Metrový mlž ze Středomoří vymírá. Jeho populaci likviduje patogen

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) přidal kyjovku šupinatou na seznam krajně ohrožených druhů. Tento mlž, který může dorůst až do jednoho metru, se vyskytuje ve Středozemním moři. Počet jedinců se ale v posledních třech letech prudce snížil kvůli novému patogenu.

Kyjovky přispívají k čistotě vody, z které odfiltrovávají organické částice. Po staletí byly součástí jídelníčku lidí a poskytovaly také mimořádně vzácná jemná vlákna tvořená bílkovinami. Kyjovky se jimi připoutávají ke dnu a kamenům.

Už v minulosti je ohrožoval nelegální rybolov, ztráta přirozeného prostředí, invazivní živočišné druhy a změny klimatu. „Nic z toho ale nevedlo k tak prudkému poklesu jejich stavu jako současná choroba,“ uvádí se ve zprávě IUCN. 

Patogen se poprvé objevil v roce 2016 u španělského pobřeží a odtud se rozšířil do dalších oblastí Středomoří. Teď jej vědci našli u Řecka a kyjovkám podle nich hrozí zánik.

IUCN požaduje, aby byl co nejrychleji vytvořen monitorovací program a zahájen výzkum, který vysvětlí chorobu a najde způsob, jak šíření nákazy zastavit.

Dobré zprávy

IUCN svůj seznam ohrožených druhů pravidelně aktualizuje. Nyní svaz konstatoval, že se díky ochraně podařilo zlepšit stavy dvou druhů ryb a osmi druhů ptáků.

Jedním z nich je chřástal guamský. Tento nelétavý druh žil kdysi hojně na ostrově Guam a tiše se pohyboval v tamní vegetaci. Američané však na ostrov po druhé světové válce zřejmě nechtěně přemístili stromového hada bojgu hnědou, která vyhubila nejen chřástaly, ale i dalších deset ptačích druhů.

Narušení ekologické rovnováhy vedlo k přemnožení pavouků, takže příroda na Guamu je plná pavučin. Pro lidi není jed tohoto hada smrtelný, ale protože bojga šplhá do výšek, často vyzkratuje elektrické vedení. Přemnožené hady se lidé snaží vyhubit shazováním těl mrtvých myší napuštěných látkou, která je pro bojgy toxická. Počet hadů se snižuje i samovolně, protože bojgy začaly trpět stresem z přemnožení a snižují se jejich rozmnožovací schopnosti.

Na červené listině IUCN je nyní více než 112 tisíc ohrožených živočišných druhů a 30 178 z nich hrozí zánik. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 8 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 9 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 11 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 12 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 13 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 14 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...