V uzavřené černobylské oblasti žijí desítky koní Převalského. Daří se jim a rozmnožují se

Američtí biologové objevili v opuštěných domech uvnitř uzavřené oblasti černobylské elektrárny nečekaná zvířata – stádo koní Převalského. Podle vědců to vypadá, že se zvířatům v zakázané zóně dobře daří.

Vzácné koně nafilmovali přírodovědci z University of Georgia. Pořídili díky fotopastem přes 11 tisíc snímků těchto zvířat během všech ročních období. Autor studie, James Beasley, uvedl v tiskové zprávě, že koně se naučili využívat opuštěné stavby v černobylské oblasti: „Tyto struktury mohou sloužit jako důležitý bod pro výzkum i sledování stavu těchto zvířat – jako klíč pro získávání demografických informací o jejich populaci, stavu i věku a genetické struktuře.“

Vědci výsledky výzkumu popsali v odborném časopise Mammal Research

Kde se vzali koně v Černobylu?

Před patnácti lety bylo na ukrajinsko-běloruské hranici do přírody vypuštěno 36 exemplářů těchto divokých koní – cílem tohoto experimentu bylo zvýšení biodiverzity v oblasti. Roku 2008 vědci konstatovali, že počet zvířat se asi zdvojnásobil – což pro ně bylo překvapením; nečekali tak rychlé přibývání koní. Množství zvířat je ale stále ještě příliš nízké na to, aby mohla vzniknout stabilní populace.

„Když se velikost populace zmenší, přichází tak populace o její přirozenou variabilitu,“ popsal hlavní autor výzkumu Peter Schlichting. „Cíle záchranných programů je udržet co nevětší diverzitu; snaží se zabránit příbuzenskému křížení a tím chce zajistit, aby byla schopná vydržet změny v přírodě a dlouhodobě přežívat.“

  • Uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny je oblast s regulovanou možností vstupu a pobytu z důvodů radioaktivní kontaminace způsobené černobylskou havárií v sobotu 26. dubna roku 1986. Nachází se na území Kyjevské a Žytomyrské oblasti Ukrajiny a na severu sousedí s běloruskou Poleskou státní radiačně-ekologickou rezervací.
  • Zóna je rozdělena na 2 části, vnitřní o průměru 10 km a vnější 30 km od místa nehody. Do vnitřní zóny mají vstup povolen pouze zaměstnanci elektrárny, vědci a na omezené povolení také účastníci exkurzí. Do vnější zóny se již pak pomalu na vlastní nebezpečí a dobrovolně vracejí lidé dříve vystěhování při evakuaci. Tito lidé, spíše vyššího věku, dostávají od státu příspěvek na nákup a dovoz vody a bezpečných potravin, vypěstovaných mimo zónu.

Zvířata stavby využívají jako úkryty, zejména před špatným počasím. Vědci je pozorovali na devíti z deseti míst, kde byly umístěné fotopasti – koně tam zaznamenali celkem 35x během zimních měsíců, v létě 149x. Zatímco během zimy se tam koně uchylují v obavě před mrazem, v průběhu léta se tak zase ukrývají před bodavým hmyzem, říkají výzkumníci.

V takzvané uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny se podařilo objevit během tohoto výzkumu i mnoho dalších druhů savců – od jelenů, divočáků přes losy a medvědy až po lišky, psy mývalovité a vlky.

Kůň Převalského

Kůň Převalského – poslední divoký kůň vůbec – byl ve volné přírodě vyhuben na přelomu 60. a 70. let minulého století. Přežil pouze v lidské péči, přičemž mimořádnou zásluhu na jeho zachování si může připsat Zoo Praha. Ta ostatně od roku 1959 vede i celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu.

Od začátku 90. let probíhá, zejména v režii nizozemských, německých a švýcarských organizací, reintrodukce koní Převalského do Mongolska.