Změny klimatu mají významný vliv na lidské zdraví už dnes. Budoucí generace ale čekají dopady mnohem horší, míní experti

Zvyšující se teploty ohrožují zdraví. Změna klimatu může rozšířit i přinést nové nemoci (zdroj: ČT24)

Kvůli změnám klimatu se lidstvo bude muset vypořádat jak s větším množstvím chorob, tak i s rostoucími počty úmrtí spojených s horkem. Očekává se více úžehů, úpalů, kožních vyrážek, infarktů a nemocí souvisejících s vyčerpáním organismu. Přesné dopady se podle českých odborníků Ferdinanda Poláka a Jana Hollana predikovat nedají, ke změnám ale podle nich dojde určitě.

Loňský rok byl druhým nejteplejším v historii měření a planeta má za sebou nejteplejší dekádu vůbec. Průměrné teploty se mají navíc podle klimatologů dále zvyšovat – a nezůstane jenom u toho.

„Bude se pravděpodobně měnit i složení vody. Objeví se nové bakterie, viry a houby,“ tvrdí Ferdinand Polák. Lékař z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zároveň ale dodává, že vývoj dopadů na lidské zdraví v souvislosti s měnícím se klimatem je trochu věštěním z křišťálové koule. Vliv na životy mít ale rozhodně budou.

Problémy přinášejí především extrémní výkyvy teplot. „V současnosti se vyskytují tak horká období, která se dřív nemohla vyskytnout ani jednou za milion let. To je něco, na co není příroda ani lidská populace nachystaná,“ říká Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Mezi příznaky spojené s přehřátím organismu patří bolest hlavy, nevolnost, slabost, omdlévání nebo svalové křeče. V horších případech kromě celkového vyčerpání hrozí lidem v extrémních teplotách omdlévání nebo infarkty.

Klimatické změny budou mít fatální dopady na příští generace

Klimatické změny mají zásadní vliv na zdraví populace v některých částech světa už nyní. „Dříve, v 60., 70. a 80. letech, extrémně horké léto postihovalo pouze tisícinu území severní polokoule. Dnes je to už patnáct procent,“ uvádí Jan Hollan.

Na závažné dopady klimatických změn na lidské zdraví nedávno upozornila také zpráva Lancet Countdown, na níž pracovalo přes 120 expertů. Varovali před úbytkem potravy, fyziologickými traumaty i před mnohem horšími, vzduchem přenášenými chorobami. V souvislosti s tím by se mohly objevit také dosud neznámé infekce, na které by se musely vyvinout léky.

Těchto hrozeb se obává i Ferdinand Polák: „Je jisté, že s nárustem teplot o jeden až tři stupně mohou různé viry, bakterie a houby mutovat a přinést nové nemoci.“ Polák přesto věří, že i s tím se lidstvo postupem času dokáže vyrovnat.