteří by byli schopní tato masivní zvířata vybavená hrůzu nahánějícími drápy ohrozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...