Nová studie zveřejněná v odborném časopise Geology popsala, jak vznikla tsunami, která roku 2018 připravila v Indonésii o život přes 430 lidí. Její příčinou byla erupce a následný kolaps sopky Anak Krakatau.
Kolaps vulkánu se podařilo zachytit v detailu, jaký doposud věda neměla k dispozici – pomohly s tím záběry ze satelitů. Experti nyní popsali, že obří a katastrofální tsunami byla způsobena relativně nenápadným a drobným sesuvem půdy. Toto pozorování je podle autorů práce důležité pro další modelování vln tsunami.
Satelity, které Anak Krakatau monitorují, daly expertům údaje o stavu sopky před, v průběhu i po její erupci. Ukázalo se, že až do kolapsu výše zmíněného svahu probíhala erupce v podstatě normálně. Ale jeho zborcení způsobilo, že do systému sopky pronikla voda, a to zvýšilo eruptivní sílu. Tato aktivita zase vedla ke zničení vrcholku sopky.
„Je důležité nepřecenit dopad tohoto kolapsu části sopky,“ uvádí vědci, přesto je překvapilo, jak silný byl jeho dopad. Pro předvídání vln tsunami je to špatná zpráva; současné systémy totiž podobné druhy vulkanických aktivit nesledují. Soustředí se jen na velká a silná zemětřesení, případně na výrazné pohyby magmatu.
Výzkum ukazuje, že k velké tsunami ale může dojít i při erupci, která není svou silou ani povahou nijak výjimečná. Současně naznačuje, že pokud se budou podobné geologické události monitorovat (například pomocí satelitů), dalo by se toho s využitím správných analytických nástrojů použít pro předvídání vln tsunami. Pro přesnější předpovědi by ale bylo potřeby tyto nástroje výrazně vylepšit, přičemž vědci na tom budou i nadále pracovat.
Smrtící vlna, která poničila Indonésii
Za příčinu tsunumi byl rychle po jejím vzniku označený výbuch sopky Anak Krakatoa, po němž následoval podmořský sesuv půdy. Sopka totiž vybuchla pouhých 24 minut před úderem tsunami – což naznačovalo spojitost. Slovo Anak v jejím názvu znamená dítě a odkazuje na to, že jde o sopku, jež se začala formovat před 90 lety na místě původního vulkánu Krakatoa.
Jeho mohutná erupce v roce 1883 vyvolala mnohem silnější vlny tsunami – o život tehdy přišlo na 36 tisíc lidí.
Úřady se zprvu domnívaly, že nejde o tsunami, ale o příliv, a vyzvaly obyvatelstvo, aby nepropadalo panice. „Byl to omyl, litujeme toho,“ omlouvaly se později.
Chybné varování podle expertů pramenilo z toho, že vlně tentokráte nepředcházelo zemětřesení. Zástupci mezinárodního střediska pro tsunami se ale postavili na stranu indonéských úřadů, když sdělili, že tsunami vyvolaná vulkanickou činností je vzácná. Častěji se dá vlna předpovědět při zemětřesení.
