V národním parku Akagera ve středoafrické Rwandě uhynul 10. února jeden z pěti vzácných nosorožců černých, kteří tam byli loni v červnu převezeni ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Důvodem úhynu by mohla být porucha trávicího ústrojí, uvedl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal. Ve Rwandě mají zvířata podpořit populaci nosorožců vyhubenou v minulosti a přinést do ní genetickou pestrost.
Ve Rwandě uhynul jeden z pěti nosorožců převezených ze Dvora Králové
Uhynulým nosorožcem je samec Manny, který se narodil v září 2011 ve Dvoře Králové. „Na místě bylo vyloučeno, že by byl upytlačen. Na vině by mohla být porucha trávicího ústrojí, příčina úhynu však ještě nebyla stanovena,“ řekl Stejskal. Více informací by podle něj měly přinést výsledky laboratorních testů. Kvůli omezením v souvislosti s pandemií COVID-19 je však nepravděpodobné, že by výsledky testů mohly být v dohledné době.
Samce Mannyho podle Stejskala neustále sledoval tým stopařů. Na podporu aklimatizace dostával příkrm. „Po náhlém zhoršení jeho zdravotního stavu a změně v příjmu potravy vedení parku celou situaci okamžitě konzultovalo s veterináři, samec ale bohužel uhynul dřív, než mohlo dojít k veterinární intervenci,“ uvedl Stejskal. Dodal, že ostatní čtyři nosorožci jsou nadále monitorováni a podle odborníků jsou v pořádku.
Evropští nosorožci pomáhají Africe
Transporty zvířat jsou podle Stejskala základním nástrojem, jak pomoci ohroženým druhům ve volné přírodě. „Bohužel s sebou ale nesou určitou míru rizika, protože zvířata se musejí adaptovat na nové podmínky v novém prostředí. Navzdory Mannyho úhynu zůstává skupina nosorožců převezená z Evropy důležitým příspěvkem k založení udržitelné a zabezpečené populace nosorožců v národním parku Akagera,“ dodal Stejskal.
- V současné době žije na Zemi pět druhů nosorožců, některé mají i poddruhy. I když to většina lidí netuší, více druhů nosorožců žije v Asii než v Africe.
- Nosorožec tuponosý (bílý) severní byl v přírodě vyhuben a všechna dnes žijící zvířata patří ZOO Dvůr Králové. Nyní už zbývají poslední dva kusy, samice Najin a Fatu žijící v keňské rezervaci Ol Pejeta.
- Nosorožec tuponosý jižní: Nazývá se také nosorožec bílý nebo širokohubý. Dnes nejpočetnější druh nosorožce, na světě je přibližně 20 tisíc jedinců, přestože před sto lety žilo posledních několik desítek jedinců v Hluhluwe v Jižní Africe a tento druh čelil vyhubení. Dnes je znovu pod obrovským tlakem pytláků, kteří v Africe zabijí průměrně tři nosorožce za den.
- Nosorožec dvourohý je listožravý menší africký nosorožec žijící na savanách a v trnitém buši. Jeho populace se vyskytuje zejména v afrických rezervacích. Ještě v roce 1900 žilo na území západní Afriky asi 100 tisíc nosorožců dvourohých. V roce 1995 už to bylo pouhých 2400 jedinců. Poddruh nosorožec dvourohý severozápadní byl v letech 2011 a 2013 organizací IUCN prohlášen za vyhubeného.
- Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa. Délka jeho těla je sotva 230 až 320 centimetrů, výška v kohoutku 110 až 140 centimetrů a jeho hmotnost se pohybuje kolem jedné tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou srstí, nejvíce osrstěná jsou mláďata. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem tří set kusů – jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů je zapsán jako „kriticky ohrožený druh“. Má tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý.
- Nosorožec jávský je příbuzný s nosorožcem indickým, s nímž má podobný pancíř. Podle údajů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2016 žije na Jávě v národním parku Ujung Kulon posledních 63 jedinců, nicméně za posledních pět let zaznamenala zdejší populace malý nárůst.
- Nosorožec indický je známý i jako nosorožec pancéřový – jde o největší druh asijských nosorožců. Je typický tím, že rád a dobrovolně vyhledává vodu. Roku 2015 žilo v divočině asi 3500 těchto tvorů.
Loňský transport nosorožců, který se odehrál kamiony a letecky, byl dosud největším přesunem nosorožců z Evropy do Afriky. Ve Rwandě byli nosorožci postupně vypouštěni do čím dál větších výběhů a nakonec do volné přírody.
Tři nosorožci byli ze dvorské zoo, další dva ze zoo Flamingo Land ve Velké Británii a z dánské zoo Ree Park Safari. Ve Dvoře Králové se pětice na cestu připravovala od podzimu 2018.
Všichni nosorožci přesunutí do Afriky jsou takzvaného východního poddruhu, jehož ve volné přírodě žije odhadem posledních několik set jedinců. Všech nosorožců černých v přírodě zbývá kolem pěti tisíc. Všech pět zvířat bylo darem rwandské vládě.
Ve Rwandě byli nosorožci v souvislosti s občanskou válkou v polovině 90. let minulého století a po ní zcela vyhubeni. Do jižní části parku Akagera byla v roce 2017 převezena skupina 18 nosorožců dvourohých východního poddruhu z Jihoafrické republiky. Dosud se rozrostla o několik mláďat. Zvířata z Evropy by se s nosorožci z JAR mohla v budoucnu pářit. V prvním období by se nosorožci dopravení ze Dvora Králové mohli pářit mezi sebou.