Metrový mlž ze Středomoří vymírá. Jeho populaci likviduje patogen

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) přidal kyjovku šupinatou na seznam krajně ohrožených druhů. Tento mlž, který může dorůst až do jednoho metru, se vyskytuje ve Středozemním moři. Počet jedinců se ale v posledních třech letech prudce snížil kvůli novému patogenu.

Kyjovky přispívají k čistotě vody, z které odfiltrovávají organické částice. Po staletí byly součástí jídelníčku lidí a poskytovaly také mimořádně vzácná jemná vlákna tvořená bílkovinami. Kyjovky se jimi připoutávají ke dnu a kamenům.

Už v minulosti je ohrožoval nelegální rybolov, ztráta přirozeného prostředí, invazivní živočišné druhy a změny klimatu. „Nic z toho ale nevedlo k tak prudkému poklesu jejich stavu jako současná choroba,“ uvádí se ve zprávě IUCN. 

Patogen se poprvé objevil v roce 2016 u španělského pobřeží a odtud se rozšířil do dalších oblastí Středomoří. Teď jej vědci našli u Řecka a kyjovkám podle nich hrozí zánik.

IUCN požaduje, aby byl co nejrychleji vytvořen monitorovací program a zahájen výzkum, který vysvětlí chorobu a najde způsob, jak šíření nákazy zastavit.

Dobré zprávy

IUCN svůj seznam ohrožených druhů pravidelně aktualizuje. Nyní svaz konstatoval, že se díky ochraně podařilo zlepšit stavy dvou druhů ryb a osmi druhů ptáků.

Jedním z nich je chřástal guamský. Tento nelétavý druh žil kdysi hojně na ostrově Guam a tiše se pohyboval v tamní vegetaci. Američané však na ostrov po druhé světové válce zřejmě nechtěně přemístili stromového hada bojgu hnědou, která vyhubila nejen chřástaly, ale i dalších deset ptačích druhů.

Narušení ekologické rovnováhy vedlo k přemnožení pavouků, takže příroda na Guamu je plná pavučin. Pro lidi není jed tohoto hada smrtelný, ale protože bojga šplhá do výšek, často vyzkratuje elektrické vedení. Přemnožené hady se lidé snaží vyhubit shazováním těl mrtvých myší napuštěných látkou, která je pro bojgy toxická. Počet hadů se snižuje i samovolně, protože bojgy začaly trpět stresem z přemnožení a snižují se jejich rozmnožovací schopnosti.

Na červené listině IUCN je nyní více než 112 tisíc ohrožených živočišných druhů a 30 178 z nich hrozí zánik. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 11 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.